Klady a zápory trvalé kultury, jako primárního zdroje potravy

10. dubna 2010 v 10:55 | AgriCE |  Zemědělství
Tento krátký článek je reakcí na kapitolu "Tvrdý sad místo obilného pole aneb jak se stát z oráčů sběrači"  zveřejněnou na energybulletin-CZ.


V článku jsou velmi dobře a přesvědčivě rozebrány důvody pro získávání potravy cestou trvalých, podotýkám že skutečně trvalých, nikoli jen dočasných, kultur. Pokud vidím něco tak hezky srovnaného a vycházejícího, tak mi nedá, abych nevzpomenul starého pravidla, jež říká, že : "žádný plán nepřežije dotyk s realitou". Rozhodl jsem se tudíž, že převezmu roli ďábla a pokusím se elegantní konstrukci napadnout a ujistit se tak o její odolnosti.
Nuž tedy, chutě do práce!
První, co bych rád zmínil, je zásadní podivení. Naši předci od raného středověku byli mnohem pevněji spojeni s přírodou a to, co se dnes pracně učíme, měli zažité, tak říkajíc "pod kůži". Proč nepřijali takto jednoduché řešení za své? Proč se namáhali s plundrováním rostlinného bohatství země a raději jen neudělali probírku nevhodných druhů stromů?
Částečně si mohu i sám odpovědět. Jednoduše využívali toku živin a organické hmoty ve směru les-pole. Co jiného jsou systémy založené na žďáření nebo sklizeň letniny, travaření, sběr podestýlkové hrabanky, lesní pastva?





















K použití žaludů

Ano, ano, již naši dědové... No, dědové nejspíš nikoli, ale poněkud vzdálenější předkové žaludy znali a v obdobích nouze i používali jako zdroj lidské výživy. V dobách běžných pak sloužily ke krmení skotu a bravu. Počkat! V období nouze. Pročpak? Proč nevyšlechtili "sladké" odrůdy? Vždyť povědomost o primitivních metodách šlechtění výběrem byla známa již od dávných dob (De agri cultura; Cato "Censorius", nebo to byl Marcus Terentius Varro v "Rerum rusticarum libri"? Opravdu nevím). Proč se tedy nedokázali dobrat sladkých žaludů? Potřeba tu určitě byla. Pravidelně se opakující neúrody a pohromy by přece měly tlačit na rationelní využití zdrojů.
Nemůže v pozadí stát ona chválená "odolnost a dlouhověkost"? Co takový generační interval?
Tvorba humusu - ano, ano, z každé organické hmoty je přece skvělý humus, například: hnůj, kompost, dřevo, ropné deriváty ...
Dovolím si jen na okraj poznamenat, že tvorba humusu (odhlédnu-li od časového hlediska) je proces endotermní a potřebuje být energeticky dotován exotermní mineralizací organické hmoty. Proto materiály s nízkou mineralizovatelností mají samy o sobě i nízkou humifikaci. Proto jsou materiály s vysokou "stravitelností" (hnůj, dobrý kompost) lepším substrátem pro humifikaci než již zmiňované dřevo nebo (nedej bůh) ropa.
Velmi zajímavou myšlenkou, a dovolím si předpokládat že v pravdě "permakulturní", je návod na vypůjčení zvířat od někoho jiného "jen pro chvíle, kdy je pro údržbu sadu potřebujete". To znamená, že šťastný chovatel v době největšího dostatku krmiva jednorázově navýší pastevní plochy. Při masovějším rozšíření by určitě skákal blahem. Možná, že ti jež nebudou vědět co s narostlou stařinou použijí vypalování. Tento způsob likvidace nepohodlného materiálu býval dosti oblíbený. Bylo možné dosáhnout značných úspěchů v likvidaci jednoletých plevelů a nedocházelo k růstu půdní zásoby semen - velmi výhodné. Určitě to někoho napadne.

Shrnutí

Velkou předností tvrdoslupečných oproti měkkým plodům je dobrá skladovatelnost. Na závadu může být obvykle zvýšený podíl tuku a tudíž riziko žluknutí. Dalším kladem je možnost využití téměř libovolné plochy k produkci potravy. Zde je vhodné místo k upozornění na naprosto zásadní legislativní rozdíl mezi sadem, lesem a zalesněním. Sad je nadále veden jako zemědělská půda a může být využíván k produkci ovoce, pastvě, výrobě sena. Naproti tomu je užívání lesa velmi problematické, žádná pastva, sběr hrabanky. Les patří zvěři. Tady je dle mého názoru největší plus trvalých kultur a prostor pro nenápadné využití lesních pozemků k produkci potravin. Zvláště může být výhodné použít pozemky chráněné proti těžbě. Napadají mne pozemky v ochranných pásmech silových vedení.
Poslední případ je zalesnění. Tady je nutné počítat s nějakou formou úředního výsevního plánu. Ten může být kontrolován a určitě neodpovídá vašim představám.
Součástí problematiky kolem užívání trvalých kultur je určitě pohled na množství práce na jednotku produkce. U dobře založeného sadu je možné očekávat snížení této potřeby.
Mezi negativa je nutné uvést, že se v předmětném článku zcela zřejmě opomíjí nutnost doplňování odebraných živin. Jediná uvažovaná živina je dusík. U všech ostatních je předpokládáno doplňování tak nějak "samo". Občasná pastva je sice hezká věc, ale rozhodně nezmění negativní stav bilance živin. Pozůstatky tereziánské snahy o ochranu živin před jejich transportem mimo les obsahuje i náš právní řád v podobě zákazu lesní pastvy (což mne pěkně štve) a sběru hrabanky. Nečekaným důsledkem je velmi zajímavé obohacení lesních půd, respektive povrchových horizontů, zvláště v netěžených sektorech, živinami z opadu.
Domnívám se, že korektním vyjádřením k problému bilanční rovnováhy sadu (lesa) by mohlo být, že skutečně dlouhodobá úživnost libovolných porostů je zcela závislá na množství odebíraného materiálu. Pokud toto množství, vyjádřené v živinách, převýší množství živin doplnitelné z atmosférického spadu a nebo matečné horniny půdy, jde o nestabilní a degradující systém. Stabilita může být obnovena dodávkou z externích zdrojů ale pak dochází k ochuzování a následné degradaci jiného systému. Jediným řešením problému je snížit odběr živin pod jejich přirozeně se doplňující množství. Snížit počet vyživovaných osob na ha půdy.
Další negativum je délka období od založení do dosažení alespoň nějaké rozumné produkce. Představte si situaci, kdy se budete muset přestěhovat nebo nějaký palič - chytrák nezvládne svůj ohníček nebo projede parní lokomotiva nebo nebo nebo...
A jestli něco dobře a ochotně hoří je to právě proschlá lesostep.
Pokud je sad vaším primárním zdrojem jste v .... (ctěný čtenář doplní vhodné sprosté slovo sám). Zatímco rodinu oráčů přestěhujete na jednu, dvě jízdy vozu taženého párem volků (koní) a pokud k odstavení od zdrojů dojde v relativně vhodném období, můžete přesto očekávat sklizeň již v tomto hospodářském roce. Tohle je, dle mého názoru, ten jeden konkrétní důvod proč nepoužívat trvalé kultury, jako primární zdroj potravy.
Něco jiného je použití trvalé kultury, co by dodatečného zdroje. V tomto punktu hlasuji všemi deseti pro.

Závěrem

Přes všechny mé výhrady k opomenutím a nesrovnalostem, z nichž některé jsem se pokusil sepsat se jedná o evidentně velice zajímavou knihu. Pro mne samotného byly některé informace v zveřejněné kapitole zajímavé a možná i přínosné.
A.

Literatura
Obr: Lesní pastva domácích zvířat http://www.sci.muni.cz/botany/rolecek/EkoLesa7_Management.pdf
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 QNX | E-mail | Web | 10. dubna 2010 v 22:06 | Reagovat

Výborně, tohle mi udělalo radost :-)
Je zde opravdu krásně poukázáno na přehlížený tok živin Les-Pole (pak tu máme ještě velice nepříjemný tok živin a energie Minulost-Současnost :-( ), problém s legislativou stojí také za pozornost. Asi nejdůležitější je upozornění na otevřený běh živin v systému s exportem produktů ven ..... a díky tomu na nutnost degradace systému samotného, nebo systému jiného. Na to, "jak se v tomto druhu systému zajistí dostatek P, K a dalších živin (dusík je vysvětlený)?" jsem se ptal J.S. osobně, protože mi to také nebylo jasné. AgriCE se ani ptát nemusel a sám si dal stejnou odpověď jako jsem dostal já "tak nějak samo". Řešení problému s exportem živin v produkci ......... ano, snížení počtu vyživovaných osob na plochu je jasnou možností (ale nepřijatelnou, že?)
Problém s výpadkem trvalé kultury je také velice důležitý ............. No, optimistické to není, ale když se přidá k původnímu článku i tento článek, tak dostaneme mnohem reálnější obrázek. Díky.

2 AgriCE | 11. dubna 2010 v 13:54 | Reagovat

[1]: Děkuji.
Přiznám se, že z Vašeho komentáře mne mrazí. Konkrétně z odpovědi na dotaz na JS. To není dobré. To není VŮBEC dobré.
Co se týče problematiky transportu živin, tak začínám být vyděšený čím dál tím víc. Mám takový pocit, že masivní zavedení fosilních paliv spolu s rozvojem průmyslu přišlo, z pohledu evropské  populace, na poslední chvíli. Souběh kladných faktorů byl hodně výhodný ale ve svém důsledku znamená overshot velkého kalibru, bohužel pro nás, v současnosti.
Jak sepisuji články, tak si pomalu začínám rovnat věci, které sice vím ale nemám zapojené do souvislostí. Obrázek který pomalu dostávám není vůbec hezký.
Domnívám se, že výsledek bude "zajímavý" (vduchu mé oblíbené kletby).
A.

3 QNX | E-mail | Web | 11. dubna 2010 v 19:39 | Reagovat

[2]: AgriCE: J.S. sice povídal ještě něco o mykorhizních houbách, N2fix rostlinách, rostlinách akumulujících různé prvky atd. Vlastně něco v duchu jednoho z našich prvních rozhovorů na ZlomuRopy. S odstupem času se mi zdá, že se v náhledu na tento problém shodneme, ale třeba s J.S. máme odlišnou představu o dlouhodobé produktivitě a o dosažitelných výnosech. J.S. je optimista, my dva jsme realisti (což je z pohledu ostatních těžký pesimismus).  Opravdu všechny informace, které mám, vedou k jasnému závěru o "zajímavé době".

4 Babinski | 11. dubna 2010 v 22:35 | Reagovat

Tak se závěrem "nastane zajímavá doba" můžu souhlasit. Sady jsou mimo jiné jednou z mých činností. Nepovažoval bych je za vhodné primární řešení v produkci potravin a to ani tvrdoslupečných druhů.
Transport živit - v současnosti, kdy jsou ještě k dispozici relativně levná a dostupná hnojiva, bych považoval za velmi vhodné provést rozbory půd svých pozemků a následně si podle výsledků upravit bilanci živin v půdě na optimum. Taková další malá důchodová pojistka. Alespoň já už na tomto pracuju
Mimo jiné teď připravuju výsadbu menšího intesivního sadu malin a ostružin a než provedu samotnou výsadbu sazenic, tak budu 3 roky postupně doplňovat živiny včetně zeleného hnojení na zvolených pozemcích. A hnojit se bude i během dalších let produkce sadu. Dlouhodobá vysoká produktivita bez doplnění odebraných živin prostě není možná. Jestli si to J.S. myslí, tak není optimista, ale snílek.

5 AgriCE | 12. dubna 2010 v 7:57 | Reagovat

[3]:to QNX: Já zjišťuji, že jsem optimista. Realismus je možná ještě o něco "zajímavější" - asi.

[4]:to Babinski: Jsem rád, že potvrzujete to co si myslím.
Mám jednu otázku k dohnojování sadu. Máte zkušenosti s dohnojováním pomocí trvalých doplňovaných poolů? Jako je vzdálenost od kmene, počet na kmen atp.
Šmarjá to je děsná věta. Myslím tím instalaci trubek a dosypávání minerál. hnojiv do nich - přímo.
A.

6 Babinski | 12. dubna 2010 v 10:14 | Reagovat

AgriCE: Zatím s tím zkušenost nemám. V současné době dáváme dohromady vysokokmenný sad, u kterého po jeho finální stabilizaci rozplánované na 10 let bude použití poolů aktuální (poolů, nikoli trubkové závlahy včetně hnojení). Jedná se převážně o jabloňový sad, průměrná roční produkce průmyslových jablek je kolem 25-30t/ha a slouží k zpracování, ne jako konzumní ovoce.
Nové výsadby bych rozdělil na extensivní ve velkém sponu, ty budou sloužit v budoucnu jako náhrada za ten současný sad a zároveń k získání sena, respektive pastvy v době, kdy už zvířata neohrozí výsadbu. No a pak připravovaný projekt intensivní výsadby malin a ostružin, ty budou založeny na orné půdě. Tu na to teď připravujeme, až budeme spokojeni, tak začneme s instalací technologie. Extensivní výsadby nejsou tak drahé, ale zřídit vysoce produkční sad, to už se ve financích projeví.

7 QNX | E-mail | Web | 12. dubna 2010 v 10:54 | Reagovat

[5]: AgriCE: Já se také považuju za optimistu, ale ostatní to považují za těžký pesimismus. Je to veeeelice relativní.
Metoda trvale doplňovaných poolů ......... hledal jsem o tom nějaké informace, ale zatím nic. Jak daleko (od rostlin a vzdálenost pool-pool), jaká velikost, jak často doplňovat a čím? Je to popsané v nějaké literatuře?

Babinski: Investice do hnojiv jako důchodové připojištění, to je v současné době IMHO jedna z nejbezpečnějších metod uložení peněz.
Kde necháváš dělat rozbory půdy a co všechno si v nich necháváš stanovit?

8 Babinski | 13. dubna 2010 v 20:22 | Reagovat

QNX: Mám výhodu, pár kompletních rozborů za rok mi dělá kamarádka, co pracuje v laborce. Ať žije bártr:) Dá mi i doporučení, co a kolik doplnit.

9 AgriCE | 13. dubna 2010 v 21:20 | Reagovat

[6]: To Babinski: A to mě právě zajímá. Jak na pool-y? Vzdálenosti, mnoožství atp. - poslouchám a jsem jedno ucho :)
[7]: To QNX: To já právě nevím, ještě jsem nezačal šmejdit a tak se pídím, zda-li nejsou k dispozici konkrétní zkušenosti.
A.

10 Babinski | 13. dubna 2010 v 22:31 | Reagovat

AgriCE: Myslím, že každý případ bude specifický. V našem případě je sad situován ve svahu, podzemní voda plyne skrz něj ne příliš hluboko a pod sadem vychází na povrch. Nad sadem je obhospodařované pole - orná půda. To je jeden z důvodů, proč zatím nemusíme s hnojením v sadu spěchat. Nahoře se to vyplaví a projde to skrz sad:)
Pooly v budoucnu předpokládáme, že budou vždy ob 2-3 řady, začnou u horní řady stromů a 1 bude společný pro 2 stromy. Je to jen předpoklad, jak jsem psal, tak s tím zatím nemáme osobní zkušenost a spíše sbíráme rozumy a snažíme se je aplikovat na tuto relativně specifickou lokalitu.

11 QNX | E-mail | Web | 14. dubna 2010 v 13:06 | Reagovat

[8]: Babinski: Co to je "kompletní rozbor"? Rozbor nebude nikdy kompletní. Nebo to kompletní znamená makro i mikronutrienty  + pH, organiku a podobná stanovení? Doplňuješ i stopové prvky?

[9]:[10]:  Pooly jsou nějak tajemné, to není běžně používaná metoda? Připadá mi to jako zajímavá možnost, ale nemám k tomu vůbec žádné informace.

12 AgriCE | 21. dubna 2010 v 8:46 | Reagovat

[11]: Omlouvám se za spoždění. Kompletní rozbor: NPK; pH (pKCl); KVK; Ca; mikroprvky
Omlouvám se za pooly - obvyklejší termín je pásové přihnojení, injektážní přihnojení, přihnojení pod patu, bodové přihnojení a pod.
A.

13 Babinski | 23. dubna 2010 v 22:22 | Reagovat

Tak už mne AgriCE s odpovědí předešel. Jak uhodila sezona, tak nevím kam dřív skočit...
Jinak osobně považuju za ekvivalent poolů pouze bodové přihnojení. U extensivního zatravněného sadu dle mého přichází do úvahy ještě injektážní přihnojení, pásové jen za specifických podmínek. Pokud by se hnojilo povrchovou formou, tak se skrz trávu moc hnojiva ke stromům nedostane.

14 AgriCE | 23. dubna 2010 v 23:13 | Reagovat

[13]: Jo to znám. Před dvěma hodinkama jsem se vrátil z práce a tak berte mou (utahanou) reakci s rezervou.
Při původním dotazu ([5]:) na pooly jsem měl (zjednodušeně) před očima trubku zaraženou v zemi a plněnou koncentrovaným roztokem hnojiva. Primitivní formu injektáže, bez přetlaku, jako trvalou instalaci. Možná by mohla podobně sloužit i obyčejná díra v zemi, např. odpáčení rýčem...
Co s tím? Jde to použít? Bezpečné koncentrace, apod.
A.
PS: Doufám, že jsem to popsal lépe než předtím.

15 Babinski | 23. dubna 2010 v 23:57 | Reagovat

trubka by asi šla použít k okamžitému přihnojení spíše nižší koncentrace.
Pool bych rád měl jako jednorázové přihnojení koncentrovanými živinami s pomalým dlouhodobým uvolňováním do oklí.
Spíše uvažuji nad nějakou propustnou nádobou zakopanou na stanoveném místě, ze které by se pomalu uvolňovalo hnojivo. Je to vše ve stadiu hledání, naštěstí zatím na to mámě dost času. Důležité je, aby to bylo dlouhodobé řešení bez velkých nároků na práci i investice. Co nějaká nepálená keramika? Jak by to asi šlo s ní?

16 QNX | E-mail | Web | 26. dubna 2010 v 15:22 | Reagovat

[15]:Jaké množství by se ukládalo do jedné díry? Jakého hnojiva? Jak často? Jak dlouho by se mělo uvolňovat? .......... pak se teprve dá navrhnout vhodné technické řešení. Když se pokusíte odpovědět na ty otázky, tak můžu nějaké řešení navrhnout.......... a pak ho můžeme vyzkoušet.

17 bud | 11. května 2010 v 11:37 | Reagovat

Co se při přihnojování stromů inspirovat hnojením v lese? a začít třeba se silvamixem - NPK
nebo se ještě dělalz pokusy s popelem
nebo caco3

i když to bylo spíše ve chvílých, kdy už se nedostatky prvků dost projevovaly žloutnutím, nebo reznutím celých porostů
(acidita, Mg)

18 Anglican | Web | 7. září 2016 v 20:55 | Reagovat

pujcka 20000 s exekuci :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama