Energetické využití biomasy a jeho vliv na bilanci organické hmoty

3. dubna 2010 v 0:13 | AgriCE |  Zemědělství
Dnešní úvaha je směřována k v poslední době populárnímu tématu tzv. "alternativních" energetických zdrojů a konkrétně k vlivu vybraných AZE na bilanci živin, respektive organické hmoty u polních kultur. Pokusím se ukázat důsledky využití zemědělských "odpadů" k průmyslové produkci energie.

Použití uvozovek u slova alternativní považuji za oprávněné upřesnění reality. Ve skutečnosti jsou totiž alternativou fosilní paliva a ne tyto prapůvodní zdroje. Úmyslně odhlížím od módních záchvatů na téma fotovoaltická nebo větrná elektrárna...
Pojďme si posvítit na systémy založené na dekompozici materiálů, jako je např.: spalování biomasy, výroba "bio" plynu, výroba etanolu a podobné. Pokud je Vám zřejmé, proč nazývám uvedené technologie dekompozičními, můžete následující (zjednodušující) odstavec s klidným svědomím přeskočit.
Vstupním materiálem dekompozičních technologií je hmota, jejíž sušina je z větší části složená z různě dlouhých řetězců atomů uhlíku spolu s dalšími prvky (H, O, N, P, K, S, Ca....) se značnou potenciální energetickou hodnotou. Tuto hodnotu v průběhu fotosyntézy vytvořil z jednoduchých komponent (voda, oxid uhličitý) sluneční svit. Během procesů určených k získávání energie dochází k redukci délky řetězců až na jednoduché molekuly. V principu je jedno zda dojde k přímému spálení nebo produkci bioplynu, ať už určeného k produkci elektrické energie kogenerační jednotkou, nebo k dodávce do plynové sítě. Konečným produktem přeměny organických látek na energii je na konec vždy oxid uhličitý.
Proč by ale měla být dekompozice org. hmoty špatná? Po staletí je přece tento proces lidstvem využíván a nikomu to nevadilo. Navíc produkovaný oxid uhličitý nemění jeho celkovou bilanci. Stejný CO2 byl přece z atmosféry odebrán právě k produkci spotřebované biomasy (můj oblíbený argument).
Tak proč jsem nespokojen?
Snadná odpověď. V ČR se pohybuje roční spotřeba nehumifikovaných organických látek (OL) průměrně mezi 4 až 4,5 (5) t/ha. Pokud na pozemcích zanecháme posklizňové zbytky, můžeme počítat s úhradou cca 2 až 2,5 t/ha OL z uvedené spotřeby. To znamená, že zbývající deficit ve výši 1,5 - 3 (!) t (OL)/ha by měl být uhrazen ze statkových hnojiv.
Střední roční normativní potřeba OL ze statkových hnojiv byla uváděna na úrovni 1,76 t/ha. Na počátku 90. let bylo hrazeno pouze asi ze 70 - 75 procent uvedeného normativu. V současné době v souvislosti s poklesem stavů hospodářských zvířat (skotu) a s tím souvisejícím poklesem ploch víceletých pícnin dochází k dalšímu poklesu množství disponibilní OL a tudíž k zhoršování bilance. V této souvislosti lze mluvit o velmi nebezpečném trendu. Došlo to tak daleko, že zákonodárci včlenili do nových pravidel GAEC požadavek na každoroční organické hnojení 25 procent výměry zemědělce. V souvislosti se zmiňovanými poklesy stavů zvířat může být tento požadavek naplněn ponecháním sklizené slámy na pozemcích. Bohužel?
A škodí pokles množství OL?
Vezměme si, co ovlivňují OL v půdě, např.:
  • jsou zdrojem energie a uhlíku pro půdní mikroorganismy, a tím pozitivně ovlivňují biologii půdy a zároveň chrání trvalý humus před rozkladem,
  • příznivě působí na řadu fyzikálně-chemických vlastností půdy,
  • zvyšují stálost půdních agregátů,
  • zlepšují vododržnost a retenční schopnost půdy,
  • omezují působení vodní a větrné eroze,
  • pozitivně ovlivňují dostupnost živin.
Uvedené vlastnosti ovlivňují zcela zásadně úrodnost půdy. Dovolím si ještě dodat, že naši předci od středověku do současnosti SPOTŘEBOVALI polovinu tisícileté kumulace organické hmoty. Uvedené representuje pokles množství humusu u hnědozemi na úroveň cca 40 t/ha.
Domnívám se, že snižování obsahu OL v půdě skutečně škodí.
Myslíte si, že energie ze "zemědělských odpadů" je dobrý nápad?
Málem jsem zapomněl na "stoletou tradici" užívání biomasy jako energetického zdroje. Zajímavou a doplňující informací zde může být, že na území dnešní ČR vrcholilo odlesňování v pol. 19. století, že například Anglie za vlády Stuartovců dovážela, z důvodu značného odlesnění, dřevo od Baltu.
Poněkud ironické.
Existuje řešení?
Země dokáže při určité úrovni spotřeby jedince uživit jen určitou populaci. To znamená, že existují dvě základní cesty:
  • Cesta snížení spotřeby - nemluvím o malém snížení ale o návratu k příjmové hladině pol. 19. stol., což je nepřijatelné politicky a ekonomicky.
  • Cesta snížení počtu spotřebitelů - no comment, společensky a morálně nepřijatelné.

A.

A nemylte se, žijeme v Petriho misce.
Je zcela bezpředmětné, že velké.
Pořád je to jen Petriho miska


Literatura

DEFINITION OF SOIL ORGANIC MATTER; Jerzy Weber
Deforestation
http://stary.biom.cz/
J. Váňa; Výroba a využití kompostů v zemědělství, IVVz MZe ČR v Praze, 1994
Poznámky ze semináře Bioodpad 2002
Škarda : Hospodaření organickými hnojivy. 1982, SZN Praha.
THE INTRODUCTION, INCREASE, AND CRASH OF REINDEER ON ST. MATTHEW ISLAND
Ivanič, Havelka, Knop; Výživa a hnojenie rastlín; Príroda, Bratislava 1984
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jurasek | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 8:21 | Reagovat

Info jsem vstřebal - Třídní původ? Moji předkové byli neandrtálci:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama