Historické stavby III.

6. února 2010 v 20:40 | AgriCE |  Stavby
Dnešní malý exkurs do historie staveb souvisejících s zemědělstvím zavítá do výrazně staršího období než předchozí. Nahlédne pod pokličku zvláštní budovy na pomezí zemědělství a průmyslu - holubí věže.

Velký holubník sloužící k produkci guana spíše než k produkci masa. Předpokládám, že hlavně proto, že pravidelné návštěvy za účelem sběru mláďat by způsobily hromadný odlet osazenstva.
Nepředpokládám, že by kdokoli po shlédnutí krátkého videa ze stránek Jadid online zahájil řádnou stavbu a podal ohlášení nebo žádost o povolení stavby. Co ovšem předpokládám je, že pokud bude někdo uvažovat o výstavě kolumbária může použít některé myšlenky, které zde budou napsány.
  • Stavba hnízd se zvětšujícím se odstupem hrany hnízda dovnitř od kolmice z hrany prvního hnízda - snížení potenciálu pro znečišťování spodních hnízd;
  • Využití atraktivních barev - kombinace bílé a okrové;
  • Profilování a výběr materiálu horní hrany může ovlivnit dostupnost pro predátory;
  • Umístění vletových otvorů do "komínu" nad střechou rozhodně zlepšuje ventilaci;
  • Nevýhodou tohoto typu stavby je absence vstupních otvorů pro "těžkotonážní" holuby využívané u nás k produkci masných holoubat - to je dost zásadní problém;
  • Mohlo by být výhodné spojit kolumbárium a kurník - pozor (!!!) neověřena vzájemná interakce těchto dvou druhů;
  • Umístění příkrmu nad zem a odděleně od jiných domácích zvířat snižuje šanci na znehodnocení krmiva rozhrabáním - nedoporučuji krmení uvnitř stavby z důvodu kontaminace guana semeny z krmiva;
Zatím vše co mne napadá ...
Tak jen příjemný poslech. Dole pod odkazem je pár řádků s pokusem o překlad titulků, protože zvuk je farsí (perština).


Isfahánské holubí věže
Holubí věže jsou fascinujícím a mnohotvářným fenoménem
Zajímavým faktem je, že tyto stavby jsou průmyslově konstruovány (jde o budovy určené pro průmyslové využití)
Většina historických objektů v Iránu jsou obytné nebo komerční nebo případně religiózní stavby, jako mešity, domy, karavanseráje (zájezdní hostinec s příručními sklady) nebo bazary (shopping mall)
Toto více či méně pokrývá veškeré množství historických staveb. Nemáme staré průmyslové objekty.
Ačkoli holubí věže mohou představovat chemickou výrobu: továrnu na výrobu hnojiv
Jako petrochemický průmysl produkuje minerální, tak holubí věže mohou zajišťovat statková (přírodní) hnojiva
Proč se jedná o tak chytrý nápad? Můžete vidět, že holubi na věžích nejsou domestikovaní ptáci ale divocí holubi "Chahi".
Věže jsou natřeny vybranými barvami, okrovou a bílou, stěny jsou z hliněných cihel a kryté šindelem
Nejvyšší body, malé klenuté komíny na střeše s vletovými otvory jsou natřeny do okrova.
Proč právě tyto barvy? Jsou lákavé pro holuby. Vidíte, je nutné mít nějaké vzdělání v etologii jen pro vybrání správných barev
Horní okraj stěny věže je podobně jako hradní cimbuří zvrásněn a vytvarován do podby zajišťující pád případného šplhajícího hada .
Uvedené faktory, hadí pasti vytvářející hadů prostou zónu, chládek v létě a teplo v zimě, přikrmování, spoluvytváří pocit bezpečného holubího domova
Jsou zde vyhrazená místa pro krmivo
Jako komůrky na plástu jsou umístěny hnízdní výklenky, tak že nedochází k znečišťování spodních hnízd padajícími exkrementy.
Výměšky ptáků se shromažďují na podlaze.
Jde o čisté místo, určitě z holubího pohledu na jejich vlastní životní prostředí.
Obvyklý tvar stavby je mírně kónický s výstupky na některých místech.
Procházel jsem se uvnitř a ve třech podlažích ve tvaru labyrintu máte pocit,že by jste se mohl ztratit.
Mnohem důležitější je, že pokud by věže neměly specielní vnitřní strukturu, při hromadném vzletu holubů by kvůli rezonanci hrozilo nebezpečí vzniku zvukových rázů trhajících ptáky na kusy.
Všechny dávnověké technologie měly zvláštní pohled na spolupráci s přírodou ale holubí věže soulad s přírodou maximalizují.
Je správné dávat a brát v souladu s divokými zvířaty (Huh?)
K získání lva ho musíte zkrotit ale v tomto případě se nic takového neděje.
Je to jednoduše tak, že divocí holubi rádi hřadují ve výškách, potřebují krmivo atd. a tento typ staveb byl stavěn (pro ně). Tento typ stavby je cenný!
Proč se věže přestaly používat? Musíme se vrátit k pozemkové reformě provedené v minulosti a snaze rozšířit (velkoplošné) zemědělství, spíše než (užívat) malá políčka.
Pak se objevila umělá hnojiva a ukončila užívání věží.
Jedna turistka měla případný komentář.
Řekla, že i kdyby v Íránu zůstaly ze všech historických staveb jen věže, i tak by pro turisty bylo zajímavé cestovat tisíce km jen pro možnost vidět toto mistrovské dílo architektury.

A.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Babinski | 8. února 2010 v 12:19 | Reagovat

Tyhle holubí věže jsou velice zajímavé, škoda, že jsem o nich nevěděl dříve, abych se na ně osobně podíval.
Nemyslím si ale, že v podobném měřítku jsou realizovatelné i u nás. Pro stepi a lesostepi Persie to bylo očividně vhodné řešení.
Kdysi byli holubníky na každém druhém statku, ale hlavním cílem byly holoubata. Tedy alespoň tak si to z vyprávění pamatuji. Možství trusu nemohlo být dostatečné, těch holubů tam nebylo tolik.
B.

2 AgriCE | 9. února 2010 v 7:48 | Reagovat

[1]: Mám rád holubátka, zvláště k obědu nebo večeři. Moc dobré, moc. :)
Ani já si nemyslím, že realizace trojlodní baziliky pro holuby má u nás šanci ale i ve videu jsou zobrazeny i menší kusy. Domnívám se že pokud má člověk trochu místa je zděný holubník docela fajn věc a potom je dost dobré, když člověk při čištění hníz neshazuje trus do nižších pater.
Myslím si, že shromažďování trusu od holubů má šanci. Pochopitelně pokud už existuje chov nebo je chov zakládán z důvodu produkce masa. Potom se právě můžou stát informace zde obsažené výhodné. Například odělení "krmiště" od ostatní plochy prostoru pro sběr guana - to považuji za důležité neboť dojde k přerušení toku plevelných semen. Mimo jiné ono využití zadiny a odpadů z čištění obilí (nezávadných!) je samo o sobě zajímavé. Čisté guano je docela fajn věc pro hnojení nádobových kultur, skleníků nebo pro hnojivou zálivku již vypleté zeleniny.
K otázce množství - představte si, že za měsíc 50 kg obilí. Můžete předpokládat produkci třeba 21 kg SUŠINY hnojiva (parametry viz složení statkových hnojiv z minoritních zdrojů). To representuje 40 kg guana za měsíc a mít nebo nemít 20 kg N za rok? Z většinou odpadů?
A.

3 AgriCE | 9. února 2010 v 7:52 | Reagovat

Hopla, vypadlo slovo "zkrmíte" mezi "za měsíc" a "50 kg"
A.

4 QNX | E-mail | Web | 9. února 2010 v 18:51 | Reagovat

[2]: Nádhera. Uplácat holubník by problém nebyl, jaké má být uspořádání je z videa docela jasné. Takže bych měl tři otázky.
1) chov holubů asi musí být registrovaný, že? Nebo můžu pouze postavit holubník a holuby "nechovat, pouze krmit" ?
2)Odpady z čištění obilí..... Když budu obilí pěstovat ve velkém, tak je to jasné, ale pokud ne ..... je možné je někde zakoupit (a jaká je cena)?
3)Co často diskutovaná zdravotní závadnost holubího guana? Je to velký problém?

Jo a ještě jedna poznámka "trhání holubů na kusy" to bude asi nepřesnost překladu, ne?

5 Babinski | 10. února 2010 v 4:56 | Reagovat

ad 1) chápu to tak, že se nejedná přímo o chov, ale o umožnění hnízdění. domácí chov holubů nemusí být nikde hlášen, velkochov za účelem produkce potravin do oběhu už ano.
ad 2) zatím se dá většinou domluvit přímo se zemědělci, pokud používají čističku obilí, případně ve výkupu, pokud je blíže. Často to od nich berou myslivci pro křikrmování bažantů v zimě. V budoucnu netuším. Já s tím přikrmují drůbež a v krajině koroptve.
ad 3) to netuším, musí odpovedět někdo fundovanější. rozhodně to není "nejvoňavější práce".

Na rozdíl od persie si nemyslím, že by u nás byly největším nebezpečím hadi. spíše bych se obával kun, lasiček, koček a potkanů. Proto si nejsem jistý, že by se tento model (ty věže v malém provedení) u nás uchytil.
B.

6 AgriCE | 11. února 2010 v 12:30 | Reagovat

[5]: ad 3 - rozhodně to není až tak hrozné, třeba prase je o moc horší. Starší trus je suchý, nemá moc volného amoniaku a tak moc nepáchne. Jó, to takhle po zakvašení...
ad nebezpečí - velmi dobře funguje pevná stavba, která se na noc zavírá spolu s opatřeními ohledně zbytků krmiva.
Kedysi dávno jsem jeden vychytanej viděl ale nemám ani fotku. Možná se pokusím to nějak po paměti rekonstruovat.

[4]: trhání na kusy nejsem schopen posoudit ale o kraválu který udělá větší hejno holubů spolu s ozvěnou v úzké uličce... To by člověk radši držel pár facek.
ad 3) Připadám si hloupě říct, že jsem se s tím nesetkal ale to mám asi smůlu. Vím o riziku přenosu breberek z peří. No ale rozhodně se v tom nehodlám ráchat holou kůží.
A.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama