Na svatého Řehoře...

16. března 2010 v 23:07 | AgriCE |  Zemědělství
Březnové pranostiky pod dohledem.
Na svatého Řehoře špatný sedlák, který neoře. 13/3
Na svatého Longina práce v poli začíná. 15/3

Obě uvedená přísloví říkají, že je nejvyšší čas zahájit jarní zpracování půdy a obecně jarní práce. Je tomu skutečně tak? Je opravdu možné zahájit zemědělské práce po letmém nahlédnutí do kalendáře?

Otázky opravdu berte jen jako námět pro zasmání. Přinejmenším v tom punktu, že kalendář mne může nejvýše upozornit na vhodnou agrotechnickou lhůtu. Rozhodně nesmí určovat konkrétní termín provedení. Určitě ne v případě tak choulostivé části roku, jako je jaro a probíhající jarní práce. Stoprocentně to platí pro jarní zpracování půdy a setí.
Čím se tedy řídit při určení správného času pro zahájení prací?
Rozhodující je stav půdy a plánovaná činnost. Každá práce chce své a je proto vhodné znát omezení, jež jsou na ni kladena. Pro zpracování půdy je nejdůležitějším faktorem vlhkost půdy (odchylně u setí je podstatná teplota a vlhkost). Při zpracování příliš vlhké (lepivé) půdy dochází k zalepování nářadí (pluhu) a hrnutí půdy, tím vznikají souvislé utažené skývy a vzrůstá půdní odpor.

Orební odpor

Půdní odpor je uváděn v kPa. Tedy můžeme počítat s tahovou silou v (přibližně) násobcích stovek kilogramů na metr čtvereční. Za nevhodných podmínek může narůst až na jeden a půl násobek uvedených hodnot.
Při práci s půdou příliš suchou může docházet k rozprášení povrchu a tím si zaděláváme na budoucí problémy v podobě potenciálu k "zamazání" a vzniku půdního škraloupu. Možným návodem, podle mého, může být např. diagram optimální vlhkost půdy pro její zpracování v závislosti na podílu jílovitých částic (půdní druh).

okno zpracování


Nyní by mohl následovat povzdech: "... a to jako budu z pole odebírat vzorky na zjištění vlhkosti půdy?". (Moc se neusmívejte. Už se tací našli, žé. Ehm.)
Správnou odpověď mohu jen přetlumočit. Přes "propast" času k Vám může mým prostřednictví promlouvat nejmenovaný starý kantor - praktik.
"Takhle vemte do ruky trochu hlíny. Pokuste se z ní mírným tlakem uválet kuličku. Na dlani by měla zanechávat jen lehce vlahý pocit ale musí se snadno rozpadat - drobit. Měla by se už pod lehkým tlakem drobit na částečky o velikosti do jednoho centimetru (optimální velikost drobtů je asi jako zrno celého pepře, tedy 2 až 5 mm). Je to kumšt. Hlavně na jílech."
Následovala (evidentně) očekávaná otázka. "A próč, jako?"
Odpověď byla dosti barvitá a tak jen lehce... "Když to netrefíte na těžkých půdách, tak to naloupete tak, že to nepůjde rozdělat ani na jaře." "A co s tím teda pak?" "Trefit to!"
Pro osvětlení přikládám graf pevnosti suché ornice. Na jílech taková pomenší hrouda může odolat tlaku až 60 tun na m2(!).

soudržnost - pevnost ornice


Bohužel, nechal jsem se unést vzpomínkami. Zpět k úvodnímu...
Pokud se nemohu řídit v úvodu zmíněnou pranostikou, tak jak a proč vlastně vznikla. Zvláště pokud si uvědomím, že většina zim v minulosti byla přinejmenším podobná té letošní. Odpověď se přímo nabízí. Tajemství se skrývá ve zdroji energie a jejím použití. Půda je totiž po zimě přirozeně "nadzdvihlá" mrazem a tudíž je její obdělávání snazší. Pro traktor to nemusí být důležité ale pro nářadí tažené volky nebo koňmi to je podstatný rozdíl.

Literatura

Škoda, Kohout, Zitta; Obecná produkce rostlinná, VŠZ Praha, 1992
Pastorek a kol.; Technologické systémy rostlinné výroby; VÚZT Praha 2002
A.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 vsouk | 31. března 2010 v 15:30 | Reagovat

Zdravím, můj dotaz přímo s tímto nesouvisí. V jednom diskusním fóru zazněly tyto otázky, na něž budete patrně kompetentnější odpovědět vy.

Kolik procent z ceny potravin dneska představuje ropa, vydaná na jejich výrobu? 10%? Takže když ropa zdraží desetkrát, budou základní potraviny dvakrát dražší?

Kolik procent spotřeby ropy u nás může jít do traktorů, kombajnů a pod.?

Za případnou odpověď díky.

2 Scaith | E-mail | Web | 2. dubna 2010 v 14:06 | Reagovat

[1]: Tak to se těším na odpověď. Tohle vypočítat nebude snadné. Ale IMHO je možné skoro všechny vstupy přepočítat na jednotky energie. Když cena energie vzroste 10x, vzrostou 10x i všechny vstupy (včetně mezd, postřiků, hnojiv, strojů atd.) Podle toho by platilo, že když ropa zdraží 10x, zdraží 10x i potraviny. Je to hodně hrubé zjednodušení. Celé je to složitější. Nárust ceny všeho 10x (včetně mezd) vlastně znamená pouze inflaci. Ve výsledku není důležité o kolik vzroste cena potravin. Důležitější bude, kdo je bude schopný zaplatit a kdo ne. Možná je to víc otázka na sociologa než na zemědělce nebo matematika. Já bych od nárustu cen energií očekávál především bohatnutí bohatých a chudnutí chudých.

3 AgriCE | 2. dubna 2010 v 18:40 | Reagovat

[1]: Rád bych na Vaši otázku odpověděl ale otevřeně přiznávám, že je to prakticky nemožné. Všechno je nějakým způsobem provázané s fos. palivy a tak narazíte na barieru proveditelnosti metodiky nutné pro takové zjišťování.
Mohu odpovědět pouze neúplně - jak jsem právě zjistil, tak ne dnes neb nejprve musím dohledat podklady (papíry).
Tedy odpovím (odvedu řeč) co nejlépe dovedu.
Cena komodity se na ceně potravy promítá jen zcela nepatrně. Například v 1 kg pšeničného chleba s cenou 20 kč o sušině cca 75 procent (odhad!) máme 0,75 kg mouky a tedy cca 0,9 kg pšenice v ceně 2,7 - 3,2 kč/kg. To znamená, že komodita pšenice tvoří 12,15 - 14,4 procenta z ceny bochníku. U kaiserky (hvězdičky) v ceně 4,50 kč za 45 g tvoří komodita (11 - 13 hal) méně než 3 (!) procenta ceny.
Při zvýšení ceny komodity na dvojnásobek tedy vzroste cena potraviny o 15 nebo 3 procenta. Pokud cena komodity vzroste 10x bude cena potraviny zhruba 2,5x nebo 1,3x původní ceny - 50 kč 1 kg chleba a kaiserka 5,8 kč.
Druhé otázce tak úplně nerozumím. Myslíte nutnou spotřebu pro udržení produkce?

[2]: A posledního Kellera jste slyšel?

A.

4 Scaith | E-mail | Web | 3. dubna 2010 v 1:30 | Reagovat

[3]:AgriCE: "Pokud cena komodity vzroste 10x bude cena potraviny zhruba 2,5x nebo 1,3x původní ceny" To právě nebude. Zvedne se zároveň i cena za dopravu a skladování zrní, výrobu a dopravu mouky, cena všech dalších přísad včetně vody, zvednou se mzdy mlynáře, pekaře, řidiče, obchodníka ..., cena za energii potřebnou k pečení chleba, cena za dopravu chleba a náklady na policajta, který bude ten chleba hlídat......... to všechno je dost těsně provázané s cenou energie. Některé ceny porostou rychle, jiné se zpožděním. Cena komodity tvoří pouze malou část ceny výrobku, ale cena energie tvoří nezanedbatelnou část všech částí ceny. Používat jako měřítko fiat měnu je dost ošidné. Peníze nejsou skutečná hodnota a počet nul na bankovkách se může rychle změnit. Používat jako měřítko hodnoty zboží jednotku kWh by asi bylo lepší :-)

5 AgriCE | 4. dubna 2010 v 14:23 | Reagovat

To VSOUK: Trošku jsem pošmejdil papíry a zjistil, že k pšenici se přímo projede od 50 do 100 l nafty tzn. od cca 5-10 do cca 20-25 l/t zrna pšenice.

To Svaith: Máte recht! Leč ... úmyslně jsem nepsal důvody zvýšení ceny. Pokud třeba dojde k růstu světových cen obilí na 3-násobek (cca 8100/t - teoreticky možné) a dojde k nárůstu na krámech o 2-násobek. Tak víme u koho je zlatá cihla! Bohužel u zemědělců ne. Ostatně jako vždy.
A.
Použití fyz. (objektivně měřitelných) jednotek k čemukoliv je velmi ošidné. Vždyť nedokážeme ani jednoznačně určit EROEI a to se tomu věnuje hodně pozornosti.

6 mstajer | Web | 13. dubna 2010 v 1:26 | Reagovat

Starý kantor - praktik díky bohu nezůstává zapomenut. Jeho slova se nám možná budou ještě hodit!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama