Experiment který nevyšel

29. ledna 2010 v 11:17 | AgriCE |  Podivuhodné technologie
Již delší dobu ve mně klíčí nápad ke kterému mne přivedl článek o sušení masa. A vyklíčil.
Před několika dny jsem si řekl,že se pokusím přispět svou troškou k presentaci některých, ve střední Evropě ne zcela tradičních, technologií. Zkrátka a dobře jde o technologii dodnes používanou indiány jazykových skupin Aymara a Kečua (zkrátka Inkové, no) - výrobu čuňo(s), což jsou mrazem a sluncem sušené brambory.

Zvláštností čuňo je, že pro jejich výrobu jsou tradičně užívány brambory nevhodné pro delší skladování tedy příliš malé u nichž by došlo v průběhu skladování k rychlé degradaci většiny zásobních látek a tím k jejich ztrátě.

Originální technologický postup:

Vybrané očištěné brambory jsou v průběhu dne vyrovnány do tenké vrstvy na kamenou podlahu dvorku a nechány napospas nočnímu mrazíku. Ráno jsou brambory rozšlápány, tím dojde k oddělení slupky a zároveň vymáčknutí vody z mrazem roztrhaných buněk. Pak celý den působí horské větrné a slunečné počasí jež hlízy odsušuje. Další noc jsou polosušené brambory znovu ponechány mrazu, ráno prošlápnuty a přes den vystaveny slunci. V průběhu dne indiáni brambory prohrábli a sezbírali slupky. V následujících dnech byl postup opakován až do plného usušení.. Na konec jsou usušené brambory sebrány a uloženy do zásoby. V různých pramenech se uvádí různé doby skladování ale většinou jako minimální trvanlivost v suchých podmínkách uvádí i několik let.
Vypadá to jednoduše nebo ne?

Použitý postup

Z tenčící se zásoby brambor jsou vybrány menší kousky, které stejně nikdo nechce loupat. Pro druhou část pokusu (hmmlepšená technologie) jsem sebral pár kousků vařených brambor od oběda. Z hygienických důvodů jsou hlízy po otření uloženy na plech a na noc vystaveny mrazu. Obdobný postup absolvují i vařené, s drobným rozdílem jsou vloženy do igelitu a rozťápnnuty (správně) a i s igelitem pokračují ven. Co čert nechtěl, do brambor plácnul takový mrazíček, úplný mrazíneček, zhruba -18 stupňů. Brambory jsou po ránu jako ta příslovečná kobliha co s ní chlapec rozbil hodné stařence okno. Šlapat po nich můžu třeba kladivem a ani se nehnou! První chyba. Brambory jsou přemístěny do tepla a po třech hodinách rozmáčknuty. Druhá chyba. Při rozmačkávání zjišťuji, že oddělit slupku nebude až takové psina. Pochybuji, že indiáni tráví den sezením na dvorku a olupováním slupek nehtem. Rozmáčknuté brambory jsou umístěny nad topení (venku je mráz, že se lámou psi) a krásně prosychají. Večer znovu šup na mráz.
V mezidobí kdy tály bramborové oblázky je ze zmrzlé placky pokusu č. 2 odpreparována igelitka a jsou taktéž umístěny (na talířku) na topení. Večer jsem ovšem příliš líný abych je odnesl ven. Chvála lenosti. Druhý den ráno je placka skoro suchá tedy šup s ní spátky. A co brambory venku? Jak asi prospívají? Při příchodu ven se zděsím. Všude leží bílá duchna zvící cca 5 cm a poletuje neb je vítr jako eh, no hodně. Někde pod převalujícími se závějemi pod stříškou je uschován plech a na něm brambory. Nevadí je minus hodně, sníh je suchý a teď musím do práce. Třetí chyba. Odpoledne teplota přeleze nulu a pak zase spadne. Po návratu domů najdu plech pokrytý podivnou krystalickou hmotou zvanou led se sněhem. Tohle přežilo jen těch pár kousků co bylo na horní části šikmo postaveného plechu. Z promrzlých kousků odtržených z plechu ale jde docela dobře stáhnout slupka a tak je vracím na očištěný plech a dám nad osvědčené topení. Potom jdu ověřit stav placky (pokus č. 2) a jsem nadšen. Do křupava proschlá hmota se snadno dělí na menší kousky a je docela chutná (značná část).

Vyhodnocení pokusu

Naprosto sebekriticky musím přiznat, že pokus č. 1 byl téměř znehodnocen vlivem chyb, které jsem v jeho průběhu nadělal. Přeto si dovolím hodnotit ho jako částečný průběh protože mi dovolil identifikovat v malém část klíčových bodů této technologie. Příjemným překvapením je výsledek druhého pokusu. Hmota, dle mého názoru, nápadně připomínající instantní bramborovou kaši by mohla být použita jako její dostatečná náhrada. Pochopitelně po rehydrataci mlékem a dostatečném našlehání.

Soupis identifikovaných chyb a potenciální možnosti řešení

První chyba - moc velký mráz, vhodnější budou teploty (nebo kratší expozice), které zajistí promrznutí povrchu a jen částečné zmrznutí jádra.
Druhá chyba - brambory kompletně rozmrzly, vhodné je povolení právě jen povrchové slupky na promrzlém podkoří, pak dojde ke sklouznutí slupky a vymáčknutí obsahu mimo ní.
Třetí chyba - pokud zanecháváte sušenou hmotu bez dozoru vždy zakrýt.

Fotodokumentace

Takto nadějně vypadaly brambory před začátkem....

... a takhle odporně vypadala placka v igelitu.

Takto dopadly brambory po rozmáčknutí, nic moc. Zásadní změna nastala v průběhu dne - večer měly černou barvu.

No co dodat? Docela pěkná placka. V originále byla pokrytá tenounkou vrstvou krystalků ledu.

Černá katastrofa. Světlá místa byla kryta slupkou. To bílé okolo je škrob (s velkou pravděpodobností, testováno ale pouze lizometricky). Takhle vypadá fiasko!

Takhle vypadá nesnědený zbytek po sušení vařených brambor. Chuť bramborová s kmínem, vůně příjemná, čistá a škrobovitá, konzistence tvrdá, křupavá, značně suchá. Toto považuji za úspěch.

S pozdravem .... a sušení zvlášť.
A.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TB | E-mail | 25. února 2010 v 11:53 | Reagovat

Zdravím pokusáře. Před třemi roky jsem kdesi četl o indiánech, kteří přebytky zemáků suší. I odložil jsem v létě dva středně velké, na římsu, suché, větrané místo. Na podzim byly přemístěny do sucha obýváku. Jeden vyschnul zcela na kámen, bez známky jakékoliv plísně, mám ho dosud na pozorování. Druhý pustil na jaře klíček a tak vydržel až do dalšího jara, neuschnul zcela. Před měsícem jsem ho zasadil do květináče a už má půl metru dlouhé tři výhonky. Nať skoro jako od brambor, ha. Ten první jednou zkusím namočit, myslím, že naboptná a bude i bez vaření poživatelný.

2 AgriCE | 25. února 2010 v 13:27 | Reagovat

[1]: Pěkný pokus. Ovšem brambory na syrovo ve větších množstvích nedoporučuji.
A.

3 zdravím | 26. února 2010 v 21:17 | Reagovat

ale je spoustu jiných věcí, které u mě důvěru v sušení zbuzují daleko větší, letos jsme sušil meruňky, broskve, hrušky, jablka, švestky, ne moc také pokusy, ve slunečních dnech na slunci na balkoně, krásně uschly za odpoledne, jablka byly na můj vkus kyselejší, překvapily naopak hrušky jako sladší, je pravda, že jako hlavní jídlo by to chtělo k tomu ještě usušit trochu svíčkové s  5......Ale kdyby byl hlad....třeba s ovesnými vločkami..mlékem..ořechy mňam,

4 AgriCE | 26. února 2010 v 21:58 | Reagovat

[3]: Jistě je spousta příjemnějších a chutnějších věcí na sušení - maso, zelenina a pod. Jenže všechno má své ale. Pro pěstování brambor potřebujete motyku pro pěstování ovsa je toho třeba víc. Pro zpracování brambor vám stačí hrnec, nůž, oheň a voda. Na výrobu vloček ....
Rozumíte? Naprosto nemám nic proti tomu co jste napsal a zcela s tím souhlasím ale - tímto způsobem jdou uložit i bramy ke skladování jinak ne moc vhodné, na dobu zásadně převyšující skladovatelnost brambor. Navíc s minimální technologickou náročností.
Odpovídá to více filosofii, kterou sleduje taková zvláštní skupinka nadšenců.
A.
PS: Jo a pokud by Vám za svíčkovou stačila křenovka - nahlédněte na http://mstajer.blog.cz/1001/suseni-masa-iii-meatly-tycinky

5 Larrypette | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 20:37 | Reagovat

join the new social <a href=http://onlinecasinos-x.com>online casino</a> guide

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama