Myslím, jako ekosystém, tedy musím nemyslet?

30. srpna 2010 v 16:13 | AgriCE |  Na aktuální téma, nebo-li co mě štve
Obvykle s velkým potěšením čtu články J. M. Greera v příjemných překladech Karla Dolejše. Tentokrát jsem při čtení článku Myslet jako ekosystém žádné potěšení necítil. Přiznávám, že vzduchem létala i velmi nepublikovatelná slova na adresu ctěného arcidruida. Rozumím sice záměru autora, ale s provedením souhlasit nemohu.

Poukazováním na zvládnutí problematiky saturace potřeby fosforu k výživě rostlin ve středověkém Japonsku se Greer dopouští zlehčování. Vždyť pokud zvládli občané Tokia udržet velmi komplexní společnost v těžkých podmínkách středověku, zvládneme to i my. Skutečně? Opravdu zvládli problematiku recyklace fosforu na dostačující úrovni? Nenachází se zlopověstné "jádro pudla" někde jinde?
Pokud uvažujeme o pohybu fosforu v ekosystému, musíme vzít v potaz určitá specifika Japonských ostrovů, nebo možná ještě lépe přímořských oblastí. Ještě dodám že jestli Vám to již došlo, tak raději nečtěte dál. Specifika Japonského souostroví, srovnáváme-li s většinou Evropy, tkví hned ve dvou oblastech. První, méně důležitou, je sopečná aktivita. Občasné posypání popílkem (1; 2) může s bilancí živin udělat divy. Ovšem vlivy přírodní blednou před antropogenním působením, respektive antropogenním transportem. Vzhledem k tomu, že značnou část bílkoviných zdrojů lidské diety na japonských ostrovech tvořily mořské plody (3), lze očekávat, že probíhal značný transport hmoty z moře na souš. To ovšem zcela přehlížím takovou drobnost, že dokonce i řasy byly (jsou) běžnou nebílkovinou součástí lidské výživy. Třeba proslulé suši je zabaleno právě v řase(4). Předpokládám, že většina v biologii středoškolsky vzdělaných již ví, co je podstatou mé poznámky. Pro ostatní si dovolím pokračovat.
V moři přítomný fosfor(5) je zabudován do těl organismů, sloužících jako potrava lidem, a tak je převážen zpátky na pevninu, odkud pochází (6). Následující kroky nejsou již tak zajímavé (hlavně voňavé). Obrazně se mohu odvolávat na guano (7), respektive na jeho vznik v humidním prostředí, jako je (bylo) třeba Nauru(8). Další součástí transportu je použití řas (9) a zbytků z produkce potravin (10) jako statkových hnojiv. Díky těmto dodatečným benefitům byla zásoba přijatelného půdního fosforu doplněná o přírůstek, způsobený zvětráváním půdotvorného substrátu, dostačující k pokrytí požadavků produkce. V oblastech odříznutých od možností dodatečné saturace potřeb, biogeními nebo industriálními hnojivy, je zcela klíčovou otázka obsahu fosforu v půdě. Dalším požadavkem je udržení celkových ztrát pod úrovní přísunu "nového" fosforu. Ztráty vznikají jednak zcela přirozeným vymýváním bez zásahu člověka a dále:
  • zpracováním půdy (vodní eroze);
  • v průběhu potravinářské výroby (kaly, oplachové vody);
  • v průběhu recyklace;
  • uložením (hnojením) na nepůvodní stanoviště;
a v mnoha dalších bodech cyklu fosforu. Pokud tyto ztráty dlouhodobě převyšují spotřebu pro produkci, dochází k poklesu půdní zásoby a s tím související stagnací stanoviště.

Shrnutí

Z výše uvedených údajů dle mého názoru vyplývá, že středověká populace japonských ostrovů byla zcela závislá na zdrojích lokalizovaných MIMO obývané území. V případě jejich výpadku by následoval, Greerem v článku odmítaný, populační kolaps v důsledku přelidnění (11). Dokladem o důsledcích takového výpadku může být příběh populace Velikonočního ostrova (12; 13).

Závěrem

Nevím co dodat k již uvedenému. Snad jen povzdech, že si nejsem jist zda je lepší varianta, že Greer uvedené přehlédl nebo nevěděl, či úmyslně opomenul.

A.

Literatura a zdroje
3) Food in Japan - Japanese Food, Japanese Cuisine - HISTORY AND FOOD (en)
In the A.D. 700s, the rise of Buddhism led to a ban on eating meat. The popular dish, sushi (raw fish with rice) came about as a result of this ban.
Zde si dovolím malou poznám k dnešní a původní formě suši. V současnosti je k rýži přidáván buď ocet nebo specielní kyselá omáčka a syrová či uzená ryba. Původní receptura spočívala ve využití konzervované ryby a rýže. Konzervace probíhala silážováním. Zkrátka a dobře našlapali do sudu odpadové (příliš drobné) rybky smísené s rýží, zalili mořskou vodou, zavřeli a nechali zakvasit, takové kysané zelí nebo zavináč naruby po japonsku...
5) Bakalárská práce (literární rešerše) - Vliv kvality potravy na růst a přežívání sladkovodního zooplanktonu; Veronika Sýkorová; Praha 2010
Fosfor se vyskytuje ve vodě hlavně ve formě rozpustných fosforečnanů, nebo jejich sraženin (Brönmark & Hansson 2005). V tomto stavu je přijímán primárními producenty, a tak díky jejich biomase přechází do dalších článku potravní sítě. Prostřednictvím destruentů se fosfor vrací do ekosystému ve formě asimilovatelného fosfátu a to z uhynulých bakterií, rostlin a živočichů (Lellák & Kubícek 1991).
  • BRÖNMARK, CH. & HANSSON, L. A. (2005): The biology of lakes and ponds-2nd ed. Oxford University Press, University of Oxford, str. 285.
  • LELLÁK, J. & KUBÍČEK, F. (1991): Hydrobiologie. Univerzita Karlova, Praha, str. 257
6) Cyklus fosforu - wikipedie (en); EPA (en)
V článku uvedené věty "Jedná se o ekologicky zcela neškodnou látku přírodního původu, jež se používá při výrobě ekologicky zcela nezávadných a přírodě nijak neškodících průmyslových hnojiv." patří do "zlatého" fondu ekologických výroků.
Fertilizers and soil conditioners
There is a long history of coastal people using seaweeds, especially the large brown seaweeds, to fertilize nearby land. Wet seaweed is heavy so it was not usually carried very far inland, although on the west coast of Ireland enthusiasm was such that it was transported several kilometres from the shore. Generally drift seaweed or beach-washed seaweed is collected, although in Scotland farmers sometimes cut Ascophyllum exposed at low tide. In Cornwall (United Kingdom), the practice was to mix the seaweed with sand, let it rot and then dig it in. For over a few hundred kilometres of the coast line around Brittany (France), the beach-cast, brown seaweed is regularly collected by farmers and used on fields up to a kilometre inland. Similar practices can be reported for many countries around the world. For example in a more tropical climate like the Philippines, large quantities of Sargassum have been collected, used wet locally, but also sun dried and transported to other areas. In Puerto Madryn (Argentina), large quantities of green seaweeds are cast ashore every summer and interfere with recreational uses of beaches. Part of this algal mass has been composted and then used in trials for growing tomato plants in various types of soil. In all cases, the addition of the compost increased water holding capacity and plant growth, so composting simultaneously solved environmental pollution problems and produced a useful organic fertilizer.
In parts of the Atlantic Northeast, rotten fish or eel are buried in the mound with the maize seeds, to act as additional fertilizer where the soil is poor.
13) Easter's End by Jared Diamond (en)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 QNX | E-mail | Web | 31. srpna 2010 v 10:32 | Reagovat

To co píšeš je pravda, ale přesto pokládám Greerův článek za kvalitní. Ten transport živin tam nepochybně byl velice intenzivní, ale stejně intenzivní byla i důsledná recyklace živin. Japonsko (ale nejenom ono) v době před sto lety by nám mohlo být vzorem to "myslet jako ekosystém" tam opravdu docela fungovalo. Máš pravdu, že bez transportu živin Moře-Pevnina by to při tak velké hustotě zalidnění fungovat nemohlo a část populace by pomřela hlady ........ ale bez té důmyslné recyklace by pomřela část mnohem větší. V našich podmínkách to je stejné. Bez hnojiv a fosilních paliv nás hodně pomře, ale bez hnojiv, fosilních paliv a recyklace živin nás pomře mnohem víc.
Velice dobré čtení je kniha F.H. King, Farmers of Forty Centuries ..... taková exkurze do Číny, Japonska a Koreje roku 1909 - výborný materiál pro studium tehdejšího zemědělství - téměř "trvale udržitelného".

2 AgriCE | 31. srpna 2010 v 17:20 | Reagovat

[1]: Moc se mi líbí termín "téměř trvale udržitelného" - je naprosto vystihující hloubku problému.
Proti článku (bez té části o fosforu) nic nemám a zapadá do standartu.
Mně silně naštval přístup, který bych popsal slovy (mantrou) "Recyklace nás zachrání!!!!" neřeknu u dusíku, kde to funguje na sto procent ale u fosforu?! A navíc si vybere ostrov! Jeden z nejspecifičtějších píkladů s nechutnou úrovní komplexity ukazuje, jako cestu k "světlým zítřkům". Do pr..., do haj... já mám vztek.
Cyklus fosforu v oblastech bez možností antropogeního zpětného toku je nechutně přímý. Těch pár kudrlinek způsobených recyklací nestačí ke změně trendu. Navíc nahrává na smeč expertům, kteří nemají zájem hledat cesty aplikovatelné uprostřed kontinentu a budou dokola opakovat zmíněnou mantru. Přidej k tomu mantru vegetariánství (obvyklé u budhistů) a jsme na nejlepší cestě do pekel. Přitom (IMO)jedinou cestou pro vnitrozemí jsou krmné plodiny. S ohledem na schopnost resorpce fosfátů z hlubších vrstev půdy jde přednostně o ex motýlokvěté - lupinu, komonici, vojtěšku a pod. Bohužel jedinou smysluplnou cestou k využití těchto je cesta intenzivního dobytkářství - intenzivního je myšleno nepastevního. To zároveň zajišťuje dostatek tažné síly k práci a vlastně i hnoje pro nakrmení potravinových kytí. Bohužel nejde provozovat na stávající ani na exjaponské úrovni komplexity a hustotě populace. A přesně tohle tam mělo zaznít. Aspoň, že pobřežní oblasti mohou být osídleny hustěji než vnitrozemí a tečka.
K extenzitě - Tohle je, mimo jiné, jedna z nejzajímavějších částí Dvojího zemědělství. Na faremní export se jede extenze a pro rodinu intenzita (přikrmovaná z extenz.). Zkrátka současné světové zemědělství. Ovšem odrovnal mne s 95 m2. Na tohle už opravdu nemám sílu, hlavně při 165 krmných dnech na zimní dávce.
A.
Nejvíc mne štve, že KD přeložil to o zemědělství dřív než jsem dopsal svůj článek a teď budu vypadat, že opisuji.

3 QNX | E-mail | Web | 1. září 2010 v 18:46 | Reagovat

[2]: Co dodat ........ snad jen že se budu těšit na ten článek :-)

V jaké podobě je v půdě (no, ano to je nepřesné) fosfor? Přesněji řečeno, jdem mi o poměr fosforu uvnitř minerálů, fosforu uvolněného, ale v nerozpustné formě (nepřístupného rostlinám) a fosforu rostlinám dostupného?

Nebo ještě jinak - když dokážu převádět nerozpustný fosfor do podoby rozpustné, bude to transport živin po časové ose?

Jak pohlížet třeba na využívání bakterií megatherium, které tuhle práci dovedou?

4 Marek Kvapil | 1. září 2010 v 23:24 | Reagovat

Díky za pěkný komentář ke Greerovi:-), ještě k těm 95 m2 - na Greerově blogu v diskusi namítá nějaký zemědělec, že onen údaj je čistě jen matematickým výpočtem, že není empiricky ověřen. Někdo prostě spočítal, že když na nějakém záhonu vypěstuju tolik a tolik kalorií, tak na celý rok bude stači 95m2..

5 AgriCE | 2. září 2010 v 2:52 | Reagovat

[3]: Vzájemné poměry mezi celkový/vodorozpustný absolutně závisí na chemismu půdy a už jenom působení činidel použitých ke stanovení může mít vliv. Někde, kdesi, v propadlišti mám k tomuto informace - jen nevím kde.
Pokud přemluvíš organismy žijící v půdě aby převedly část fosfátu do utilizovatelné podoby, může nastat jedna ze dvou věcí a) dokážeš to zrealizovat opakovaně - vše v pořádku; b) nedokážeš - tak to máš pořád problém s ochuzováním stanoviště.
Bakteriální přípravky se řadí pod, myslím, pomocné látky a znovu platí: bydlí bakterka in situ - fajn; přidáváš formou kupovaného přípravku - nefajn. To už radši koupit superfosfát nebo pár tun apatitu.
Je to pořád o "téměř trvale udržitelném zemědělství" (to je fakt super výrok, musím se smát když ho píšu a přitom vystihuje všechno).

[4]: Děkuji, bohužel páně Greer už škodu napáchal. Mnoho ze čtenářů BL si bude pamatovat, že je recyklace zachrání a stačí přece 95 m2.
Empirický výpočet? neboli odhad? Tak to se fakt povedlo.
A.
PS: článek bude (snad ho zítra stihnu dopsat) a do pana G si dloubnu i za to bio.

6 QNX | E-mail | Web | 2. září 2010 v 13:43 | Reagovat

[5]: AgriCE: Trvalé není nic, proto jsem použil "téměř trvale udržitelné". To není zase tak málo. Pořád lepší než naprosto neudržitelné.
Fosfor......... ty breberky jsou nachytané v půdě, pouze jsou vyselektované nejúčinnější kmeny, ty namnožené a do půdy znovu dodané (do půdy, kde nejsou, nebo je tam jiný kmen).
Ona je asi hlavním omezením rychlost zvětrávání hornin. Když budou breberky rychleji převádět nerozpustný P na P rozpustný, tak časem narazej na "šutr" a tam si vylámou zuby. ........... a budeme čekat na zvětrání dalšího kusu horniny.  

Podobně i volně žijící N2fix breberky, tam si také nejsem jistý dlouhodobou prospěšností jejich přidávání do půdy (jako náhrada N hnojiv). Na 10-15mg zafixovaného N2 ty potvůrky sežerou cca 1g organiky.

Příroda si jde svým vlastním tempem a naše snaha o jeho urychlení asi vždycky narazí na nějakou hranici.

7 AgriCE | 2. září 2010 v 14:33 | Reagovat

[6]: Souhlas :)
Pokud ti to nebude vadit asi neodolám a téměř udržitelné začnu používat trvale - vyžaduješ copyright?

8 QNX | E-mail | Web | 2. září 2010 v 16:54 | Reagovat

[7]: AgriCE: Kdyby to užívání bylo úplně trvalé, tak to bych se asi naštval, ale pokud budeš pojem "téměř trvale udržitelný" používat pouze "téměř trvale", tak proti tomu nic nemám :-)

9 Martin | 12. září 2010 v 18:21 | Reagovat

[2]: Faktická poznámka k 95 m2. Ono to bude asi jen 93 m2 - 1000 čtverečních stop:) Ale.....dalších 1000 čtverečních stop je zapotřebí pro udržitelnost a v podmínkách 8 měsíční vegetační doby. Tak praví John Jeavons ve své knize :)

10 Tomáš | E-mail | Web | 19. června 2012 v 15:46 | Reagovat

Tak to jo, jo

11 Blakehix | E-mail | Web | 29. března 2017 v 5:43 | Reagovat

doctor for shoulder pain  <a href=http://sibutramina.sitiwebs.com/>comprare sibutramina in italia</a>  surface windows rt tablet

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama