Historické stavby II.

24. ledna 2010 v 21:39 | AgriCE |  Stavby
V dalším díle miniseriálu na téma historických staveb se podíváme na jednu z velmi důležitých staveb, a to jak na úrovni statku (rodiné), tak na úrovni obecní (komunitní).
Svou pozornost zaměřím na sýpku a v navazujícím článku na obecné minimum k základům skladování některých obilnin.

Sýpka

Sýpka - celkový pohled

Obilí uskladňované bezprostředně po výmlatu čerstvě sklizených rostlin se zahřívá a "potí" čímž dochází k nárůstu rizika ztráty kvalitativních a hygienických parametrů. K zamezení tohoto procesu je nutné zrno přehazovat mezi zásobníky (hromadami). Druhou možností, a dle mého názoru i jednoduší, je naskladnit obilí do zásobníků vybavených větráním. Uvedená stavba, spolu s vnitřním vybavením, by měla takovou formu skladování umožnit.
Vyobrazená stavba je 7,3 m dlouhá, 6,1 m široká a 6,4 m vysoká. Přízemní otevřený prostor použitelný v mimoprovozním období pro odstavení mechanizace je vysoký 2,8 m, patrová část, přístupná po žebříku z přízemí, se skládá z podkroví o výšce 1,2 m a vlastního prostoru sýpky o výšce 2,4 m.
Konstrukce sýpky bude intenzivně staticky zatížena po dlouhou dobu a je tedy nutné, aby jí byla věnována zvýšená pozornost. Nosné sloupy o čtvercovém řezu s rozměry alespoň 9x9 cm (domnívám se, že jde o překlep, osobně bych použil asi silnější) s kvalitně zbudovanými základy nejlépe z betonu nebo minimálně podložené kamenem, aby se zabránilo sesedání stavby. Nosníky (vodorovné nosné trámy) mají rozměry 10 x 30 a rám by měl být zpevněn páskovinou nebo nouzově popruhy. Vlastní podlaha patra je tvořena prkny o tloušťce 3 cm podloženými rámem z trámků 8 x 25 cm položených na vzdálenost (rozteč) 40 cm.
V průčelí stavby je na přečnívajícím trámu krovu zavěšena kladka umožňující transport pytlovaného obilí od mlátičky (mlatu) do sýpky. K snadnějšímu vázání pytlů slouží "hák"

Hák - smyčka pro snadnější vázání pytlů

Pytle jsou po vytažení do sýpky přesypány do obilních bunkrů, předchůdců obilních sil.

Obilní bunkr


Rám sila - bunkru je tvořen trámky 5 x 10 cm spojenými na čep, po vnitřní straně je pokryt, bez mezer, coulovými prkny. Stoupání podlahy je přibližně 25 cm na 1 m, to znamená, že při rozměrech 1,8 m šířka, 1,5 m výšce předního čela a 2 m vzdálenosti čela a zadní strany je délka zadních stojek 2 m při umístění podlahy ve výšce 0,5 m od paty stojky. Odklopitelné víko je ve své horní části ukotveno pomocí pantů k zadní stěně bunkru. Čelní stěna je osazena dvojicí vypouštěcích otvorů uzavíraných šoupaty a čtveřicí ventilačních otvorů (b) ústících pod horizontální ventilační rošty jež dále vedou do identických otvorů na zadní stěně.


Obilní bunkr - řez

Na řezu bunkrem jsou vidět otvory (c) spodních průduchů ventilace překryté hustou síťovinou a také umístění ventilačních roštů (b).


Ventilační rošt

Ventilační rošt je tvořen dvojicí 15 cm širokých půlcoulových prken svírajících v místě spoje úhel šedesát stupňů provrtaných velkým množstvím otvorů o průměru 1 - 1,5 mm. Konce roštu ústící do ventilačních otvorů jsou překryty síťovinou.


Boční řez sýpkou

Z řezu je patrné umístění vyskladňovacích šachtic (viz. také řez bunkrem), na spodní části ustící do přízemního prostoru osazených háky k upevnění látkových rukávců. Rukávce mohou při vyskladňování spojeném s pytlováním sloužit k usnadnění plnění pytlů přímo na voze, čímž se snižuje prašnost a přepravní ztráty. Za povšimnutí stojí i cca 25 cm mezera mezi stěnou stavby a zadní stěnou bunkru. Tato mezera spolu s odkrytým prostorem pod podlahou bunkru umožňuje čištění stěn a podlahy sýpky a bunkru.
Dodržování drakonických hygienických opatření a skladovací kázně spolu s překrytím všech možných otvorů (okna, střešní ventilátory, vstupní dveře) pomocí husté síťoviny je jedinou ochranou proti rozvoji skladištních škůdců a tím zkáze uskladněné úrody.

Vyobrazená sýpka sloužila pro uskladnění zhruba 32,5 tuny pšenice při naplnění kapacity bunkrů. Variantně při vyplnění volných prostor v podkroví a okolo bunkrů mohla pojmout až 68 tun zrna pšenice.

Literatura: Barn plans and outbuldings, Dr. Byron D. Halsted, Orange Judd co., New York, 1886
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama