Potřeba potravin na osobu a rok a odběr živin jejich produkcí

11. února 2010 v 12:16 | AgriCE |  Zemědělství
Ve dnech minulých jsem směřoval (a znovu směřovat budu) Vaši pozornost k otázkám výživy a hnojení rostlin ve vztahu k jednotce produkce. Dnešní krátký příspěvek je věnován trošku jinému úhlu pohledu.
Jaká může být potřeba živin v hospodářství aby dokázalo vyprodukovat potravu pro jednu osobu na bázi "lokální diety"?


Roční potřeba potravy - kolekce zdrojů

Pokud na webu začnete hledat množství potravy pro člověka za rok budete překvapen plejádou rozdílných informací. Od historických jednotek typu "koku" o velikosti 278,3 litru (cca 150 kg) přes údaje náboženských organizací typu LDS Church - Mormonů (138 kg obilnin a 30 kg fazolí) až po údaje o průměrné spotřebě na osobu a rok na stránkách statistického úřadu (až 850 kg různých potravin) - odkaz převzat z webu Soběstačnost. Jak se v tom orientovat? Tak na tuhle otázku hledám odpověď už delší dobu. Snad jen - vybrat si jeden směr a ten se snažit držet.
Nepříliš zdůrazněný faktor je vliv monodiet typu LDS na zdraví. Je docela jisté, že dlouhodobé používání takto jednotvárného jídelníčku povede k zhoršení zdravotního stavu. Jen tak namátkou mne napadá vliv na zuby, růst dětí, prenatální vývoj dítěte a s tím související stav matky a mnohé další, které mi ani nepřijdou na mysl ale to je otázka na lékaře.
Zpět k tématu - vybral jsem si údaje ČSÚ a z nich připravil následující výhled na potřebu živin k produkci potravy pro jednu osobu a rok. Pokud si položíte otázku proč zrovna tento zdroj, pak mohu odpovědět citátem "Vždy je lepší se v bohatství koupat, než si nemít čím utřít řiť". Zrovna v produkci potravin v situaci nedostatkových zdrojů se raději zmýlím směrem k vyšší spotřebě a budu držet přebytek, než v koutku zasobárny smýčit poslední zrnka a chcípat hlady.

Potřeba potravin a odběr živin jejich produkcí

Druhhmotnost v kg na osobu a rokCelkem v g
NPK
Obiloviny v zrně193,903890,52710,512201,28
Maso JUT98,909068,830,000,00
Mléko a výrobky257,402362,92209,160,00
Tuky24,202202,24451,362675,78
Ovoce88,10


Ořechy3,90


Zelenina92,20297,0152,12367,81
Luštěniny4,000,0012,7558,25
Brambory134,70552,2767,35713,91
Cukr44,701072,80134,101153,26
Med0,60


Mák1,0057,3010,3063,00
Vejce 346 kusů17,3698,92

Celkem v kg960,920,201,657,23

* JUT - Jatečně upravený trup (maso na kosti)

Osobně se domnívám, že je vhodné předpokládanou roční potřebu navýšit o bezpečnostní reservu v rozsahu nejméně 25 procent. Pokud je to možné, pak vybudování dostatečných skladovacích kapacit pro přeskladnění úrody o rok poskytuje určitě vhodný tlumící "polštář" pro případ zásadní neúrody. Pod pojmem zásadní neúroda si představme situaci, kdy sklizeň neumožní plnou obnovu osiva na příští rok. Takovouto situaci může vyvolat požár, záplava, krupobití nebo třeba onemocnění v době sklizně případně to mohou způsobit lidé.

Množství živin pro prdukci roční diety mohou být saturována (vždy nejvyšší potřeba) dodávkou například:
  • hnojem skotu v dávce 3,4 tuny - produkce od 0,29 DJ (kus 500 kg);
  • faremním kompostem v dávce 4,1 tuny;
  • směsnými lidskými výkaly (nezapočteny ztráty!) v dávce 3 tuny - produkce od cca šesti osob.

Rád bych doplnil ještě několik poznámek.
  • Hnůj uvedený ve výčtu je již po započtení ztrát zráním. Odlišně, v čerstvém stavu, je uvedena směs výkalů a moči člověka, tedy bez započtení ztrát kompostováním, kdy by došlo ke snížení obsahu N a zvýšení obsahu K.
  • Ve výčtu není započtena rezerva a ani to pro výsledek není podstatné.
  • Letmým pohledem na tabulku potřeby potravin je možné si povšimnout, že ne všechny údaje jsou uvedeny. Důsledkem jejich doplnění bude zvýšení odběru živin a tím zhoršení již tak špatné bilance. Osobně se domnívám, že roční spotřeba potravin by mohla být nižší než kalkulovaná ale tím bude bilanční nepoměr odběr/saturace pouze zmírněn nikoli odstraněn.
  • Pro údaj o koku je charakteristické, že nezahrnuje "ostatní" potraviny. Pro japonskou kuchyni je přitom charakteristické zužitkování téměř čehokoli co je k jídlu. Různé pro evropana často "nechutné" věci např. suši (syrová ryba s rýží konzervovaná silážováním v mořské vodě a poté balená v řase) přes různé saláty, soju (boby, misó, tofu), bambusové výhonky (to je, jako kdyby čech papal rákosí - z pohledu na vlastnosti rostliny).

Naskýtá se tedy otázka "Co s tím?" leč to bude náplní některého z dalších článků.

Literatura a zdroje
Gotaas, Composting, (1956) In: Joseph Jenkins, The Humanure Handbook - third edition, 2005
Známé odkazy zdrojů jsou uvedeny v textu.

A.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 QNX | E-mail | Web | 11. února 2010 v 21:19 | Reagovat

Další perfektní článek, díky. Ta čísla jsou hrozivá. 30kg živin na osobu a rok je opravdu pěkná hromada hnojiva.
Přesná čísla o velikosti koku nezískáme. Hodně záleží na druhu aktivity, kterou konkrétní člověk (nebo průměrný člověk) dělá. Spisovatel potřebuje  pouze 2O kcal/hod, švec kolem 100 kcal/hod, kovář kolem 300 kcal/hod a horník až 1000 kcal/hod. Po přechodu od dnešní společnosti plné úředníků (spotřeba menší než má spisovatel) ke společnosti zemědělců (vlastní silou tahající pluh) může spotřeba potravin narůst na několinásobek!
Také bych rád věděl, co se s tím dá dělat. Například by bylo zajímavé, jak by dopad výpočet pro nějakou vhodnou polykulturu ....... třeba klasické "tři sestry" Společné pěstování kukuřice,dýní, fazolí a v některých případech i sestry čtvrté (Cleome rulata, která přitahuje opylovače). Podle jednoho výzkumu z Cornell University je výnos (počítáno v kcal) asi o 20% větší než je tomu u samotné kukuřice a spotřeba N hnojiv je zároveň menší.

2 AgriCE | 12. února 2010 v 9:00 | Reagovat

[1]: Mám se systémem milpa špatnou zkušenost. Možná to souvisí s nedostatečnými srážkami (500 oproti 1000 v zemi původu) a jejich blbou distribucí (delší suchá období). Další co považuji za nedobré u tohoto způsobu produkce potravy je skutečnost, že po dvou letech pěstování má následovat 8 (!) let úhoru, aby si pole odpočalo (co nárůst nutné plochy?). Při takhle dlouhém úhoru si pole dostatečně odpočine skoro v každém systému obdělávání. Navíc podle originální receptury je nutné využívat velké hrůbky a to dělat ručo je docela facha (opět to má smysl na mělkých půdách, půdách lesních - prokořeněných nebo kamenitých, při vysoké hladině spodní vody...).
K množství živin
To mne ani tak nepobavilo celkové množství živin, jako spíše poměr spotřeba jedné osoby a počet osob pro produkci živin. Osobně se domnívám, že dieta a tudíž koku našich předků v polovině minulého století byla výrazně chudší a tudíž i koku_1850 bylo menší (poloviční) a potom by tudíž stačily jen dva-tři defekující na jednoho konzumenta. Pokud se budete ptát proč nadhazuji pol. 19. století (jako na EB) tak k tomu vyhodím článeček někdy v budoucnu (pomalinku kristalizuje v makovici - zrníčka se přesýpají a přesýpají .... a jeden by z toho usnul).
A.

3 QNX | E-mail | Web | 13. února 2010 v 18:36 | Reagovat

[2]: AgriCE: Ten 8 let úhor se předpokládá bez použití hnojiv, ne? Samozřejmě čtyrnásobný nárust plochy není vůbec reálný. Velké hrůbky ...... ty se při pěstování dýní, kukuřice nebo fazolí snad také nepoužívají, proč by  to bylo nutné? No, na té metodě netrvám, byl to jenom příklad. Ruční práce ..... dříve se i pluh tahal ručně. To se nedá srovnávat. Když bude energie, mohou hrůbky dělat stroje. Když energie nebude, tak to bude dřina v každém případě.
Množství živin ......... nějaké redukce potřebného množství díky využití zatím nevyužívaných rostlin asi bude nutná ... třeba dojde i na ten rákos.

4 AgriCE | 13. února 2010 v 20:09 | Reagovat

[3]: Šak voni taky kopali neb živiny měli v povrchové vrstvě smísené s popelem. Pokud pohnojíte nemusíte kopat.
A.

5 neon | E-mail | Web | 15. února 2010 v 9:58 | Reagovat

Děkuju za poučný článek! Vím, že to tu vyzní jako hudba z Marsu, vzhledem k vašemu negativnímu postoji k japonské kuchyni a obilno/luštěnino/zeleninové ochuzující stravě, ale ona tato strava (zahrnující i různé vyhonky, pampelišky, ptačince, sedmikrásky, bršlice atd.) je naprosto postačující a spousta lidí (řekl bych že větší polovina chudé populace země) na ní vesele žije. Polysacharidy v obilovinách jsou úžasným zdrojem dlouhodobé energie. Celková výtěžnost energie z jídla se obrovský zvětšuje, čím více člověk jídlo pokouše/prosliní (to už je ale více biologicko-chemický pohled, ale vše souvisí se vším). Ale tohle tu bude bráno asi jako scifi :-)
Mimochodem teorii/praxi Fukuoki znáte (bezorebné pěstování)?

6 AgriCE | 15. února 2010 v 20:38 | Reagovat

[5]: Nemám nic proti tomu, pokud si jedinec volně zvolí svoji dietu. Ovšem problém nastává pokud někdo (kdokoli) přijde s genielním nápadem zlikvidovat zvířata "protože nejsou potřeba a bez nich se uživí více lidí".
Pokud jste přečetl pozorně tento článek (a dovolím si neskromě doporučit i další :) ) můžete si povšimnout určité disproporce mezi, ehm, příjmy a výdaji polouzavřeného potravního řetězce. A to je jádro pudla! To jestli je někdo vegan, vitarián nebo nějaký jiný druh mimozemšťana nic neřeší.
Nebudu reagovat na téma porušování zákona zachování. Ani pro Vás. Někdy až bude nálada sem passnu něco na téma stravitelnost u mono- a polygastrů ale to bude ještě trvat (rozsah).
Pokud porovnáte energii obsaženou v potravních komponentech zjistíte, že energeticky nejbohatší zdroj jsou tuky a bílkoviny nikoli sacharidy (často právě omezeně stravitelné). Rostliné zdroje mohou navíc často obsahovat tzv. antinutriční látky - na rozdíl od masa.
A.
PS: Víte, lignin nebo i celulózu můžete slinit jak dlouho chcete a stejně to nevstřebáte :)
Sorry ale tomu nešlo odolat.

7 neon | E-mail | Web | 23. září 2010 v 14:30 | Reagovat

S prosliňováním jsem to myslel jinak. Vidím zvýšenou energetickou efektivnost v teorii, že správné trávení ve střevech (využití energie) je možné jen za dobrého předtrávení, které začíná dobrým prosliněním v ústech. Mám informace, kdy takhle přežívali na minimálních dávkách jídla lidé v lágrech, gulazích (díky pořádnému pokousání). Štěpení polysacharidů (převážně z obilovin) začne v ústech dobrým prosliněním a dále nastupují kyseliny v žaludku a strava se ideálně vstřebává ve střevech.

Ohledně neporušitelnosti zákona energie - je rozdíl, když sním moderní sladkost plnou bílého (jednoduchého) cukru, čímž se onen cukr velice rychle dostává do krve a pokud jej nejsem schopný upotřebovat, tak se asi za dalšího mrhání energie ukládá (tímhle si nejsem jistý)?
Zatímco u polysacharidů z obilovin, které byly hlavním zdrojem energie pro všechny civilizace, se stane to, že jejich cukr se rozkládá pozvolna, během několika hodin a vstupuje do krve podle aktuálního výdeje energie.

Nejsem zdaleka odbnorník v biologii, jen se snažím vysvětlit něco, co jsem měl zájem prostudovat, protože se týká způsobu výživy, která je mi nejbližší.

Hlavní pro mě je, že mám osobní zkušenost a to hlavně při těžké fyzické práci, kdy si vystačím s velice základním typem potravin (celozrné obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce) a energie mám dostatek.
Dříve (před 17 stol.?) chudina jedla třeba jen 2 skromná (obilno-luštěnino-zeleninová) jídla denně a nad jejich výkony bysme žasli.

8 AgriCE | 23. září 2010 v 20:11 | Reagovat

[7]: Tak teď už Vám moc nerozumím.
A) Cukry potřebují mírně bazické prostředí; jejich štěpení v kyselém prostředí žaludku ustává!
B) Nejdříve horujete proti sacharóze (cukr) a potom navrhujete co nejlépe rozštěpit škrob (polysacharid z obilovin) na sacharózu!
C) Doufám, že se při dobrém zdraví přinacházíte a dále zůstavíte. :) Doporučuji článek "Mí přátelé - potravní specialisté" http://zadny.blog.cz/0906/krvave-pre-s-vegany

Dříve chudina znala věci, jako smrt hladem, kurděje, tubera, křivice, vysoká dětská mortalita ...
Skutečně žasnu co podávali za výkony. Prosím, nemučte mne bukolickými postavami pastýřů Versailleského dvora.
A.
PS: Co teprve super cereální svačinka co uvolňuje energii po celý den!

9 neon | E-mail | Web | 24. září 2010 v 9:17 | Reagovat

Ten clanek je poradne zaujaty. Muzu mluvit jen za sebe - znam stovky silnych, zdravych, vitalnich lidi na makrobioticke strave (obili, lusteniny, zelenina, ovoce, ryby). Spousta z nich ji rybu jednou do roka. Ten clanek presne ukazuje, jak se da uchopit tak siroka vec jako vegetarianstvi a vzit si z nej ty nejhorsi pripady a udelat z toho zaver, ze vse je spatne. Stara Cina, Japonsko, potazmo cela JV Asie zila v obrovske mire vegetariansky. Ja nejsem pro fanaticke eticke nekonzumovani masa, klidne si maso dejme, ale jde mi o to, ze ho neni potreba zdaleka tolik, kolik si masozravci mysli. V clanku zminovane nedostatky vitaminu, mineralu jsou taky pekny nesmysl, v pripade, ze clovek ji dostatek ruznorode zeleniny, pak nemuze trpet nedostatkem toho, co se zminuje v clanku - od toho rozhodne neni potreba konzumovat maso, mleko. Osteoporoza je naopak nejrozsirenejsi v modernich zemich s vysokym podilem konzumace masa/mleka/bileho cukru. Je to cista statistika, jednoduse dohledatelna. Osteoporoza je v minimalni mire v nerozvinutych zemich. Otazka B12ky je lehce vyresitelna pri davce jedne ryby jednou do roka.

Jak rikam, mam jen vlastni zkusenost a spousty priznivcu makrobiotiky kolem mne. Problemy zminovane v clanku neresime, silu mame a stihli jsme take (ale nebyl to zdaleka nas zamer). Kopirujem stravovaci model, ktery zde panoval po tisicileti, jen byl v moderni dobe naprosto zavrzen.
Telo postupne dodava energii z polysacharidu po nekolik hodin, zatimco z bileho cukru jde okamzite do krve, nehlede na to, ze jednoduche cukry odebiraji z tela mineraly (vapnik..) a pak nasleduje osteoporoza, apod.
Je spousta clanecku jako tento, spousta studii. Jedna z nich je Velka Cinska studie, odborny nekolikalety vyzkum, potvrzujici vhodnost nizkotucne, nizkobilkovinne diety.

Zajimave take je, ze japonsko je na spici prumerne delky zivota a bylo i pred desitkou let a rozhodne tam neholduji konzumaci mleka a maso (rybi) se zdaleka neji v takove mire jako u nas. Zaklad je ryze, zelenina, lusteniny, morske rasy.

V tom clanku zminovana prilisna konzumace medu, orisku je podle makrobiotiky take velice nevhodna.
Neni vegetarian jako vegetarian. Makrobiotika do toho vnasi velkou logiku a to i tu vitaminovou, mineralovou, bilkivinou, vyzivovou apod.

Ve Sparte, Athenach se take jedlo minimalne maso (jak rikam, nejsem proti jeho jezeni, ale proc ho jist tak casto) a jake tam meli atleticke postavy a vykony.
Nebo take - Gladiators were vegan?
http://www.youtube.com/watch?v=FOWSc8VvOl4

10 neon | E-mail | Web | 24. září 2010 v 9:19 | Reagovat

Omlouvam se za pravopisne chyby :(

11 AgriCE | 24. září 2010 v 20:04 | Reagovat

[9]: Jste na omylu! Tento článek není zaujatý. Absolutně zaujatý je tento blog :) .
K osteoporóze provokujte Áju. Ta je v této oblasti, narozdíl ode mne, kompetentní (nebít).
K druhému odstavci - takzvaný tisíciletý model je zcela minoritním píkem v 300 000 (?) leté historii druhu. Vzhledem k pomalému vývoji orgánových soustav bych si tipnul, že když lidský chrup, žaludek, střeva jsou postavena velmi podobně, jako je tomu u psovitých šelem tak by měla být lidská dieta podobnější jim než třeba hlodavcům. Pardon zajícovcům nebo jak se jim dneska vlastně říká.
Dalším faktorem jež není V-adepty akceptován, je skutečnost, že mnohé dnes propagované druhy v minulosti obsahovaly velká množství antinutričních látek (tanin, glukosinoláty, a co já vím co ještě).
Pak mám otázky - jaký je rozdíl mezi glukózou, maltózou, sacharózou, amylózou a amylopektinem z hlediska trávení? Kde se vstřebávají cukry?
Taky si pletu maltózu a sacharózu (jsem už trouba).
Pokud se budeme trumfovat, kdo v historii co jedl, tak absolutně nejúspěšnější válečnický národ historie nejedl (alespoň na tažení) téměř nic jiného než maso. Otázka do pranice - "Kdo to byl?"
A.
PS: Ještě z historie. Co bylo nejčastější příčinou zdravotních problémů a/nebo smrti vojáků až do počátku průmyslové revoluce?

12 AjA | Web | 31. října 2010 v 18:35 | Reagovat

hle, zde jsem citovana a odtud ke me vitr vane...:)))

a co se vsechno nedozvim... muj nebohy clanek je zaujaty? :))) ano, je psan se zaujetim pro vec :D to ano, ale jine zaujeti u nej nevidim...

krome nesrovnalosti tykajicich se stepeni  sacharidu, srovnavani vyzivne hodnoty obilovin dnes a pred X-sty lety....sermovanim skutecnosti, ze asijske civilizace byly prevazne vegetarianske.... a ze nejedi maso, se nestacim divit... michaji se tady jablka s hruskami a srovnava se neporovnatelne... a slavna osteoporoza, ach ano... jen se divim, ze tu jako argument proti osteoporoze u veganu nebyl predhozen velice kontroverzni vyzkum provadeny na skupine vietnamskych budhistickych "jeptisek" ..

nasi predkove vskutku podavali neuveritelne vykony, ale take se dozivali v lepsim pripade 40 let, kdy umirali nejen s obrousenymi zuby diky primesim ruznych pisecku, ktere se do potravy dostavaly pri mleti obilovin), osteofyty a cetnymi fakturami, zanety slach apod....jejich fyzickou schranku bych pri te jejich "z vyse uvedeneho tzv. superzdrave strave" opravdu take mit nechtela... par tech kosternich pozustatku stredovekych populaci jsem mela tu cest videt...opet je to jednostranne mrsteni argumentu bez analyzy sirsiho kontextu....

kolikrat se nezohlednuji pri argumentacich treba takove drobne veci, jako jsou intra- a interpopulacni rozdily vcetne prihlednuti k dlouhodobemu historickemu vyvoji potravnich zvyklosti v oblasti, prihlednuti k lokalnim zdrojum apod. ach jo, ano, Japonci nepiji mleko, stejne jako spousta dalsich obyvatel jihovychodni Asie, nebo cernochu, kteri jsou vuci laktoze intolerantni...a z mleka dostanou lidove receno ůsracko"....takovy Eskymak a jeho zazivaci trakt by byl makrobioticke strave za zlepseni zdravotniho stavu vskutku zavazan :D:D:D chudak....

problem neni v tom,  ze je nekdo vegetarian, vegan, vsezravec, fruktivor, makrobiotik... problem nastava v momente, kdy si kdokoli zacne militantne prosazovat to svoje jako jediny spravny nazor...pokud nekdo bude tvrdit, ze je nutne mit maso na taliri kazdy den, tak je to stejne spatne, jako kdyz tvrdi, ze maso k zivotu nepotrebujeme...v obou pripadech bude kaloricka hodnota potravy dostacujici, ale ani jedna z nich nas neochrani pred karenci nekterych latek a vyskytem nekterych chorob...

za svym nazorem si stojim, clovek je tvor vsezravy od prirody...svedci o  tom nejenom nas bunodotni chrup, ale take "doklady" ziskane pozorovanim nasich fylogeneticky nejblizsich pribuznych... simpanzi nejsou mirumilovni bylozravci, kteri by se zivili jen semeny, ovocem a korinky...naopak, patri v zivocisne risi mezi velice krvelacne lovce (doporucuji nektera z videi na youtube, ta touha po krvi neuveritelna), a urcite tak necicni jen z pleziru.... podobne hapruje i tolik oblibeny primer, ze gorily jsou cisti bylozravci, protoze i tento mytus padl a velice detailne se jim zabyva mmj. Marina Vancatova...

13 AgriCE | 2. listopadu 2010 v 13:38 | Reagovat

[12]: Děkuji za podnětné připomínky - akorát, že teď nevím zda jsem dostal pár facek já a nebo předřečník :-D
K zaujatosti - za zaujatý bych označil svůj blog. Jsem extremisticky zaujatý proti potravnímu extremismu.

14 AjA | Web | 2. listopadu 2010 v 23:58 | Reagovat

[13]: no, predrecnik, ze ano...

ale zajimalo by mne vice info o bezorebnem zemedelstvi... vim o tom prd, a jedine malo, co jsem chytila, bylo na MendelU v ramci nekolika seminaru, a pani profesori jen to slyseli, tak zacali kricet... muj selsky rozoumek mi take rika, ze to neni uplne asi to prave orechove...

15 Marek Kvapil | 20. ledna 2012 v 9:42 | Reagovat

Přečetl jsem znovu tento starší článek a nesedí mi tam jedna věc, totiž nepoměr mezi roční potřebou živin jednoho člověka a množstvím lidí produkujících směsné lidské výkaly potřebné k zajištění těchto živin. Přece když budu z jedné hromady živin ujídat a na druhou budou ty samé živiny vysí..t a vyčůů..t, tak bude na obou hromadách téměř stejné množství živin. Pokud budu předpokládat, že tělo dospělého člověka si udržuje stejnou hmotnost, tak ztráty živin v tomto toku budou minimální nebo žádné. Chápu-li ovšem dobře pojem "směsné lidské výkaly" tak, že je do něj zahrnuta moč i stolice..?

16 Marek Kvapil | 20. ledna 2012 v 9:48 | Reagovat

Ztráty živin způsobené pocením, opadáváním vlasů a chlupů, stříháním nehtů, smrkáním apod. přece netvoří 5/6 veškerých spotřebovaných živin, ne?

17 AgriCE | 24. ledna 2012 v 14:44 | Reagovat

[15]: Trošku jste mne zaskočil a budu se muset vrátit k původním pramenům a jednotlivá čísla dohledat - snad jsem neudělal nějakou trapnou botu (je to přece jen pár měsíců a nenosím to v hlavě).
Jen částečně (tudíž i řádově) se pokusím odpovědět ihned.
Živiny uvedené na straně příjmu jsou alikvotní části množství použitého na produkci. To je o něco vyšší než množství vázané v potravě. Další rozdíly vznikají při kompostaci materiálu. Ovšem nejpodstatnější rozdíl vznikl díky použití různých pramenů - čsú nemá údaje o produkci výkalů a v humanure není zase spotřeba potravy z niž by šlo vyjít.
Pokud provedu redukci spotřeby dojde k poklesu poměru jenom někam k cca 1:3

18 AgriCE | 24. ledna 2012 v 14:49 | Reagovat

Možná může být překvapením, že v průběhu kompostování dochází ke ztrátám v rozsahu od (cca) 25 do 60 procent - v závislosti na materiálu, technologii a pramenech (literatura).
Největší ztráty jsou na dusíku a organické hmotě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama