Odpověď: Složení statkových hnojiv z minoritních zdrojů

5. února 2010 v 0:47 | AgriCE |  Zemědělství
Odpověď: Složení statkových hnojiv z minoritních zdrojů
Tento extrémně krátký článek je odpovědí na otázky položené v komentáři k článku "Hnůj nebo kompost?".

Minoritním zdrojem statkových hnojiv je, dle mého, vodní a hrabavá drůbež, králíci, holubi a podobná "havěť". Mrva nebo hnůj od uvedených skupin nebude pravděpodobně tvořit podstatnou část zpětného toku v koloběhu živin v rámci farmy. Vždyť pro dosažení hmotnosti 1 DJ (500kg) můžeme u slepice o hmotnosti 1,3 kg počítat s zhruba 385 kusy. Uvedený fakt ovšem neznamená, že nebudou existovat samozásobitelé nebo produkční farmy, kde uvedené skupiny budou tvořit majoritní nebo jediný zdroj hnojiv. Nehledě k tomu, že je možné snadným způsobem použít schopnosti hrabavých např. k odplevelování záhonů uvnitř slepičího kombajnu.
Pro určení možností saturace potřeby cílových plodin potřebujeme znát složení jednotlivých druhů. K tomu nám mohou posloužit následující hodnoty. Dovolím si ještě dodat, že označení chlévský hnůj může sloužit i pro mrvu (a asi slouží).

Tabulka 1: Střední obsahy OL a živin ve statkových hnojivech (v % čerstvé hmoty).
Tabulka 2: Obsah živin ve statkových hnojivech - drůbež

Tabulka 3: Procentické údaje o složení některých zdrojů

K druhé otázce: Rozdíl v složení exkrementů vodní a hrabavé drůbeže (píšu dle paměti).
Nejde ani tak o rozdíl v obsahu prvků ale o rozdíl v průběhu cyklu detoxikace amoniaku. U ptáků a plazů je konečným produktem detoxu čpavku kyselina močová (trihydroxipurin). Tento typ cyklu je výhodnější z hlediska šetření vodou, protože k. močová je špatně rozpustná ve vodě. Z toho ovšem plyne, že pro rostliny je N dostupný až po jejím rozštěpení. K takovéto aktivaci může pomoci např. zakvašování trusu.
Savci a vodní ptáci jsou v ohledu vody plýtvavější a jako vylučovanou formu preferují močovinu. Tato látka je velmi dobře rozpustná ve vodě a rostliny ji rády a ochotně přijímají, celou. Tím je rostlina obohacována nejenom o dusík ale i o nízkomolekulární uhlíkaté řetězce.
Doufám, že odpověď dostačuje ale pokud ne, pokusím se zlepšit :)
A.

Literatura
  • Tabulka 1: Ing. Jindřich Černý, Ph.D.; Přednáška k Obecné fytotechnice bloku výživy a hnojení; FAPPZ
  • Tabulka 2: L. H. Bailey; Farm And Garden Rule-Book; 1911, By The Macmillan Company http://chestofbooks.com/gardening-horticulture/farming/Farm-And-Garden-Rule-Book/Farm-Manures-and-Similar-Materials-Continued.html
  • Tabulka 3: různé zdroje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Babinski | 5. února 2010 v 10:14 | Reagovat

Díky, přesně tohle jsem chtěl vědět.
B.

2 V. | 23. dubna 2012 v 14:27 | Reagovat

Odrážky vám nic neřikájí ?! :-? [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama