Fosilizované zemědělství a polovina 19. století

16. února 2010 v 20:39 | AgriCE |  Na aktuální téma, nebo-li co mě štve
Tento článek vznikl jako reakce na otázku (parafrázuji): "proč mu, sakra, pořád cpu polovinu 19. století?", která mi byla položena v komentáři k článku na EB . Přiznám se bez zaváhání, že tento údaj byl čistý odhad bez podpory zdrojů a tak pokud Vás zajímá jak dopadla hypotéza o polovině předminulého století ...


Kde je tedy počátek zemědělské výroby s podporou fosilních zdrojů? Je možné vůbec najít hranici mezi lokálním zemědělstvím na zhruba udržitelné bázi a mezi prorůstovým fosilizovaným zemědělstvím současnosti? V první řadě si musíme odpovědět na otázku, čím se liší "fosilizované" a lokální zemědělství.
Pro současné zemědělství je charakteristické:
  • rozsáhlá infrastruktura;
  • masivní využívání spalovacích motorů;
  • nasazení pesticidů;
  • využití importovaných minerálních hnojiv (na našem území nejsou průmyslové zdroje fosfátů - apatit ani draselných solí - mořské usazeniny)
  • ocelové nástroje a nářadí (pluh, brány, rámy strojů, vozy ...).
Tím je dosaženo vysoké produktivity na jednotku času, plochy, lidské síly. Oproti tomu je lokální zemědělství charakterizováno:
  • neexistencí podpůrné infrastruktury nebo jejím zásadním omezením (z čeho ji živit);
  • využitím převážně biostrojů (tažné síly zvířat a lidí) - tady je samozřejmě prostor pro polemiku o podílu strojů/živočichů ale tomu se teď věnovat nechci;
  • nedostupnost pesticidů - ne jenom chemických ale i biologických preparátů (chybějící infrastruktura);
  • striktní odpojení od importů (zdroje fosfátů jsou v Maroku, zdroje drasla v Německu);
  • nedostatek oceli a železa, z kovů jsou vyrobeny jenom nejexponovanější díly konstrukcí;
  • zvýšené využívání lidské práce znamená pokles produktivity na jednotku času, plochy, lidské síly.

Po vymezení odlišností se pokusím označit dějinná období, kdy byly jednotlivé části skládanky připojeny k celku zvanému zemědělství.

Stroje

Prvními složitějšími zemědělskými stroji byli secí stroj a stacionární mlátička. Secí stroje se od 16. století objevují a znovu mizí z důvodu složitosti, choulostivé konstrukce a složitější údržby. K jejich rozvoji v Evropě dochází až od poloviny 19. století (v Anglii již v 18. stol). Stacionární mlátičky jsou k dispozici od roku 1786. Ve 20-tých letech 19. století jsou již dostatečně rozšířeny aby jejich použití vedlo v roce 1930 k selské rebelii. Skutečného rozvoje se ale dočkají až od poloviny století v souvislosti s rozvojem lokomobil. Z mého pohledu je rozvoj parní techniky v šedesátých letech 19. století rozhodným obdobím pro nástup industrializace.
Lokomobila s připojenou stacionární mlátičkou - technologický hit konce 19. století

Pesticidy

První použití pesticidů se datuje do šera dávnověku, kdy byla užívána síra. Ve středověku byly užívány sloučeniny těžkých kovů. Od 18. stol. a později byly užívány extrakty z tabáku (nikotin sulfát) nebo pyrethrum (semené obaly Chrysanthemum cinerariaefolium - 19. stol.) ale až do 50. a 60.-tých let 20. století nebylo jejich rozšíření tak obvyklé jako dnes. Nehledě k tomu, že výrobu odvaru z tabáku zvládne každý a není tudíž nutná složitá infrastruktura.
Tedy pro pesticidy je rozhodným obdobím zhruba polovina 20. století.

Minerální hnojiva

Podle údajů o celosvětové produkci (tabulka) se již od roku 1850 začal vyvážet čilský ledek a od roku 1860 i guano. Tyto zdroje jsou lokalizované značně mimo středoevropský prostor.
Další z makroprvků - fosfor byl od roku 1850, jako superfosfát, vyráběn v Anglii a exportován do světa. V průběhu následujících 25 let bylo postaveno dalších 80 továren na výrobu superfosfátu.
Z uvedeného je zřejmé, že rozhodným obdobím pro minerální hnojiva a jejich export byla druhá polovina 19. století.

Ocel a její využití

Do (zhruba) roku 1864 kdy byla spuštěna první pec systému Siemens-Martin se ocel získávala poměrně složitými metodami a v množstvích nedostačujících pro zásobení hospodářství. Z toho důvodu došlo po rozvoji uvedeného systému k poklesu cen na téměř jednu desetinu a k většímu rozšíření celokovových konstrukcí strojů.
Z mého pohledu je možné označit druhou polovinu 19. století za rozhodné období pro rozvoj využívání kvalitnějších kovů ve výrobě zemědělských strojů.

Domnívám se, že hypotéza o přechodném období někdy okolo roku 1850 může být považována za vyvrácenou. Pravděpodobnější je vymezení zlomového období roky 1860 až 1870, přeto však:

Vážený pane neznámý Vaše námitka byla shledána lehkou a zamítnuta.

Zdroje
Understanding nitrogen and its use in agriculture; European Fertilizer Manufacturers' Association; www.efma.org
http://en.wikipedia.org/
http://www.ecomusee-alsace.fr/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Coach Kristin | E-mail | Web | 24. června 2011 v 11:09 | Reagovat

Excellent site, keep it up the great work.

2 Coach Kristin | E-mail | Web | 24. června 2011 v 11:14 | Reagovat

Well, it is really very exciting news that c-lab has developed a new addition to the work being as part of @rt outsiders festival.

3 AgriCE | 27. června 2011 v 13:54 | Reagovat

[1]: Thanks, I tried to write as accurately as possible.
A.

4 Aiueo | E-mail | Web | 28. března 2014 v 18:47 | Reagovat

I'm quite pleased with the infromation in this one. TY!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama