Tři procenta?!

25. června 2010 v 22:49 | AgriCE |  Na aktuální téma, nebo-li co mě štve
Jen krátká noticka...
Dnes jsem se pobavil na cizí účet. Přečetl jsem si článek Lidstvo může spustit novou zemědělskou revoluci, tvrdí vědci (1) a něvěřícně vyvalil bulvy a začal se řehtat. Pak jsem si začal číst komentáře a smích mne přešel.

Ti lidé si ani pořádně nepřečetli komentovaný článek! Jinak není možné aby je nepraštila do očí zjevná nesrovnalost. To opravdu nikoho nezarazí nepoměr mezi sklizní zrna a slámy a tříprocentním podílem na hnojení?
Ovšem ohromující je argument, že takové trvalé obilí by potřebovalo jen tři procenta hnojiv, než jednoleté rostliny
To jako myslí, že si pšenice vezme 3 kg dusíku a vyprodukuje 100 nebo 200?
Možná je ale chyba ve mě. Prosím, zkontrolujte moji aritmetiku a štípněte mne ať se probudím.
Zdrojové hodnoty pro zadání příkladu jsem vzal ze svého oblíbeného Klíra (2).
1)
Celkový odběr dusíku na tunu produkce pšenice oz.23,2 kg
2)Odběr dusíku na zrno (z tuny produkce)19,0 kg
3)Procentický podíl odběru dusíku zrnem z celkového odběru (ř. 2/ř. 1 krát 100)81,897 %

Tak teď nevím. Kde udělal autor chybu?
To předpokládají spotřebu dusíku na tunu produkce na úrovni 4,896 kg (4,2 kg na slámu a 3 procenta /0,696 kg/ z 23,2 kg)? Nebo to je ještě jinak a počítají celkovou spotřebu na tunu produkce jen 0,696 kg? Vždyť jen v tuně zrna pšenice je okolo 19 kg dusíku (2,24 % při 85% sušině - (2)). Jak to myslí?
Se značnou škodolibostí navrhnu dvojici možných řešení:
  1. Citovaní autoři neumí počítat a v takto složitém výpočtu někde udělali chybu. Ovšem v takovém případě není zřejmě zrovna ideální následovat jejich ideu. Z mého pohledu jsou tudíž nevěrohodní.
  2. Úsměvnější (takovým tím zamrzajícím způsobem) je možnost, že jejich výpočet je správný a 19 kg je skutečně tříprocentním podílem z celkové potřeby na tunu hrubé produkce. Nebudu Vás déle napínat. Při tomto počtu dosahuje celková potřeba dusíku na tunu produkce hodnoty (sedíte?) přibližně 633 kg. V takovém případě musí jít o celosvětové spiknutí iluminátů. Jinak to nevidím.
Tak a teď si přečtěte komentáře. Smích vás přejde!

Jen by mne ještě zajímalo...
Jestli pak páni profesoři někdy řekli, že s velkou pravděpodobností by se takové šlechtění ubíralo cestou genetických modifikací? Jásali by jásači stejně nebo méně?

Literatura:
2) tab. 8, KLÍR, J.: Evidence hnojení. Pomocný sešit (návody, vzory, tabulky, přehledy, skladové listy). VÚRV, ÚZPI 2006; In: Pohled na bilancování živin a zvláště fosforu z lokálních zdrojů

S pozdravem "Nechť žijí v zajímavých časech"
A.
PS: Teď jen doufám, že jsem v tom fofru neudělal někde početní (nebo hůř - logickou) chybu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jaroslav Škývara | E-mail | 29. června 2010 v 10:19 | Reagovat

Na tom není nic divného, chlapci vědečtí potřebují sehnat grant na genetický výzkum a doufají, že najdou něco jiného, co by pak mohli zpeněžit:-))).

2 AgriCE | 30. června 2010 v 16:49 | Reagovat

[1]: Hmmm, nějak takhle jsem to viděl také. Smůla (pro ně i pro mě).
A.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama