Nedoceněná potíž

27. ledna 2010 v 17:09 | AgriCE |  Na aktuální téma, nebo-li co mě štve

Domnívám se, že je možné označit stávající stav ve věkovém složení zemědělských pracovníků, ať již ve Spojených státech nebo v ČR a ostatních státech EU za velmi alarmující.
Co ovšem vyžaduje poněkud pečlivější pohled je v článku uvedený odhad podílu zemědělců na populaci. Zdánlivě bezproblémové prohlášení o "lehce industrializované společnosti" mne uvádí v nevěřící úžas. Předpokládat, že pro udržení produkce bude stačit zapojit do zemědělské výroby pouhou třetinu obyvatel je dle mého názoru značně podhodnocený. Přesnější vyjádření je, že možná může v některých, pro zemědělství vhodných, oblastech skutečně stačit třetina obyvatel při masivním nasazení výkonné mechanizace. Tento poměr ovšem bude značně nedostačující v oblastech méně vhodných, jako například ve většině střední Evropy.
Pojďme se podívat na historický vývoj počtu zemědělců na našem území v souvislosti s postupnou industrializací zemědělství. Musíme totiž připustit, že intenzifikační procesy, jako byl např. rozvoj vzdělání, používání průmyslových hnojiv a koncentrace výroby odstartované počátkem 19. století vedly v jeho poslední třetině k postupnému snižování počtu zemědělců nutných k udržení výroby a nasycení populace. Tak od 80 - 90 procentního podílu pracujících na počátku 19. stol. se dostáváme k číslům okolo 60 procent na jeho konci. Tento proces pokračoval až do meziválečného období kdy došlo k určitému ustálení poměru pracujících v zemědělství vůči celku.
Například Ing. Martin Juroška, Ph.D. na svém webu uvádí podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu pracujících takto:


Rok

1921

1961

2002
procento
41
26
4

K tomu je možné doplnit údaje z článku Hospodářská politika ČSR (http://www.ucebni.estranky.cz/clanky/dejepis/hospodarska-politika-csr) za roky 1924 a 1929 takto: "Podíl obyvatelstva příslušného (včetně rodinných příslušníků) k zemědělství a lesnictví se snížil z 31,5 % na 25,5 %". Přidejme k uvedeným číslům rozvoj mezinárodní železniční přepravy dále vznik lokálních tratí např. dráhy řepařských družstev nebo rozvoj mechanizace v podobě lepších nástrojů pro obdělávání půdy, sekaček, samovazů, mlátiček a posléze parní stacionární motory používané pro jejich pohon a další práce.
V níže uvedeném grafu je levá vertikální osa určena pro podíl zemědělců na celku (oranžové značky). Osa je vedena v podílu což znamená, že hodnota 1,0 je ekvivalentní sto procentům.
V grafu je vedle jiných států křivka podílu zaměstnaných na celkovém počtu pro Čínu za období 1961 až 2003. Nejsem si jist zda Čína při podílu zemědělců přes 60 procent dosáhla stadia "lehce industrializované společnosti". Co myslíte?

Z uvedeného je možné odvodit, že pokles počtu zemědělců souvisí se schopností zbývajících nasytit populaci i v sníženém množství. Obávám se ovšem, že statistiky nezahrnují tzv. kovozemědělce nebo záhumenkáře - samozásobitele, kteří byly schopni určitou část (někdy i podstatnou) potřeby pokrýt z vlastních zdrojů zároveň s vykonáváním jiné profese na plný úvazek.
Nyní se mi tedy naskýtá prostor k položení nepříjemných otázek.
Kolik intenzifikačních faktorů zůstane zachováno ve světě nedostatkových nebo nedostupných fosilních zdrojů?
Kolik fosilních zdrojů je třeba pro udržení "lehce industrializované společnosti" v moderním slova smyslu?
Kolik lidí si může najít práci (obživu) v takovém světě?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Babinski | 28. ledna 2010 v 18:26 | Reagovat

Ano, je spodivem, jak je vžitá představa, že pěstovat rostliny nebo chovat zvířata zvládne každý a kdyby snad né hned, tak po přečtení jedné učebnice bude mít vynikající výnosy. Prostě ideální farmář, co dál uživí 100 lidí a ani se nezapotí. Nema problema...
Na druhou stranu bych zvláště u nás či řekněme v státech bývalého východního bloku zdaleka nepodceňoval záhumenkáře a zahrádkáře. Díky intensivní péči jsou schopni na relativně malé ploše dosahovat slušných výnosů, které pokryjí zcela či z větší části spotřebu jejich rodiny v zelenině, ovoci a případně v bramborách. Tyto schopnosti a znalosti tady ještě zcela nezanikly...

2 AgriCE | 28. ledna 2010 v 23:52 | Reagovat

Nehodlám snižovat schopnosti zahrádkářů. Právě naopak. Bohužel se jejich počet do statistik nepromítá a tak je potřebné procento farmářů zdánlivě nižší než ve skutečnosti.
A.

3 Marek Kvapil | E-mail | 29. ledna 2010 v 11:36 | Reagovat

Zdravím Vás, AgriCE, vadilo by Vám, kdybych Vaši reakci hodil na stránky EBCZ? Ozvěte se mi prosím na uvedený email. Díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama