Reakce na trvalky

4. srpna 2010 v 14:45 | AgriCE |  Na aktuální téma, nebo-li co mě štve
Jak se nechat pořádně probudit hned po ránu? Stačí otevřít Britské listy a v nich článek Karla Dolejšího "Pšenice trvalka: Jak (možná) také pomoci sobě i Zemi". A je nastartováno! Prosím, nemylte se, práce, kterou p. Dolejší odvádí si vážím a následující text není útokem proti němu nebo jeho překladu-výtahu. Spíše se jedná o povzdech nad způsobem uvažování autorů zdrojového článku (!pdf). V následujícím textu se budu věnovat jednotlivým částem, jež mne zaujaly.


A)... rostlina (musí) v krátkém čase vyvinout vše podstatné pro rychlé dokončení vegetačního cyklu...
Tuto část lze přijmout u na jaře setých jařin, kdy například u ječmene jarního od vzejití do sklizně máme 110 - 115 dní (od zasetí do sklizně cca 4 měsíce). Omezenou platnost má uvedený výrok u ozimých plodin. Pšenice ozimá setá na začátku října má v průměrně příznivém roce před sebou ještě alespoň měsíc a půl růstu do ukončení vegetace.

B)...a k tomu potřebuje značné množství živin, neboli potřebuje přihnojit.
Tato sentence vyžaduje komentář z pera povolanějšího:
např. pro pšenici s 12 % bílkovin je stanovena potřeba hnojení 24,0 kg N/t zrna, na tvorbu zrna, příslušného množství slámy a dalších posklizňových zbytků, při odběru 22,1 kg N/t zrna, vč. slámy. Podobně, pro pšenici s 14 % bílkovin je stanovena potřeba hnojení 28,0 kg N/t zrna, na tvorbu zrna, příslušného množství slámy a dalších posklizňových zbytků, při odběru 25,1 kg N/t zrna, vč. slámy. Potřeba dusíku je tedy cca o 10 % větší než předpokládaný odběr této živiny v hlavním a vedlejším produktu.(1)
U již zmiňované pšenice je totiž podíl dusíku(2) zrna na celkovém odběru dusíku na úrovni přibližně 81,9 procenta.
Z uvedeného, dle mého názoru plyne, že pšenici hnojíme abychom měli zrno. Bohužel to zároveň vypovídá i o něčem jiném.

C)... Jednoleté rostliny však zpravidla mají nedokonalé kořenové systémy a tak dokážou využít jen 30-50% látek obsažených v hnojivech - zbytek je splachován do spodních vod.
Nedá mi než zavzpomínat na Prof. Vaňka, který řekl, že (parafrázuji): "rostliny kukuřice saturují svoji potřebu dusíku z 66 procent z půdy a jen 34 procent z hnojiv" (3). To znamená, že pokud rostliny z loni pro předplodinu aplikovaných 100 kg N odebrali jen 34 a těch zbylých 66 uplavalo, tak kde jsem v půdě nabral jejich náhradu pro letošní rok?
Již z předchozího (B) je zřejmé, že jsou kalkulovány ztráty ve výši deset procent. To ovšem zdaleka  neznamená, že uvedených deset procent odplave!

D)pokud v současnosti testované trvalé odrůdy pšenice dosahují 65% výnosů prošlechtěných jednoletých variant...
Jen by mě zajímalo:
  • zda při vstupech redukovaných na 65 procent?
  • kde, při zachování životního stylu, dojde k redukci těch 35 procent obyvatel?
E) ...jejich jednoleté "sestry" poměrně rychle vyčerpávají.
Přiznám se, že tento argument můj jednoduchý mozek nebere. Jaký je rozdíl mezi x-ročním sledem pšenice - pšenice - pšenice + ještě několikrát a x-ročním sledem pšenice trvalka - pšenice trvalka - pšenice trvalka + ještě několikrát trvalka? Žéby slovo trvalka?

A.

PS:
K některým velmi dráždivým částem se hodlám vyjádřit v jiném článku.

Zdroje:
1) Jan Klír a kol.; Rámcová metodika výživy rostlin a hnojení; Metodika pro praxi; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2008; 2. aktualizované vydání; str. 17
2) Tabulka 8. Průměrný obsah rostlinných živin, jejich odběr ve sklizených hlavních a vedlejších produktech (HP, VP), celkový odběr živin (HP + VP) v přepočtu na 1 t hlavního produktu; KLÍR, J.: Evidence hnojení. Pomocný sešit (návody, vzory, tabulky, přehledy, skladové listy). VÚRV, ÚZPI 2006 In: Pohled na bilancování živin a zvláště fosforu z lokálních zdrojů.
3) Vlastní záznam přednášky Prof. Ing. Václava Vaňka Csc., prosinec 2004
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Babinski | 8. srpna 2010 v 17:00 | Reagovat

Trvalky bych z principu nezavrhoval. Pokusím se shrnout, proč a za jakých podmínek.
výhody :
1) omezení přípravy půdy jednou za několik let. Při budoucích problémech s nedostatkem paliv je to potencionálně jedna z nejdůležitějších výhod a to i nákladových
2) sníží se eroze půdy (větrná a hlavně vodní)
3) větší kořenový systém a trvale zapojený porost lépe odolá extrémům počasí

nevýhody :
1) vyšší náklady na ochranu rostlin z důvodu rozvoje chorob a škůdců při víceletém pěstování na stejném pozemku
2) jednostranné vyčerpávání půdy
3) nižší výnosnost oproti současnosným jednoletým odrůdám o 35%

podmínky :
1) poměr nákladů na pěstování k výnosům musí být výhodnější než při jednoleté variantě
2) otázka plevelů - budou trvalky dostatečně konkurenceschopné vůči polním plevelům?
3) je možný dostatečně časný termín sklizně, aby se mohla ještě sklidit  "otava" na siláž nebo aby se pole dalo během září/října přepást??
4) je reálné zvýšení průměrných výnosů na úroveň 90% jednoletých odrůd?

To, že bychom díky trvalkám nehnojili, neberu do seriozní diskuse. Na výnosech by se to hned projevilo.
Řekl bych, že je ještě před šlechtiteli spousta práce, ale pokud by se jim tyto podmínky podařilo vyřešit, tak by to bylo velmi zajímavé.
AgrCE : Doplnil bys mou úvahu nebo máš jiný názor? Rád si ten další článek na toto téma přečtu.
B.

2 AgriCE | 8. srpna 2010 v 22:16 | Reagovat

[1]: Hmm, bereš mi věci z klávesnice :)
připravuji článeček na téma srovnání různých přístupů k produkci a tohle je jeho součástí.
V současném stavu bych, jako zástupce velkopodniků, zvolal (radostně) "Jen sem s tím a větší kapky". Jen z toho ještě udělat GMO, jesus, to by byla lábuš. Představa RR, BT Kukuřice s posílenou N-konverzí (nevím obchodní ozn.) a odolností suchu ve víceleté variantě - moje představa o dokonalé plodině.
Ovšem z pohledu člověka bez chemie si budu velmi, velmi, velmi drbat hlavu, než rozhodnu co s tím. Pravděpodobně do toho nepůjdu!!!!!!
Připomínka co mne totálně zvedla, byla věta o odporu agribussines. Naprostý omyl. Jásat budou - organikou nepohnojíš, z hybrida osivo neuděláš, ochranu mechanicky nepořešíš. Hopnou po tom, jak pes na kost.
A.

3 Bula | 5. srpna 2015 v 9:29 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama