Přístupy k produkci - Téměř udržitelné zemědělství

2. září 2010 v 14:28 | AgriCE |  Zemědělství
Delší dobu u mne krystalizuje jedna myšlenka. Konečným postrčením ve věci jejího uchopení se stal článek o trvalkách jako naději na lepší zítří lidstva. Očividné nepochopení (alespoň dle mého) celistvosti problematiky mne donutilo položit si otázky. Otázky po tom, co odlišuje "skutečné" a "alternativní" zemědělství.

Pokud se podíváme na současnou rostlinou produkci, pak můžeme vidět celou rozsáhlou škálu přístupů. Od konvenčního velkoplošného zemědělství na straně jedné po zástupce permakultury nebo eko zahrádkářství na opačné straně spektra. Zde si dovolím (hořce) poznamenat, že současná mainstreamová populace vnímá toto rozdělení jako spektrum od nezdravé - levné až po eko-zdravé - drahé.
První, u kterého se chci zastavit, je konvenční zemědělství a jeho menší sourozenec ekozemědělství. Konvenční zemědělství je "odpovědné" za současnou velikost světové populace, ale je také produktem jejích požadavků na dostatečné množství nutričně hodnotné a zdravotně nezávadné stravy. Z tohoto úhlu pohledu je ekozemědělství určitou formou úchylky, existující v zemích nadbytku. Předjímaje některé námitky, dovolím si na ně odpovědět. Ekozemědělství, tak jak ho v Evropě známe (pod značkou bio), je dle mého (legislativní) cestou ke snížení výnosů pod pláštíkem zlepšení nutričních a zdravotních parametrů zboží. Odmítám hodnotit, zda za případnými pozitivními efekty stojí skutečně systém výroby. Nemám k dispozici resultáty z porovnání například bio a nebio špaldy (Triticum spelta) na parametry, jako jsou znaky mlynářské a pekařské jakosti (obsah příměsí, hektolitrová hmotnost, sklovitost, tvrdost zrna, podíl plných zrn, obsah a vlastnosti lepku, sedimentační test, číslo poklesu), nutriční hodnoty (obsah vlákniny, škrobu, obsah a složení proteinů, obsah tuku a podíl nasycených a nenasycených mastných kyselin), zdravotní nezávadnost (obsahy T-2 (1), DON (2), ZEA (3), Aflatoxin B1 (4)), agrotechnické vlastnosti (klíčivost osiva, hustota porostu po vzejití a odnožení, počet klasů (fertilních stébel), počet zrn na klas a HTZ, výnos). Existující výsledky jsou (IMHO), až na čestné výjimky (z poslední doby např. (5)), deformovány již při volbě metodiky nebo hypotézy. Proti tomu nemůže pomoci ani publikační model založený na peer-rewiev.
Zůstává faktem, že v ekozemědělství zákaz opatření, jež umožňují růst intenzity produkce, je promyšleným krokem, jež může vést ke zvyšování obsahu disponibilních živin v půdě. Taktně zamlčovanou skutečností je pak schopnost konvenčního zemědělství dosáhnout téhož stavu. Otázkou z jiného soudku je hledání ekonomického systému, jež by tento přístup umožňoval.
Nezbývá nám než se zaměřit na několik skutečných rozdílů. Omezení na straně ekozemědělství (neužívání industriálních dusíkatých hnojiv, omezená ochrana rostlin) jsou natolik významná, že přechod pouhých 50 procent osevu obilnin do ekorežimu by způsobil pokles produkce o 28,965 procenta u obilnin (50 % při výnosu na úrovni 57,93 procenta (6)). Ve skutečnosti by redukce byla "poněkud" vyšší (z 28,965 % na minimálně 32,39 %) z důvodu:
  • nutnost využít i méně kvalitní stanoviště;
  • kvantitativní přechod z 1,59 (6) procentního podílu na celkové ploše na rovných 50 procent (tomuhle já říkám revoluce!);
  • pokles zastoupení obilnin v osevním sledu - podíl na produkci je 0,56 % při 1,59 procentním podílu na ploše, tedy zatímco průměrný výnos (t/ha) je 1,726-krát nižší, tak poměrná produkce dle plochy je nižší 2,839-krát (!!!!!!) (6)
Při současném působení uvedených faktorů by mohlo dojít, a pravděpodobně také došlo, k poklesu produkce pod míru domácí spotřeby. Důsledky nechám na Vaší fantazii. K již uvedenému bych dodal, že:
  • industriální (zdroje) hnojiva nám umožňují snižovat vliv abiotických faktorů (půda, zásoba živin, počasí) na produkci až do té míry, že lze efektivně využívat i oblasti jednostraně deficitní;
  • velká většina ekozemědělců, 82,64 procent ekologických ploch (7), se věnuje údržbě 329 tis. ha travních porostů (celých 33,57 procenta z celkem cca 980 tis. ha TTP); chovu skotu (předpokládám, že pastevnímu) - z celkem 1,363 mil. kusů připadá 136 tis. kusů (pouze 2,5 tis. dojnic), tedy deset procent na ekozemědělce (deset procent skotu  spolu s cca 1/3 ovcí a ¼ koz na 1/3 výměry luk a pastvin); jednak je to ekonomicky výhodné, ale především neskutečně jednodušší než polaření;
  • použití vhodných pesticidů může být rozdílem mezi sklizní a nulovou sklizní (odkazuji na článek o zpracování půdy).
Na druhé straně spektra hospodářského významu stojí formy maloplošného hospodaření - zahrádkářství. Doufám, že mi čtenář (zahrádkář) odpustí hodnocení jeho záliby, ale taková je skutečnost. V současnosti, oproti dobám nedávno minulým, mnohem méně časté hobby je asi nejintenzivnější formou produkce, jež známe. Správně, osvíceně a vzdělaně prováděné je tím nej- (šetrnost k životnímu prostředí, rentabilita hnojení, využití plochy...) co nabízí různé agrární modely. Jediné co je třeba hlídat, je bilance živin v případě odříznutí od externích zdrojů organické hmoty. Většinou se tento stav může objevit pouze u velmi malých parcel v zahrádkářských kolonií.
Systém má pochopitelněi své nedostatky. Příkladem může být, při vyšším užívání doprovodného pěstování nebo architektonických prvků, nemožnost použít mechanizaci k snížení pracnosti a časové náročnosti operací. Zde mohu posloužit vlastním příkladem, protože vypletí jednoho hnízda při současném pěstování kukuřice - tykev - fazol trvá zhruba tak dlouho jako projetí 10 - 15 metrů řádku kukuřice "šintovačkou (8)" a jejich následné dovypletí. Další nevýhodou může být, což souvisí s rozmanitostí a bohatstvím pěstovaných druhů, časté zaměření na pěstování "doplňkových" plodin. To může být trošku problematické v situaci, kdy, tak jako na našem území, je zhruba rovnoměrně rozdělen rok na období vegetačního klidu a aktivity. Zrovna tak se může ukázat jako problematické víceleté skladování úrody. Nesnažím se říci, že to není možné. Jenom ve srovnání s, třeba i primitivním, uložením zrna (9) vyžaduje poněkud více energie. S tím trošku souvisí i nutnost neustávající péče o vegetaci v kritických obdobích. Jednotlivé množství odvedené práce není sice velké, jenže je prakticky každodenní. Mohu potvrdit ze svých dětských let, že malá zeleninová zahrádka representovala v létě hodinku (či dvě) péče. Přece jen sklízet rajčata, okurky, kedluben, hrášek nebo salát po vhodném termínu je poněkud, ehm, zbytečné. Přidejme zálivku a tedy nutnost buď systému pro zachycování dešťovky nebo transport vody a máme další operaci zvyšující nutnou míru komplexity. Krokem k růstu komplexity jsou vlastně všechny operace zvyšující intenzitu a tedy i rentabilitu produkce. Pokud se rozhodnete tento systém provozovat, jako čisté "bio", tak sice vzrůstá náročnost a komplexita systému ale již jen nepatrně.
Uznávám, že všechny předestřené námitky jsou ve světě levných a dostupných energií zcela zcestné. Tím se dostávám k další části. Prosím, pokud jste zastánci hesla "Technology save us", tak snad ani nečtěte dál.

Co když nebudou energie levné a snadno dostupné? Co pak s tím?

Konvenční i ekologické velkoplošné zemědělství budou postiženy v samotném jádře. Výpadek zásobování naftou bude posledním hřebem uzavírajícím rakev za zemědělstvím, tak jak ho známe. K oprávněné námitce, že je možné naftu nahradit jinými zdroji bych chtěl říci toto. Vzhledem k systémům krizového zásobování bude zemědělství asi tím skoro posledním, co bude odříznuto. Dávno před tím dojde k zastavení infrastruktury zajišťující provoz strojů. Pokud si někdo představuje, že dokáže provádět opravy na koleně, tak u strojů vyrobených po roce cca 1990 je prakticky bez šance. Dokonce i u mašin starších bude množství strojů v provozu nízké. Bez možnosti provádět opravy v řídící elektronice se zastaví elektromobily stejně jako motory na MEŘO nebo řepkový olej. Nesnažím se tvrdit, že k tomu dojde naráz ale doba prodlevy bude asi docela krátká. Osobně se domnívám, že první část systému zkolabuje po prvních žních. Nejnáchylnější částí systému jsou kombajny a navíc je nedokážeme nahradit. Zatím co traktor lze nahradit menším agregovaným se strojem o menším záběru, tak nahradit mlátičku není skrátka čím. Jen pro představu o výkonu jež odvádí střední třída (např. Lexion) - průměrný denní výkon (10 - 12 hodin - limitováno vlhkostí) okolo 30 ha representuje 150 a více tun zrna; zrna vymláceného, předčištěného a připraveného k uskladnění na několik týdnů nebo měsíců. To vše pěkně den za dnem s motorem vytočeným do vysokých otáček, po dobu třeba měsíce a půl. Nedovedu si představit kolik se najde lidí schopných kosou posekat za jeden den 1/5 ha. Pěkně den za dnem po dobu třeba měsíce a půl. Já bych umřel někdy okolo poledního hned prvního dne. Nešť. Na nahrazení jednoho kombajnu potřebujeme od 60 do 150 sekáčů, stejně tak odebíraček tvořících snopy, k tomu přidejme odvoz vozy což znamená skupinu kočích, nakladačů a stohařů. K mrazivému pousmání je představa, jak je takto sklizené množství převáženo na ručních vozících z důvodu absence potahů. K podobnému typu humoru patří i skutečnost, že žnec (zdatný a zkušený) dokázal v páru s odebíračkou pokosit i půl ha což nahradilo šest osob sečících srpem. Zpět k počtům, jeden kombajn přestavuje něco mezi 120 (povídali, že mu hráli) a 300 dospělými plně vytíženými od počátku žní až skoro do Vánoc. Ano, nesmíte zapomínat, že obilí je také nutno vymlátit, provít a prosít, aby zůstalo čisté zrno. Navíc, zatímco po kombajnu máte na poli (tedy pokud chcete) rozfoukanou řezanku slámy vhodnou i bez dalších úprav k zapravení do půdy, tak v případě dělené sklizně máte u stodoly docela velkou hromadu slámy (10) (objemová hmotnost do cca 40 kg/m3, ergo při poměru zrno:sláma jen 1:1 připadá na každou tunu zrna přibližně 25 kubíků slámy). Na to lze říci jen: "příjemné kompostování ! (smile)". Nakonec začnou odpadávat i traktory a tak definitivně zkolabuje velkovýrobně-ekologický systém ochrany rostlin a tím skončí produkce ve velkém. Co hodláte mít k snídani?.
Pro maloplošné technologie bohužel nastanou také krušné časy. Pokud musíte k nejbližšímu záhonku ťapat třeba hodinu či dvě nezbývá příliš síly na ostatní činnosti. Úsměv tuhne na tváři pokud potřebujete na tuto vzdálenost přepravovat vodu. Tady si vždy vzpomenu na film Jean od Floretty (Claude Berri, 1986) a smích mne přejde. Dovolil bych si tyto systémy obecně nazvat "za moc peněz, málo muziky". Další a tentokrát zásadní problém nastává s mým oblíbeným prvkem (správně, zoufalé povzdechy jsou na místě) fosforem. Asi jediným neindustriálním způsobem saturace jeho potřeby ve vnitrozemských oblastech je, samozřejmě včetně recyklace, užití hlubokokořenících rostlin s dobrou osvojovací schopností (na toto úzké téma někdy příště). Vtipné je na tom to, že více či méně většina kytí s uvedenou charakteristikou patří mezi pícniny a tak se u zahrádkářů naskýtá otázka "Kam s tím?". Tím jsem si připravil půdu pro další krok stranou.
Pokud, jak je myslím z předchozího textu zřejmé, nedávám mnoho šancí žádnému z uvedených agrárních systémů, tak tedy kudy kam. Sám za sebe sázím a doufám v renesanci extensivního polaření se zásadní účastí tažných zvířat doplněné o nepastevní chov skotu. Důvody jež mne k tomu vedou:
  • obilní žací stroj s odhrnovačem o záběru 145 cm zvládne posekat za den skoro 7 ha,
  • kompost (hnůj) je snazší zaorat pluhem než rýčem (a také setsakra rychlejší) a podobné je to i u jiných pracovních operací
  • ustájená zvířata produkují výborné hnojivo a zužitkují materiály, jež bych musel stejně transportovat a zpracovat, vedlejším produktem jsou maso, mléko, máslo, krev, tažná síla, klíh, kůže, rohovina, vlna, sanitr, žíně, střeva, enzymatické směsi na výrobu sýrů, šlachy, tuky, kostní moučka, filc, teplo, mozky na činění kůží.... (srovnejte s produkcí z pastvin - nejlepší cesta zpět ke katastrofě trojhoného systému - bude zpracováno (již dávno mělo být))
  • zvířaty realizovaný dálkový transport v oblastech bez příhodné říční sítě (pivo z Plzně do Prahy tahaly koně)
  • zkvalitnění potravinové produkce zlepšením úživného stavu půd a živočišnými zdroji tuků a bílkovin.
K významu extenzivních a intenzivních forem provádění zemědělské produkce Vám vřele doporučuji Greerův článek "Dvojí zemědělství". Kromě doporučení musím přidat varování - vězte, že uvedený článek (ač celkově velmi zajímavý) obsahuje pasáže, jež jsou dle mého názoru velmi chybné a zavádějící. Konkrétně se jedná zvláště o tento odstavec:
Produktivní potenciál intenzivního zahradničení, zvláště v mimořádných situacích, by neměl být podceňován. Tým výzkumníků průkopnické skupiny organických zahradníků Ekology Action na základě rozsáhlých testů zjistil, že je možné nakrmit jednu osobu po celý rok úspornou, ale dostatečnou vegetariánskou stravou vypěstovanou na výměře menší než 95 metrů čtverečních intenzivně obhospodařované půdy. (Podrobnosti najdete v knize Davida Duhona uvedené v sekci zdrojů.) V obtížnějších částí budoucnosti mohou někteří z nás dělat právě tohle; mnohem více z nás bude muset být schopno zahradničit, aby se vypořádalo s případnými nepravidelnostmi v zásobování potravinami, které je v krátkodobém výhledu zoufale zranitelné výkyvy v cenách a dostupnosti hnojiv a fosilních paliv. "Zahrady vítězství" minulých válek jsou pravděpodobně užitečnými šablonami pro "zahrady přežití" deindustriální budoucnosti. (11)
Dovolím si podat vysvětlení ke svému názoru, nejprve pár údajů. Z 365 dnů běžného roku připadá v našich podmínkách obvykle něco mezi 150 a 185 (220) dny na období, kdy je nutné zvířatům krmit konzervovaná krmiva, protože venku "nic" neroste. Hovoříme o období vegetačního klidu nebo také zimní krmné sezóně. Zbytek roku je možné zajistit většinu krmmiva v čerstvém. Předpokládám, že pokud nedokáži nasekat trávu na krmení, tak pravděpodobně ani moc nenahledám na záhonu. Osobně mohu uvést polovinu dubna a polovinu listopadu, jako rekordní - mezní data počátku a konce letního krmného období. Ovšem pro zahrádku? Tak to je něco jiného. Podstatnější množství zeleniny bývalo, dle mé paměti, sklízeno od poloviny května do zhruba poloviny září. Absolutní většina byla konzumována čerstvá s minimálním množství specifických plodin zakonzervovaným na pozdější dobu. Z mého pohledu je intenzivní zelinářská zahrádka o výměře jeden ar zcela dostačující pro jednu osobu na jeden rok, ovšem k produkci hlavně doplňkových potravin. Základní potraviny budete muset získat někde jinde. O množství půdy k obdělávání se poměrně pěkně vyjadřoval Oldfarmermac (12, 13) na webu The oil drum. Od toho se odvíjí i potenciál pro velikost populace na daném území.

Závěrem

Nemohu se zbavit představy příjemného letního večerního jídla. Na oheň dáte vařit vepřové s pšeničnou lámankou na rizoto a přihodíte k tomu trochu čerstvé papriky, hrášku, rajčete a nakonec zajíte okurkovým salátem s vlastním jablečným octem a medem. Získal jste velmi chutnou stravu bohatou vším co tělo potřebuje a určitě budete mnohem spokojenější než jen u holého vepřo-pšeničného rizota (pořád lepší než samotná zeleninka).

A.

PS: Problematika osevního sledu, vhodné výměry a dalších parametrů pro hospodářství jedné rodiny je natolik rozsáhlé a omezeně propracované téma, že účině přesahuje možnosti tohoto článku. To znamená někdy příště.

Literatura
2) DON - deoxynivalenol (vomitoxin - en)
3) ZEA - Zearalenon (en)
5) J. Křováček; Alternativní způsob výsevu jarního ječmene; časopis Úroda č. 7/2010
6) Tab. 11 Plochy a produkce v EZ v letech 2008 a 2009 a srovnání s celkovou osevní plochou a produkcí v roce 2009; Kolektiv autorů; Ročenka Ekologické zemědělství v České republice 2009; MZE Praha; ISBN 978-80-7084-927-9
7) Tab. 3 Srovnání struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství v letech 1999, 2003, 2005, 2008 a 2009; Kolektiv autorů; Ročenka Ekologické zemědělství v České republice 2009; MZE Praha; ISBN 978-80-7084-927-9
8) šintovačka - wheel - hoe
plečka
9) Obilnice - zamyšlení nad historií skladovacích prostor
10) Eliška Kulovaná; DOPRAVA SLÁMY PŘI SKLIZNI
11) J. M. Greer; Dvojí zemědělství; In: Britské listy 30. 8. 2010; ISSN 1213-1792
... If it should become necessary,any reasonably accomplished gardener living in the more temperate parts of the US where the soil is decent and rainfall is adequate can produce most or all of the food necessary for herself and her immediate family,given enough land and sufficient time.The amount of land needed might be as little as one quarter to one half acre per person in the deep south where double cropping and even triple cropping may be practical,but such high yields are very much the exception rather than the rule,and can only be accomplished by very proficient farmers devoting very long hours to very small acreages.Chinese and Korean subsistence farmers in thier best farming areas are known to obtain even higher yields on a regular basis,but they are the 6 under par pros and work more or less continually at feeding themselves.You will need several times as much land in less favored areas.Our personal rough last ditch plan on our place here in the Blue Ridge mountians is two acres or so per person in field crops and fruit trees,which will provide us a little excess production for use as chicken feed and for sale,as well as a stored carry over safety cushion.
The more land you have, the more options you have in terms of varieties,crop rotations, fallow periods,cover crops, field manures,etc.More land also means that you can use less labor intensive techniques and get the same yields with fewer hours of labor.This will probably be a critical consideration for most people.In our case we will need to spend considerable amounts of time gathering firewood and other chores not directly related to food production. ...

...It is extremely unlikely that you can support yourself in Maine on a half acre.your twenty acres would probably be enough for a family of four or five if at least ten acres are reasonably level,cleared land with good soil.
You simply cannot believe how many things will go wrong until you are on the land and you need huge safety margins to protect yourself.

K tématu jsou směřovány i následující články na tomto blogu.
... a mnohé další
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 neon | Web | 2. dubna 2011 v 10:45 | Reagovat

Děkuji za skvělý článek. Jen by mě zajímalo, jestli ste někde rozebíral míru omezení spotřeby. V krizové situaci, jako nedostatek ropy, tím pádem kolaps celého systému, bych očekával na prvním místě snížení konzumu ve všech směrech. Např. se nebude vyrábět pivo, pokud nebude v první řadě chleba, nebude se plítvat ve všech směrech. Ale hlavně by mě zajímal Váš názor na teorii, že "výroba" masa nás stojí 10x více energie, než by stačila pro nasycení člověka. Nemyslíte, že pomocí kombinace více úsporných faktorů by se opravdu dala spotřeba snížit např. na desetinu? Tím pádem namísto 300 lidí nahrazujících kombajn by to dělalo 30 apod.

2 AgriCE | 3. dubna 2011 v 16:11 | Reagovat

Děkuji za reakci.
Ohledně chování státu doporučuji http://www.sshr.cz/cinnosti/stranky/ropna_bezpecnost.aspx - předpokládám, že se mnoho nezměnilo a stále platí snaha o minimalizování dopadu na EKONOMIKU. Závěr si udělejte sám ;-)
Co se týče druhé části, tak Vám příliš nerozumím. Zřejmě nechápu jak souvisí redukce spotřeby s počtem lidí nahrazujících kombajn.
Obávám se, že v hosp. zvířatech nevidím jen zdroj masa, ale mnoha dalších benefitů. Například pokud nemáte k dispozici průmyslová hnojiva, tak jste nucen varábět hnojiva statková. Potom už je skoro jedno zda biomasu (nejlépe jetelovinu) rovnou zaoráte nebo napřed hodíte skotu nebo koze. Výjimkou z kladného hodnocení je vepř a obilím krmená drůbež. Tahle zvířátka jsou potravními konkurenty člověka.
A.

3 neon | 4. dubna 2011 v 21:51 | Reagovat

Děkuji. Ale ty zvířata teda budou co nejvíce pasena a co nejméně krmena právě tím obilím, luštěninama, kterýma jsou krmena dnes ve velkochovech. Tím pádem více zrní zůstane pro nás, ne? Tím padem nemusíme toho tolik pěstovat jako doposud a tím pádem moje úvaha o menší obhospodařované ploše a menším počtu lidí, nahrazujících kombajn.
A ještě mě napadá, že pokud by vážně došla ropa (respektive jiná katastrofa, například mi přijde velice reálný výpadek el. energie, díky výbojům ze Slunce), tak spousta lidí zemře - nebudou léky, lékařská péče.

4 AgriCE | 5. dubna 2011 v 14:49 | Reagovat

[3]: Pozastavte se nad jinou věcí. Z hektaru kukuřice komplet nakrmíte dvě krávy (1300 kg). Z hektaru pěkného TTP nakrmíte 0,5 - 0,75 kravky (350 - 500 kg). U nás počítám tak 0,1 - 0,3 kusu na ha TTP. Za další, počítejte s poklesem výnosu a tudíž s nutností POSEKAT větší plochu a zároveň zpracovat více balastu.
Nikdy nepočítejte se zlepšením, nebudete překvapen.
Ohledně scénářů bude článek - jen nevím kdy, nepíše se to dobře ani snadno.
A.

5 Bohůdík VyliztalalirBalalajkin | E-mail | 11. dubna 2011 v 16:38 | Reagovat

celý je to hloupý nesmysl. je to jako kdybych letěl balonem, plyn by začal docházet a já začal počítat za jak dlouho se zřítím, neodhodiv jediný pytlík s pískem. kromě radosti z procvičování matematiky bych s toho žádný užitek neměl.
Celé současné smyšlení o zemědělství je od základu chybné, v lese nikdo zvířata ani přes zimu nedokrmuje(myslím tím les, kde myslivce snědl přirozený predátor) I kdybychom se rozhodli zapomenout na rodinné biodynamické statky, můžeme vycházet z dokonalého ekosystému, kterým je právě les. Taky mě udivuje, že se tolik upínáte k obilí, v takové situaci, kterou popisujete, nikdo obili pěstovat ani nebude. člověk je neuvěřitelně přizpůsobivý tvor, který by byl schopen vyžít i pojídáním kořínku po celý rok, je jen otázkou evoluce a přirozené lidské inteligence kam se svět a člověk v něm dobere.

6 AgriCE | 12. dubna 2011 v 12:19 | Reagovat

[5]: Vážený Bohudíku, děkuji za podnětný a provokující komentář. Přiznávám, že v něčem s Vámi musím souhlasit, ale s některými partiemi se mohu ztotožnit jen velmi problematicky.
Vaše přirovnání k letu klesajícím balonem je prostě perfektní! Jen nemohu souhlasit s vaším chápáním funkce balastní zátěže. Respektive nemíním souhlasit, dokud mi neosvětlíte vaše chápání některých souvislostí. Konkrétně mne zajímá:
- kterou část společnosti (kultury, populace, pokroku) považujete za odhoditelný balast?
- čím a kde hodláte nahradit docházející plyn za předpokladu, že se v gondole již nenachází dostatečná rezerva (proč jinak odhazovat zátěž, že)? Chápejte, on ten balast dříve či později stejně dojde.
S radostí z procvičování matematiky jste uhodil hřebíček na hlavičku. Docela ji mám - na rozdíl od dětství - v oblibě.
Opravdové problémy mám s druhým odstavcem. Domnívám se, že při jeho sepisování jste v mladickém zápalu některé drobnosti přehlédl a mě nyní nezbývá, než se je pokusit doplnit.
1) Zvěř na našem území nežije v lese! Je to stejné, jako prohlásit, že žijete jen v ložnici a ne v celém bytě. Domnívám se, že klasická zvěř (srna, zajíc, bažant, prase) jsou zástupci druhů kulturní krajiny. Pokud se domníváte, že zvěř je přes zimu v lese a nikdo ji kromě myslivců nepřikrmuje, tak toho v zimě po silnicích nižších tříd moc nenajezdíte. Charakteristické, až žánrové, jsou obrázky stádeček srnčí zvěře v počtu deseti a více (30) kusů spásající porosty ozimů. Případně letní a podzimní „holoseče“ od černé (70 ks/40 ha) a jelenů v porostech kukuřice, kde udělají pořádnou zimní zásobu podkožního tuku.
2) Jedlý les jako jediný zdroj obživy. Elegantní myšlenka s drobnými nedostatky. Nejsem v této oblasti dostatečně vzdělán na hlubokou polemiku, ale přesto si dovolím upozornit na svůj vlastní článek http://agrice.blog.cz/1004/klady-a-zapory-trvale-kultury-jako-primarniho-zdroje-potravy a hlavně komentáře k potenciálu jedlého lesa. Dále se k tomuto nehodlám rozepisovat. Snad jen ještě poznámku, že z klimaxového porostu na libovolné lokalitě toho moc neschrastíte. Hlavně proto, že jste jen jeden z mnoha predátorů v rámci komplexního společenství.
3) Prosím, nahlédněte do historické literatury na údaje o počtu obyvatel na území dnešní ČR a zaměřte se na souvislost mezi ustálenou populací a způsobem obživy. Dopustím se přehánění a odhadnu uvedenou závislost asi takto: lovci/sběrači 100 tisíc; pastevci/ primitivní zem. 300 tisíc; trojhon 1,5 mil.; počátky moderny (pol 19. stol) 4,5 mil.; moderna 10 M. Pokud očekáváte návrat k lovcům/sběračům, tak očekáváte propad populace na ustálených 100 tisíc? Pod dojmem takové nutné redukce doufám v zachování alespoň raně moderního zemědělství.
4) Ohledně zaměření na více méně klasické zemědělství:
Už jste se pokoušel vyhrabat jedlé kořínky při minus patnácti?
Pokud máte setrvale pracovat musíte odpovídajícím způsobem jíst. Porovnejte si skladovatelnost a  energii 1 kg suchého zrna kukuřice ( při 87% sušině několik let, cca 12 MJ ME), 1kg mrkve (14,7 % sušiny, cca 3/4 roku, 1,7 MJ ME), 1kg sádla (99 %, ¾ roku, 30 MJ ME), hodnoty pro čerstvý salát (skladovatelnost ve dnech) nehodlám hledat. Co myslíte, kolik potřebujete uvedených surovin pro nasycení ručně kácejícího dřevorubce?

Musím končit, zajímá mne co všechno jsem opoměl.
Radio Jerevan
A.

7 Bohůdík VyliztalalirBalalajkin | E-mail | 13. dubna 2011 v 16:26 | Reagovat

Představíme-li si podrobněji lidskou populaci jako vzduchoplavce letícího oceánem, který hledá pevnou půdu pod nohami, pak odhození zbytečné zátěže nám zvyšuje šanci na přežití. V našem případě by spíše šlo o to, přežít důstojně a bez vážnější újmy.
Co si představuji pod zbytečnou zátěží? Je to lidské obžerství, plýtvání, rozmařilost a vysoký nadstandard, na který si člověk ochotně a již dlouhou dobu zvykl.
Tím, že nebudeme konzumovat tolik, co doteď, neznamená,že nepřežijeme. Naopak myslím, si, že spousta populačních nemocí ustoupí(obezita, infarkty, cukrovna...).
Počínaje stravováním, pokračuje způsobem zajištění ,,základních,, životních potřeb, po zábavu.
Ve všem, co nebo spíše jak děláme je podle mě v průměru na osobu více než 70% rezervy. Za předpokladu, že každý se začne chovat tak, že si vezme jen tolik,co skutečně potřebuje.
Vím, že to není vůbec jednoduché ani lákavé a ani hned proveditelné.
Taky to zcela mění dosavadní myšlení: místo ,,čím více lidí, tím více peněz(peněz se ovšem nikdo nenají, že?) nebo ,,čím více odpracujeme, tím více budeme mít (čehokoli), by člověk mohl začít uvažovat opačně: ,,čím méně nás bude, tím více zdrojů a životního prostoru bude nebo ,,čím méně budu pracovat(zato efektivněji), tím se mi taky zmenší moje potřeby.
Co se týče počtu obyvatel na Zemi..
Je logické, že Planeta nepojme neomezený počet lidí, někde musí být hranice. A ta je úměrně závislá na způsobu života lidí. Zatímco se rozrůstáme, chováme se jako by nás ubývalo(zástavba zemědělské půdy, použitý nerostného bohatství na totální dětské hlouposti= 95% všeho, co kdy vyrobíme, ve skutečnosti nepotřebujeme. Můžeme se tomu zasmát, ale i zaplakat :D Lidstvo se může klidně zdesetinásobit, ovšem životní způsobem se musí změnit, hlavně se ale musí změnit člověk a jeho myšlení.
Hlavním nepřítelem lidstva (nepočínaje peněz) je plýtvání, a rozmařilost, východiskem pak skromnost, střídmost a 100% efektivnost ve všech oborech lidské činnosti!
Upřímně doufám, že za pár stovek let se lidí naučí žít a jejích hlavním bohatstvím a celoživotním cílem bude duchovní uvědomělost a ne celoživotní střádání a honba za majetkem.
Špatně nastavený je celý systém už od základu, je třeba se na něho podívat jako na celek, vývoj jde špatným směrem, celá společnost je chorá, ve zmatku se den za dnem žene někam, za něčím a celé toto se točí v uzavřeném kruhu.
Nepochybuji o tom, že je společnost vyspělá, ovšem vyspělá ve velmi omezeném rozhledu a k tomu nejvíce napomáhá většinová společenská vlastnost-POHODLNOST, která vede lidstvo jako druh, do záhuby.
Nicméně lze těžko odhadnout jestli uvědomělé jedinci, kteří již přicházejí, dokáží strhnout dav správným směrem, dříve než dojde k trvalým, nezvratným a zásadním změnám.

http://www.youtube.com/watch?v=gjPArsi0TI4

Video ukazuje život jednoho ze Svatých mužů, kteří žijí v Andách asi 3000 m n.m., v mínus 30 žijí bez oblečení a v odloučení desítky let stravují pouze bramborami nebo jinou základní potravinou. To vše za pomocí jogy. Pokud budeme srovnávat tyto podmínky s evropskými, kde se střídají 4 roční doby, kde lze pěstovat desítky druhů zeleniny, ovoce, ořechů, chovat drůbež a jiné, kompostovat...Je to doslova rajská zahrada, kterou pokud neumíme využít k nakrmení celého světa, potom jsme do sebe zahledění, retardovaní debilové, kteří si nezaslouží nic jiného než-li namístě zhebnout.

8 neon | 13. dubna 2011 v 18:10 | Reagovat

Balajkine, duchovní idealisto. Proč jen kážeš? Teorií je nespočet a hlasatelů ještě více. Ale praktikujte co hlásáte, prověřujte teorie (apel i pro mne). Poreferuj mi, jak se ti žije léta na divokých bylinách, koříncích a prosté stravě?
Jak se ti běhá spoře oděn v -1 (abych na Tebe nebyl přísný) stupni?

Pochybuju, že bys takhle dokázal žít déle než několik dnů, protože tě složí nejenom ta vytýkaná pohodlnost.
K čemu tedy tato teorie? Když praxe je uplně o něčem jiném.

Proč po staletí lidé musí jíst poměrně hodně kalorií denně (maso, mléko, tuky, cukry...) a nestačí jim lesní plody a kořínky? Kde vidíš počátek odklonění od prostého duchovního života? Tisíc let zpátky, dva tisíce, nedohledno? Žila nějaká komunita opravdu stylem, který ty pokládáš za řešení pro všechny? Protože individuální jedinci, kteří dokáží s tělem dělat kouzla jsou pro praxi lidstva nepříliš užiteční. Ti lidé mnoho let trénovali, dřeli, vyrůstali v omezování pohodlnosti - tohle nedoženeš, ani kdyby ses...

9 Bohůdík VyliztalalirBalalajkin | E-mail | 13. dubna 2011 v 19:04 | Reagovat

je to moje vize pro vzdálenou budoucnost, to jak člověk žít může, to není žádné vracení se, nic není vracení se, lidstvo se vyvíjí a je jenom na něm jakým směrem se vydá. příkladem byl extrém jen pro pochopení kolik rezerv je před námi. přechod(pokud k němu vůbec dojde)z dnešní konzumní společnosti na duchovně uvědomělou bude jak jinak plynulý a trvat bude, dle mého stovky let.
A abych řek pravdu nevím jak souvisí můj způsob života s osudem a vývojem populace.

10 Pierro | E-mail | 13. září 2012 v 19:47 | Reagovat

Mne samotného velice zaměstnávají odhady, zda vše, co příjde, bude odstartováno samotným zdražováním ropy, nebo k celé taškařici dojde díky kolapsu světové výměny bankovek a čísel v počítačích (tzv. globální ekonomiky) :-DDDD Jelikož jsme, jakožto lidstvo totálně prošvihli termín, kdy se věc měla zveřejnit a začít něco dělat, čeká nás pěkný prů.... švih. S cenou ropy porostou ceny léků a zdravotní péče (nejspíš nemáte ponětí, kolik syntetiky je v nemocnicích, včetně léků) Tím nám trošičku prořídne populace. Ropa byla je a bude strategická surovina. Tzn bude k dispozici aparátům ve službách mocenských složek. Zapomeňte na syntetická vlákna, suché zipy, plastové sáčky, fólie, silon, plexisklo, PET lahve, a další tisícovky tak běžných a neodmyslitelných předmětů denní potřeby. Z toho všeho nahradíme tak 1 - 10% materiály přírodními. Na víc prostě nebude dostatek materiálu (dřeva). Dřevo bude totiž po ropě druhým, či třetím strategickým zdrojem (ještě je tu uhlí). Dřevo je zdrojem především stavebního materiálu a pak také zdrojem tepla. Jedno z východisek v oblasti pěstování jídla vidím v dobře navržených statcích, kde se bude využívat nájemných sil, za minimální, až absolutně minimální plat (jídlo a nocleh), Farmy o velikosti okolo 10 - 20ha, opečovávané skupinou více členů statku (dříve "čeledi"). Krávy prožijí svou renesanci a věková hranice zas trochu poklesne.Bez ropy budeme muset zapomenout na statky nad 40 ha. To bude prostě neúnosné. Vyjma snad horských pastvin, se zimním ustájením v nížinách.... Bude to na uživení sebe a pár řemeslníků v okolí. Velkoměsta - podle mě budou mít smůlu. Podle mě je načase, aby lidé vědoucí okamžitě začali zúrodňovat jakoukoliv půdu, k níž mají přístup. Je velice pravděpodobné, že v případě ekonomického kolapsu se lidé pohrnou jako dravá řeka do měst a velkoměst. Jako v historii při různých událostech.

11 Katka | Web | 22. května 2013 v 11:48 | Reagovat

zajímavé stránky

12 AgriCE | 11. června 2013 v 8:50 | Reagovat

[11]: Jen chcíplé :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama