Odpověď: Způsoby ochrany dřeva

22. února 2010 v 21:33 | AgriCE |  Stavby
Tento článek vznikl jako odpověď na pěkný dotaz k článku hliněné stěny. Děkuji, protože otázka impregnace a ošetření dřeva mne nenapadla, přestože se jedná o podstatné téma související s realizací dřevěných konstrukcí. Moje vlastní znalosti jsou v tomto "punktu" značně omezené a proto následující uváděné recepty berte jako "babské".

Při hledání odpovědí na téma impregnace dřeva jeden narazí na neskutečné množství stránek prodejců, výrobců nebo "rádců" nabízejících ten zaručeně nej prostředek v množstvích a technologiích umožňujících nasazení od hladiny hobby, až po úroveň "namoříme Vám i Národní Divadlo". Jedinou závadou uvedených řešení je skutečnost, že zcela závisí na dostupnosti fosilních zdrojů. To se mi pochopitelně moc nelíbí.

Leč zpátky k problematice a možným řešením.
Ochrana dřeva před vlivy prostředí může být založena na vytváření barier mezi dřevem a zhoubcem ale základem je vybrat správné dřevo pro daný účel ale o tom až jindy. Tedy k bariérám....

Tuky, vosky, oleje

Mechanismus působení mastnoty je v nasycení povrchové vrstvy dřeva a tím utvoření oblasti omezeně prostupné pro vodu, látky v ní rozpuštěné a transferované patogeny. Nejznámější a i v současnosti ve vnitřních prostorách používaným prostředkem je včelí vosk. Domnívám se, že pouze výjimečně se najdou osoby nemající v oblibě jemně ovocně sladkou, éterickou vůni uvolňovanou kvalitním voskem. Vosk je třeba využít zbavený hrubých nečistot, čistý třeba po přetavení v solárním tavidle, nanášet v tenkých vrstvách a pečlivě leštit. Následné vrstvy doporučuji nanášet až po dobrém proschnutí podkladových.
Dalším v pořadí jsou vysýchavé oleje. Jedná se o rostlinné oleje lisované ze semen druhů Len setý, Lnička setá, Konopí seté a dalších (kakaovník). Výhodné je, že se jedná o vedlejší produkty pěstování přadných rostlin (konopí, len) a nejsou vhodné, jako základní potravinové tuky, pro humánní výživu. Oleje jsou vhodné pro napouštění vnějších povrchů a jejich velkou výhodou je možnost snadné disperze pigmentů. Vhodnost nebo nevhodnost jednotlivých pigmentů je prozatím mimo můj rozsah, tak snad někdy jindy.
Posledním v oddílu tuků jsou živočišné tuky, primárně takové, které se vyznačují nižší kvalitou nebo chutností. Vhodné jsou například plstní sádlo, lůj. Osobně dávám přednost tukům s vyšší teplotou tání neboť povrchy nejsou potom tolik mastné. Výhodné je použití na dřevěné násady, kde ve spojení se "zažehlením" elegantně nahrazuje ohlazení vzniklé dlouhodobým užíváním.
Pokud chcete tento jednoduchý postup použít je vhodné násadu natřít do mastna. Potom nechat na teplém vzdušném místě tuk zasáknout, přebytky dobře otřít a nejlépe koženým řemenem silou zaleštit. Násady jsou pak jak hebce nalakované a puchýře se nedělají tak rychle. V historii se jako teplé vzdušné místo používal prostor u otvoru k odvodu kouře z černé kuchyně - tak aby se dřevo teple udilo.

Minerálie a chemie

Ještě v současnosti používaným a všem dobře známým prostředkem je vápenný roztok, někdy nazývaný vápenné mléko. Vhodným ale zapomínaným pravidlem je užití nasyceného roztoku. Zkrátka a dobře, po rozmíchání mírného nadbytku vápna (1:1 s vodou) do hladka, musí na dně nádoby zůstávat nerozpuštěné vápenné bahýnko. Pro použití na dřevu není asi zrovna ideální a musí se často obnovovat.
Do této kategorie ještě přihodím působení tepla - zauzení a opálení. První varianta je popsána u tuků (na násady) a opálení je účelné použít například u sloupků na výběh pro zvířata. Osobně ho nepovažuji za příliš šikovný neb je věcí šikovnosti a trpělivosti opálit kůl do hladka a tvrda. Varianta uzení je také jedním z důvodů faktické odolnosti doškových střech chýší dávných obyvatel.
Další z adeptů pro ochranu staveb je produkt suché destilace borovicového dřeva nazývaný dehet nebo kreosot, velmi důležitá látka s mnohočetným použitím. Od potravinového doplňku (koření) přes prostředek k ošetřování kůží nebo dřeva až k veterinárnímu léčivu - dehet je základem kopytních mastí a jeho preventivní i kurativní účinek (hniloba kopyt) je široce uznáván.

Ostatní

První z ostatních ale předpokládám, že i velmi známých receptur jsou mixy založené na hovězí krvi. Důvodem pro použití zrovna hovězí krve bude pravděpodobně její množství na kus (je možné, že byl prováděn odběr třeba 1 - 1,5 litru ze zvířat jež odběr přežila a mohla být využita znovu?) a to že není, na rozdíl od krve prasat, užívána pro výživu. Co potom s krví uvádí receptury různě, od použití čerstvé krve ve směsi s pepřem a někdy chilli přes použití čerstvé krve bez příměsí nebo dva týdny odstáté krve (respektive tekutého podílu - prý děsně páchne) s nebo bez příměsí. Účinek všech receptur založených na hovězí krvi je prý velmi dobrý. Předpokládám, že opravdu je neboť se využívá dodnes při opravách hradů - jen namátkou Kost.
Další z podivných receptur je návod založený na odvaru pelyňku, feferonek, pepře a kdoví čeho ještě. Ověřeně se jím podařilo zlikvidovat červotoče. Recepturu starou minimálně třicet let hledáme a jestli (doufám) se najde tak ji na web passnu extra.

Abych nezapomněl....
Stavby na fotografiích v článku o hliněných stěnách byly ve vnitřních partiích (stěny, stropy) originálně ošetřovány čistou čerstvou hovězí krví. Podlahy byly v jednom případě vyrobeny ze směsi jíl, plevy a kravince (?). Tedy jestli jsem si dobře přeložil a zapamatoval.

Doufám, že jsem toho moc nevynechal. Pokud si na něco vzpomenete, ozvěte se.

Upozorňuji, že většina informací je psána dle paměti s minimální podporou zdrojů - opatrně!
A.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 QNX | E-mail | Web | 22. února 2010 v 22:04 | Reagovat

Jenom doplním, že nanášení samotného včelího vosku je obtížné. Mnohem lépe se nanáší vosk rozpuštěný v terpentýnu (pro zastánce tradičních receptur) nebo v jiném rozpouštědle. Menší předměty je možné ve včelím vosku vyvařit (to se mi osvědčilo třeba v případě dřevěných lžic a jídelních misek)
Ke lněnému oleji bych doplnil fermež, která vzniká zahříváním a částečnou oxidací lněného oleje (rychleji zaschne, případně to jde ještě rychleji při použití přídavku sikativů)
Živočišné tuky bych rozhodně nedoporučil do interiéru.
Uzení dřeva lze doporučit, je to ověřené řešení. Dříve to bylo často spojené do jedné operace se sušením dřeva.
Vedle opalování se používalo i pražení dřeva (teploty bych musel dohledat)..... tepelná uprava, která poskytovala určitou ochranu i ve vlhkém prostředí (proti houbám)

2 AgriCE | 22. února 2010 v 22:18 | Reagovat

[1]: Hm, díky za doplnění. Tohle jsou přesně věci, které jsem nevěděl - rázem mám co hledat.
Díky :)
A.

3 QNX | E-mail | Web | 22. února 2010 v 23:10 | Reagovat

[2]:
Dříve jsem se tomu dost věnoval. Postupně se pokusím sepsat základní suroviny a pak přidám i nějaké receptury. Začal jsem něčím pro povrchovky. S konzervací to bude horší, dříve se používala dnes naprosto nepřijatelná chemie ( a před tím zase často vůbec nic), ale něco se snad také najde.
http://www.sobestacnost.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=701

4 budikz | 23. února 2010 v 15:23 | Reagovat

jak už byklo psáno výše, včelý vosk rozpuštěný, ale i tak je to dost měkká záležitost a třeba podlaha sice vypadá pěkně, ale na nohy stolu a židlý jsem nalepil koberce, protože to dost škrabalo.

myslím, že odběr 1 l  by hovězí ustálo v pohodě, neb při dárcovství se bere 0,5 od člověka s průměrem 8l
a skot je o dost větší :-@

opalování se dělá jednak kvůli tvrdosti, ale hlavně hladkosti povrchu a vysokému obsahu samotného uhlíku - houby ho těžko rozkládaj, daleko více jsou adaptovány na jeho sloučeniny - celulozu a lignin.

a co se týče hub, tak poměrně rychlou a dobrou ochranou je byť jen zbavení kůry, protože ta je prvotním záchytkou spor.

5 QNX | E-mail | Web | 24. února 2010 v 17:37 | Reagovat

Ještě něco upřesním. Vápenné mléko není nasycený roztok vápna ve vodě. Vápenné mléko je suspenze vápna ve vodě (pak je to opravdu barvou podobné mléku). Nasycený roztok vápna je tzv. "vápenná voda" Právě vápenná voda (bezbarvá) v poměru 1:1 s volskou krví se používala pro ochranu dřeva (ale různých receptur bylo jistě mnoho).

6 AgriCE | 24. února 2010 v 18:24 | Reagovat

[4]: ad vosk: souhlas asi proto byla prkna buď bez ochrany a drhnutá jemným pískem nebo na ně dali krev.
A.

7 dan | 13. září 2012 v 21:40 | Reagovat

vlastním histotický dům ze 16. století. původního sice bohužel už moc není, ale i tak je vidět, že staré technologie měly mnohem delší životnost než ty moderní.
V poslední době jsem musel vyměnit jeden ze stopních trámů, protože byl poškozený tím, že do něj kdysi zatékalo. Nebylo jej možno jinak využít než k topení. Jaké však bylo moje překvapení, když tento nyní naprosto suchý trám se jevil jako téměř nehořlavý. Čím byl napuštěn netuším, ale bylo to účinné nejspíše i proti požáru.

8 Červotoč | Web | 24. září 2013 v 19:13 | Reagovat

Také se nám podařilo zbavit červotoče!!

9 Pavel | Web | 7. srpna 2014 v 11:56 | Reagovat

Díky za informace, skvělý článek

10 Kája | E-mail | Web | 29. června 2015 v 9:19 | Reagovat

Vosk nábytku neuškodí, to je pravda. Je potom o dost lesklejší http://www.seart.cz/

11 Jarek | E-mail | Web | 18. listopadu 2015 v 20:28 | Reagovat

Lepší variantou jsou přírodní voskové oleje. Nechají dřevo dýchat a zároveň ho ošetří - http://www.oleje-osmo.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama