Milpa po česku; díl první

21. června 2010 v 20:34 | AgriCE |  Podivuhodné technologie
kukuřice list
V průběhu let se setkávám s předpokladem potravinové soběstačnosti dosažené využitím milpa a tak jsem neodolal a zkusil "to" znovu. Následující text je první zprávou o zjištěních z pěstování tří sester.

Pro čtenáře jenž si položí otázku "Co je to milpa?" mám připravenou následující odpověď.
Milpa (EN) je (byl) variantou žďárového hospodaření používanou původním obyvatelstvem Střední Ameriky. Pěstební systém založený na společném pěstování plodin s cílem využít vzájemného podpůrného působení. Doprovodným jevem je komplexnější stavba jídelníčku. Obvyklé složení plodin bylo: kukuřice, fazol, dýně (tykev). Systém se vyznačoval značnou extensivností ve využití půdy, kdy po dvou letech pěstování byl pozemek ponechán ladem na dobu osmi let.
Provedení je fakticky klasickým žďářením. Pěstitel vyklučil původní porost a následně jej spálil. K vzniklé směsi popela a zuhelnatělých zbytků rostlin (dřevěné uhlí) byly někdy přidány další suroviny (např. řasy). Z tohoto substrátu byly následně vytvořeny záhony - hrůbky po překrytí zeminou dosahující výšky až jeden metr. Důvody pro takovou formu kopčení mohou být různé. Osobně se domnívám, že jde o formu regulace vzdušného a vodního režimu spolu s lokalizací hnojiva do zóny prokořenění. Pokud si uvědomíme, že obvyklým pracovním nástrojem byla zahrocená větev, tak bude jasné, že rovnoměrné zapravení/promísení hnojiva do půdy nebylo rozumně proveditelné. Následně byl proveden výsev kukuřice a fazolu do hnízd na svrchní partie záhonu a do meziprostor byly umístěny tykve. Do výsevu mohly být doplněny další plodiny, například rajče, paprika, batáty nebo mucuna

Taková je tedy teorie.

Na podzim jsem na vybranou parcelu ručním rozhozem naaplikoval směsný hnůj v dávce ekvivalentní 60 t/ha a ihned zaoral. Na jaře jsem po oschnutí hřebenů brázd urovnal povrch. Předseťovou přípravu jsem ukončil podpovrchovou kultivací 11. dubna s následným setím 24. dubna. Výsev byl u běžného porostu proveden do 35 cm řádků na vzdálenost cca 32 cm. U milpa jsem provedl výsev tří semen se vzájemnou vzdáleností 5 cm na hnízdo při sponu 1 m x 1 m; hnízdo jsem obsel několika semeny fazolu ve vzdálenosti 10 - 15 cm od semen kukuřice. Současně jsem provedl aplikaci amofosu (množství odpovídající 150 kg/ha) do poolů vzdálených cca 6 cm od semen kukuřice. Výsadba předpěstovaných cuket, tykví apod. byla v plánu až po zmrzlých. Dne 1. května bylo vzešlých jen asi 80% rostlin kukuřice a pak bohužel došlo ke změně počasí. Důsledky byly a jsou velice nepříjemné. Vzhledm k opožďování vývoje jsem po mírném dvoudenním oteplení 18. května přistoupil k přihnojení zálivkou roztokem DAMu v množství odpovídajícím 100 l/ha. Důsledkem nezvládnutí aplikace bylo popálení části rostlin. Naštěstí jsem nevysadil žádné tykve, protože následovalo další ochlazení.
Dnes jsou kukuřice vysoké přibližně 30 - 50 cm a mají zřetelných 5 - 7 listů. Rostliny fazolu jsou dlouhé přibližně stejně ale jsou velmi drobné a slabé. Tykvovité vysazené na začátku června mají mezi 6 a 8 listy při celkové velikosti nepřesahují 25 cm.
zea_bezna

milp1

Takhle teď vypadá kukuřice z běžného porostu
... a takhle jedno z hnízd kukuřice v milpa

A taková zas praxe.

V dosavadním průběhu pěstování jsem se dopustil níže uvedených chyb a odchylek od původního systému způsobených přírodními podmínka, dostupnou mechanizací, zdroji živin případně vlastní neschopností apod.:
  • Nebyla provedena povrchová sterilizace půdy žárem.
  • Zdrojem organické hmoty je směsný hnůj.
  • Dodatečným zdrojem živin jsou minerální hnojiva (Amofos a DAM).
  • Nejsou použity hrůbky.
  • Nepravidelná a příliš velká hloubka setí.
  • Popálení části běžného porostu

Přes uvedené nedostatky se pokusím shrnout neověřená pozorování a postřehy na pracnost operací a dosažené výsledky.
  • První zaznamenaný rozdíl je rychlost a namáhavost setí, kdy jako vítěz vychází milpa. Ovšem tato výhoda je mnohonásobně vyvážena při okopávání a pletí porostu, kdy je za dobu potřebnou k vypletí jednoho hnízda zvládnuto několik metrů řádku běžného porostu.
  • Druhým zklamáním je neporovnatelná rychlost vývoje jednotlivých druhů. Pokud by měl fazol zajišťovat dusíkatou výživu pro kukuřici i tykev, tak zkrátka a dobře nemá šanci. Při pouhém porovnání habitu rostlin je to, myslím, zřejmé na první pohled. Z toho plyne, že ZÁSADNÍM zdrojem živin je deponovaná organická hmota a vliv "dusíkáčů" může být zřejmý až v pozdějších fázích vývoje rostlin (možná).
  • Další z potenciálních výhod polykultury nebyla naplněna z důvodu pomalého růstu "krycí" plodiny - tykve. Porost plevelných rostlin byl velmi mohutný a bez opravných zásahů by zlikvidoval všechny cílové plodiny (možná s výjimkou kukuřice).
  • Z uvedeného je, dle mého názoru, zřejmé, že použití polykultury založené na kombinaci kukuřice-fazol-tykev není v našich zeměpisných šířkách vhodné. Otázkou zůstává, zda by nebylo možné použít jinou kombinaci plodin. Mezi možné adepty by, dle mého názoru, mohla patřit seskupení brambor, hrách, kukuřice; případně se pokusit o setí kukuřice do pásově zpracované půdy s porostem jetele lučního. Tato varianta by teoreticky mohla být součástí klasického osevního sledu. Podmínkou by byla řádková rozteč umožňující seč porostu jetele.

kukuřice s fazolem







milp2

Cucurbita pepo

Ještě jednou běžná kukuřice, tentokrát s doprovodem rostliny fazolu vzešlé z výdrolu, všimněte si klasické chyby - dvojáku
... a další z hnízd doplněné o detail cukety

Zdroje:
Vlastní pozorování
Milpa (EN) (wikipedie)
mucuna (botanika.wendys)
dřevěné uhlí (Soběstačnost - bez tohoto webu a hlavně jeho autora bych nepochopil velké množství věcí, jež jsem měl před očima - díky QNX)

A.

PS: Vyznávám se tímto z převeliké drzosti, že hodnotím test bez toho, abych provedl ověření výsledků v několika opakováních. Na svou obhajobu nemám co říci.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 QNX | E-mail | Web | 22. června 2010 v 20:43 | Reagovat

Jenom k tomu N2 fixovanému pomocí fazolu. Vzhledem k množství dusíku uloženého rostlinou do semen a jejich následnému osudu (sklizeň a konzumace) nedochází v podstatě k žádnému obohacení půdy a okolních rostlin o dusík fixovaný ze vzduchu. Téměř všechen skončí v semenech a je sklizen. Dusíkaté hnojení fixací vzdušného N2 v případě Milpa je tak pouhou teoretickou konstrukcí, hojně poblikovanou v permakulturní literatuře, ale z praktického hlediska to významným přínosem není. Tady je to znázorněné na obrázku:
http://sobestacnost.cz/fotky/Ruzne/N2Fix2.JPG

Jinak díky za provedení pokusu a informaci o jeho průběhu.

Povzbudivé to moc není (slibovaná permakulturní nadprodukce bez potřeby práce se zase nekoná). Tak snad jedině přeběhnout do tábora uctívačů Rudolfa Steinera .......... jejich rostliny prý dokážou v případě nedostatku živin transmutovat prvky :-)

2 AgriCE | 23. června 2010 v 11:10 | Reagovat

[1]: Ať permutuju nebo transmutuju jak chci takmi to furtkins nevychází!
Děkuji za doplnění. Ten obrázek je naprosto perfektní.
Doufal jsem, že vydráždím nějakého "permakulturníka" ale neuspěl jsem. :)
Nemáte nějaké (chtěné či nechtěné) poznatky k soužití mou navržených kombinací?
A.

3 QNX | E-mail | Web | 29. června 2010 v 16:12 | Reagovat

[2]:AgriCE: Tak jsem se na to zeptal doma (v pěstování se moje žena vyzná lépe než já). V případě brambor-hrách-kukuřice navrhovala záměnu hrachu za bob zahradní. Není to popínavka jako fazol a hrách, ale ona je ta kukuřice jako opěrná struktura stejně dost pochybná. Mohlo by se to vyzkoušet. Jenom nevím jakou odrůdu brambor a kukuřice použít. Vhodné načasování v případě současného pěstování tří rostlin bude dost náročné.

4 AgriCE | 30. června 2010 v 16:48 | Reagovat

[3]: QNX: Děkuji za upozornění.
Určitě to bude vtipné ale zase důvěřuji v manipulaci s termíny setí / sázení.
A.
PS zatím kukuřice coby opora funguje. Začínám si říkat, zda by nešla používat takhle normálně.

5 QNX | E-mail | Web | 1. července 2010 v 1:55 | Reagovat

[4]: Nám kukuřice nějak nejde .... fazol naroste mnohem víc a tak je pro něj kuřice jako opora nedostatečná.
Manipulace s termíny setí a sázení ........ to by fungovalo, ale předpokládá to dobrou znalost všech použitých rostlin včetně odlišností jednotlivých odrůd. Tu já nemám, tak bych to asi musel několik let ladit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama