Odpověď: Zkušenosti s pěstováním GM kukuřice

8. března 2010 v 0:51 | AgriCE |  Zemědělství
Pokus o odpověď na dotaz ohledně GM plodiny k článku Česká hispaniola. Pravděpodobně poněkud zvláštní...

Poprvé jsem se setkal s pojmem GM už před drahně lety. Vlastně ještě před uvolněním modifikovaných kukuřic pro pěstování. Při uvolnění legislativní blokády jsme se v podniku chtěli zvědavě podívat na novinku. Do provozních testů pro vnitřní výběry odrůd jsme zařadili jeden hybrid. Naše překvapení neznalo mezí. Příjemné překvapení. Již v průběhu vegetace bylo možné od okraje pole ukázat kde roste tahle "Grynpísi" prokletá kytka. Ta potvora přerostla ostatní v testu o dobrých dvacet - třicet čísel, byla brutálně zelená, odolávala suchu o třídu lépe než sousedi a nebyla oplesnivělá po napadení Zavíječem. Rozdíl byl tak velký, že jsme nevěřili výsledkům. Další rok jsme ji zařadili ve více opakováních. To byl rok, kdy jsme použili na několika pozemcích trichogrammu (Trichocap - PDF!). Zavíječe se zrovna urodilo a tak i přes biologické krytí byla požraná každá rostlina. Na pozemcích bez parazitoidní ochrany se počty chodbiček (požerků) pohybovaly v řádu desítek(!) na rostlinu. To platilo všude. Jen v pokusech ne. Tam zcela bez debat vyhrála kytka. A vyhrála absolutně. Její vítězství šlo až tak daleko, že hybrid PŘED Bt kukuřicí (myšleno dle směru náletu) byl sežrán tak dokonale, že přes celý 100 metrový úsek bylo vidět! Kompletně celých šest řad pokusu bylo zlomeno pod palicí (bez asi deseti - patnácti rostlin). Non Bt rostliny ZA GM kukuřicí byly prakticky nedotčené. Na dvanácti řádcích se zastavila invaze Zavíječe! To byl nádherný pohled. Od té doby na podniku děláme Bt kukuřice bez přerušení. Je radost zajít do porostu a vědět, že ať utrhnete jakou palici chcete, vždy si pochroupnete. Vy, ne ten motýlí hajzlík.
No zanechme emotivního úvodu a zpět k trochu věcnějšímu tónu. Nemá příliš smysl probírat jednotlivé klady a zápory GM. To už udělali jiní a povolanější. Tak snad jedině v souhrnu.
Klady:
  • Zdravotní stav porostu,
  • cílená ochrana,
  • nižší užití pesticidů,
  • lepší odolnost stresu...
Zápory:
  • Ohrožení prostředí,
  • nepřirozenost,
  • obsahují geny (to si nedělám srandu!),
  • potenciál pro zplanění genu...
Předpokládám, že jediné na čem se shodnou zastánci i odpůrci modifikovaných rostlin, je škodlivost mykotoxinů v potravě, ať už zvířat nebo lidí. Pokud Vás to zajímá odkazuji na např Aflatoxin. Zajímavé ovšem je, že odpůrci o plísních přestanou mluvit, pokud zmíníte GM. To ovšem nic nemnění na faktu, že pro zmírnění VÝSKYTU respektive projevů výskytu je použití kukuřice s MON 810 pravděpodobně nejlepší volbou. Podle mé zkušenosti je rozhodně nejlepší volbou.
Co se týče nejčastěji jmenované záporné vlastnosti (IMO, jediná inteligentní námitka). A to rizika šíření nepůvodního genu, mám osobně docela jasno (mohu si to dovolit neb nejsem veřejně činný). V případě kukuřice považuji toto konkrétní riziko za prakticky bezpředmětné. Pokud má totiž dojít k transferu genu na původní populaci a tím jeho "zvlčení". Musí zde původní (nebo příbuzná) populace existovat. V případě kukuřice (Zea may) zde taková populace není. V případě bramboru (Solanum tuberosum) zde existují příbuzné populace v rámci rodu Solanum. Z toho je možné dovodit, že riziko přenosu existuje. Je ale dosti malé. Máte snad někdo na zahradě míšence lilku a brambory? Případně rajčobrambor? Nicméně riziko existuje. Soja je něco podobného.
Ovšem řepka, to je jiná káva. U tohoto druhu to není riziko ale jistota. Brukvovité se ochotně mísí a štěpí, jak je napadne. Pokud tu bude RR řepka tak za pár let máme mraky resistentních populací. Je to jen odhad ale asi bych na něj vsadil. U psinečku se jim to povedlo.
Pokud se budou rozšiřovat plochy modifikovaných kukuřic, tak budu jen rád (snad příští rok by měli pustit Round-Up ready kukuřice a já se na ně moc těším). Pokud tu budou pouštět brambor a soju, tak jen s nějakou rozumnou ochranou - prostorovou izolací. Řepka? Šmarjá, jen to ne!
Další otázkou je tvrdý odpor k pěstování a na druhé straně relativně ochotné povolování prodeje produktů. Tahle kombinace je evidentním důkazem o schizoidním debilismu zainteresovaných. Možná bych měl ale připomenout, že absolutní většina populace po svých VIP chce přesně tohle. Hnus.
A výhled do budoucna?
Monsanto má mít hotové kukuřice s pěti (čtyřmi?) geny (Bt, RR, Sucho, Utilizace dusíku a ještě jeden, co si nepamatuji). Je tedy otázkou, kam až vývoj dojde.

A co výhled lokální diety?
V ČR pěstované odrůdy kukuřice jsou všechny hybridní (pozor, neplést s modifikované). Zpětné šlechtění linie zabere nějakých pár let. Při tom se může MON 810 vytratit. Stejně tak to platí i pro jiné. Pro lokalisty je podstatnější informace zda-li je materiál hybridní nebo liniový. Případné vylepšení je pověstnou třešničkou na dortu.
Přiznám se k jedné věci. Vždy, když se spustí hlasité tirády různých fanatiků ohledně rizik zavlečení genu pro RR do nekulturních druhů, si říkám: "Proč jim to tak strašně vadí, když round-up stejně neužívají?" Skutečnost je totiž taková, že zavlečením tohoto genu mezi plevele utrpí neorganičtí zemědělci mnohem více. Nebo snad ne?

Literatura:
White Book. Genetically Modified Crops, EU Regulations and Research Experience from Czech Republic, Editors: F. Sehnal, J. Drobník, Biology Center of the Academy Sciences of the Czech Republic v.v.i., 2009
Biologické centrum Akademie věd České republiky, v. v. i. (http://www.bc.cas.cz/MOBITAG.html?White-Book-on-GMO)
Dosavadní zkušenosti s pěstováním geneticky modifikované Bt kukuřice v ČR 2005 - 2009 (http://eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/gmo-geneticky-modifikovane-organismy/dosavadni-zkusenosti-s-pestovanim.html)
Stránky MZE pro GMO (http://eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/gmo-geneticky-modifikovane-organismy/), mimochodem, v oblasti legislativy a praxe je jedním z nejlepších Ing. Marie Čeřovská - vlastně dnes již Křístková (snad si to pamatuji dobře), oddělení speciálních plodin


Poznámka pod čarou
Při psaní článku jsem si znovu uvědomil, že zemědělství má jedno absolutní specifikum. Veškeré naše snažení je zaměřeno na omezení negativních vlivů prostředí na rostlinu. Pokud budeme chodit po hlavě a odrážet se ušima, stejně nedokážeme přesvědčit kytí aby sáhla za své genetické hranice.
Proč o tom mluvím?
V souvislosti s mykotoxiny. Naši producenti zdravých potravin totiž nepoužívají fungicidy. Je potom otázkou, nakolik je obsah toxinů odlišný od produktů konvenčního zemědělství. Asi takhle - můžete si vybrat, zda na vaše zdraví bude působit zbytek po fungicidu a nebo zvýšený obsah mykotoxinů. Přesvědčovat mne o tom, že "tam žádné nejsou, na tom poli, protože je zdravé" je ujetost. Nezažil jsem houboprostou rostlinu. Pardon, zažil. U sterilních in-vitro kultur.
S pozdravem
A:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 spamst | 8. března 2010 v 11:52 | Reagovat

Dakujem za vycerpavajucu odpoved aj ked som to nestihol specifokovat trafil si sa presne.
A pokial tomu spravne rozumiem tak ak kukuricu tak radcsej GM ale u tich brambor radci zustat bez GM.

2 AgriCE | 8. března 2010 v 15:45 | Reagovat

Tohle je docela složité. Takto přesně a korektně bych to nepostavil. Pokud máš tu možnost, je dle mého výhodné použít jakoukoliv přidanou hodnotu. Hranice dané plodinou nedokážeš překročit, proto vše co je zvětšit nebo zodolní rostlinu je plus.
Pokud používáš rozumný osevní sled a dodržuješ pravidla koexistence, tak je pěstování i těch bramů IMO v pohodě.
Dle mého to GP a podobní kapku přehání.
A.
PS Pokud máš pocit, že je nutné ještě něco doplnit - jsem jedno ucho :)

3 Scaith | E-mail | Web | 9. března 2010 v 10:52 | Reagovat

AgriCE: máš dojem, že je dostupné dostatečné množství nezaujatých výzkumů, které řeší bezpečnost/nebezpečnost GMO?
Jak je to s cenou GMO osiva ve srovnání s neGMO? Jaké jsou licenční podmínky (např. sankce za uschování a následné použití části úrody na osivo pro příští rok - pokud to je vůbec možné)?

4 AgriCE | 9. března 2010 v 12:39 | Reagovat

[3]: Uf, to není lehká otázka. Co je to dostatečné množství nezaujatých výzkumů? Z toho co vidím, je daný výzkumník buď pro nebo proti a obvykle nejsem schopen zjistit zda již před zahájením výzkumu nebo až po. Z českých luhú a hájů je zářným příkladem podobného (koho chleba jíš...) přístupu prof. Vašák a kol.. Každopádně je velkou kapacitou ohledně olejnin ale zároveň je IMHO poněkud beskrupulózní.
Pokud si dobře pamatuji, tak u Bt dochází k aktivaci proteinu v bazickém prostředí a tudíž je pro jedince s kyselou cestou trávení bezpečný - bariera není v genu ale v konzumentovi. A vlastní gen? ACGTU stejné jako ostatní.
Cena osiv je o něco vyšší ale benefit je mnohonásobný.
Vzhledem k tomu, že veškeré kukuřice na trhu jsou hybridní, tak je osivo nevhodné k dalšímu pěstování. V článku je o tom poznámka. Pěstovat to jde ale dojde k vyštěpení. Se všemi důsledky.
Podle zákona o osivech je možné použít farmářské osivo ale u kukuřice to asi nelze. Ne, že to nebude klíčit (tedy asi, já to ještě ve velkém nezkoušel) ale zákon na to má specifický pohled.
A.
Doufám, že to je alespoň trochu dostačující. Problematika osiv přiřazena na seznam - ETA asi podzim.

5 Babinski | 11. března 2010 v 11:51 | Reagovat

pokud bychom se obecně soustředili hlavně na pěstování jen GMO odrůd, jak hodnotíš rizika :
1) v případě pěstování tak nízkého počtu odrůd - rizika spojená s neočekávanou vnímavostí na škůdce nebo chorobami (nově získané rezistence, příp. nové choroby etc).
2) riziko zůžení nabídky různých odrůd osiv z důvodu sníženého počtu nezávislých osivářských firem skupovaných několika velkými skupinami ( Monsanto není pochopitelně jediné)
3) strategická rizika závislosti na několika výrobcích  GMO osiv a s nimi spojenými chemikáliemi

Hlavně případ 2), ale i 1) se samozřejmě netýká jen GMO odrůd.

6 AgriCE | 11. března 2010 v 18:50 | Reagovat

[5]: Trefné otázky! Díky :)
Ad 1) Na trh neustále přicházejí nové a nové odrůdy. Hybridy kukuřice mají běžně "tržní životnost" 3-4 roky. U řepky měl před pár lety SPZO v testaci 20 odrůd a v současnosti jich je tolik, že to ani nepobere. Opravdu nemám pocit, že by odrůd ubývalo.
Co vím, tak monsanto má obrovské laborky, kde neustále běží testy nových proteinů. Potvrzený protein je poměrně snadno inkorporován do libovolné existující odrůdy. A rezistence? To je denní chleba zemědělce. :)
Vznik rezistence na konkrétní toxin je bohužel jistota.
Ad 2) Někde mám schovaný (příliš dobře) obrázek s rozložením vlastnictví osivářských firem... Opravdu skutečných "matek" je asi 5-6. Nezávislé firmy se zásadnějším tržním podílem neexistují. Pokud existují jsou to množitelé a ne šlechtitelé.
Krajové odrůdy odchází z trhu do genových reserv. To je sice škoda ale na druhou stranu je to logické. To nej z původních odrůd je v těch současných (komerčních) uschováno.
Ad 3) Tento stav již existuje a není v současnosti síla ho změnit.
Pro "lokalistu" to ale není podstatné. Stejně bude nutné používat jen místní zdroje. To znamená i vytvořit nové krajové odrůdy. Ty původní stejně vegetovaly v jiných klimatických podmínkách.

Přiznám se, že genetickou čistotu osiv neřeším. Až přijde čas pochybuji, že se po ní bude někdo pídit.
A.
PS Stačí to takhle? Tohle téma je hodně rozsáhlé.

7 budik | 24. března 2010 v 18:04 | Reagovat

jak je to s cenou osiva?
pokud vim tak kazdoroční nákup osiva je největší zábranou pro šíření GMO do třetího světa (krom tedy ceny postřiků)...

8 AgriCE | 25. března 2010 v 14:49 | Reagovat

[7]: Nerad Vám beru iluze, leč je skutečností, že je nutné většinu osiva nakupovat. Je možné použít vlastní ale dochází ke snižování stability odrůdy.
Rozdíl v ceně je cca 500 až 1000 za VJ - dle obchodních podmínek.
A.

9 budik | 8. června 2010 v 23:44 | Reagovat

děkuji za odpověď
a ještě jak je to s pěstováním ukuřice u nás? když se zabýváte živinami a vlivem na půdu, není kukuřice zrovna v tomhle potvora?

10 Babinski | 5. července 2012 v 15:05 | Reagovat

Tak se nám začíná objevovat u Diabrotica virgifera virgifera rezistence na Bt kukuřice viz následující odkaz.

http://www.landesbioscience.com/journals/gmcrops/article/20744/?show_full_text=true&;

Jak bys to hodnotil?
B.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama