Hliněné stěny

17. února 2010 v 14:38 | AgriCE |  Stavby
Při jedné ze svých ojedinělých cest jsem narazil na hezkou ukázku stavební techniky. Stavby provedené z dřevěných trámů s výplní stěn provedenou hlínou. Opakovaně jsem si pokládal otázku ohledně provedení výplní. To to tam nějak plácají na sebe? Jak to dělají, že jsou ty stěny tak tenké?

A nejedná se o stavby jen tak ledajaké.
Věž s bránou nedaleko muzea Husův dům.

Pak se mi poštěstilo vidět několik domů v různých stadiích rozestavěnosti a konečně jsem pochopil. Nejenom, že na stavbu jsou použity stromy, které bych pro jejich pokroucenost určil tak maximálně jako palivové dřevo. Použit na stavbu je i odpadový materiál. Tenké větve jen tak tak vyzrálé aby se nebortily vlastní vahou, zbytky po hrubém tesání trámů (špony), lýko na nádoby, listy a tenké větve jako krmivo apod. Viděl jsem téměř bezezbytkové zužitkování celého stromu. Leč dost dojímání, pojďme k věci.
Do trámků jsou udělány záseky pro zachycení nosných konstrukcí stěn a ty jsou následně pokryty směsí jílovité hlíny a nekvalitního sena. Dle mého se alespoň v jednom případě jednalo o seno porostů typově Třtiny křovištní nebo něčeho podobného - hrubá, tvrdá, dlouhá, pevná stébla. Vlastní nosné konstrukce stěn jsou vyrobeny propletením dlouhých plochých přířezů z větví nebo štěpin.


V druhém případě jsou do trámů udělány záseky nebo navrtány otvory pro zasuntí rovných větví obtočených dlouhým hliněným "hadem". Vzniklý základ stěny je poté následně nahozen.



Obdobná technika byla použita pro stropy, pouze s tím rozdílem, že při výrobě trámu nebyla tesána drážka ale byl ponechán výstupek po celé délce - "rantl". Bohužel foto je TAK nekvalitní, že nejde použít.

Zřejmé výhody a nevýhody

  • V oblastech s nedostatkem kvalitního stavebního dřeva je výhodou využití téměř libovolného stromu. Pro kostry výplní stěn by mohly elegantně stoužit například akáty.
  • Pro hliněné hady pravděpodobně použili seno v plné délce - odpadá dělení slámy.
  • Vzhledem k malé tloušťce stěny budou izolační vlastnosti stavby asi nic moc.

Napadá Vás ještě něco?

A.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 budikz | E-mail | 22. února 2010 v 13:33 | Reagovat

Zajímalo by mne, jak je to ošetřeno?
tesaříci, houby, červotoč...

2 AgriCE | 22. února 2010 v 14:29 | Reagovat

[1]: Díky za hezký a podnětný dotaz. Na odpovědi se pracuje. :)
A.

3 Honza | 21. května 2010 v 2:36 | Reagovat

Vypadá to jako takové kotovice napatlané přímo na stavbu. Pokud ale nejsou třeba patra, tak je snad i zbytečné trápit se dřevěnou konstrukcí.

Anglosasové stavívali chalupy právě tak - ze směsi jílu, písku a slámy. Vrstvy směsi se kladly přímo na stěnu. Síla stěn snadno půl metru. Tj. jíl musel ležet přímo na na místě a i tak mrtě práce. Dobře zastřešená stavba pak ale stojí desítky let a velmi snadno se opravuje. Materiál je na místě a připlácne se kde třeba. Tyhle chalupy leckde stojí ještě dnes, i při anglickým počasí. Hotové stěny lze tuším "impregnovat" lněným olejem.

4 AgriCE | 22. května 2010 v 3:05 | Reagovat

Díky za dobrou připomínku. Hlavně poznámka o možnosti impregnace vepřovic lněným olejem.
Přiznám se, že mne zaujala samotná technika a právě to, že byl použit nekvalitní stavební materiál i na vícepatrové stavby. Navíc vozit jíl na větší vzdálenosti mohlo být obtížnější než vozit dřevo.
A.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama