Zénónovo zemědělství?

19. září 2010 v 18:05 | AgriCE |  Na aktuální téma, nebo-li co mě štve
Tento článek je sepsán jako reakce na komentáře k Zpracování půdy a další mechanické operace.
Zdá se, že mi dochází správná slova, umožňující popsat co a jak vnímám a cítím. Slova, jež by umožnila výstižně popsat past, skrytou za úvahami nad "přírodě blízkým" zemědělstvím.

Vždy si při takovýchto debatách vzpomenu na analogii přelévání vody sítem. Zemědělství je také takové síto, nebo možná soudek. Voda představuje možný dosažitelný výnos. Zemědělec s každou sklizní nabírá vodu, jenže ouha, soudek - vědro sesazoval bednář nešika, každé prkno je jinak dlouhé a voda uniká. Předpokládám, že každý, kdo někdy zabrousil k biologii, poznal reminiscenci na páně Justuse von Liebiga a jím popularizovaný zákon minima. V tomto konkrétním případě ale nemám na mysli Sprengelovu podivuhodnou variantu zákona zachování. Respektive ne zcela přímo.
Podívejme se na utkvělou ideu, že existuje zemědělství, jež je v "souladu" s přírodou. Zemědělství které přírodu neokrádá, neubližuje, nějaké zemědělství s nenásilným kořenem. Mnozí tento nedostižný ideál hledají. Šťastnější se domnívají, že ho našli. Nemohu souhlasit. Obávám se, že žádné takové zemědělství neexistuje a ani existovat nemůže. Proč?
Podívejme se na přirozené stanoviště. Různě velké množství druhů žije v nekonečném vzájemném zápase o přežití. Výsledkem je, že jsou taková společenství relativně stabilní i v delším časovém horizontu. Společenstva dosahují stavu, kdy jsou dostupné zásoby limitního růstového faktoru kompletně zabudovány do biomasy a další růst je možný doslova jen přes mrtvoly. V přímém protikladu je jakýkoliv pokus o produkci potravy pro jeden konkrétní druh predátora. Prosím, nemylte se, z pohledu rostliny - jedince a trofických vztahů jste, ač třeba vegan, čistým predátorem (1) nebo možná parazitem.
Produkční společenstvo je velmi labilním, umělým stavem. Do původního prostoru umístíte skupinu rostlin a její růst a vývoj optimalizujete z hlediska vlastního užitku. Měníte vlastnosti stanoviště, limitující růstový faktor vyvádíte v produktu mimo zdrojovou oblast, rostliny vysazujete na spon, omezujete růst necílových druhů a další a další. Cílem je omezit působení těch přírodních sil, jež tlačí společenstvo do klimaxového stavu. Přesnější je říci, že s Přírodou vedeme nekončící zápas. Zápas, kde na naší straně nastupují vlastní fyzické síly, vhodně doplněné o energii strojů nebo biostrojů, znalosti nebo třeba průmyslové produkty vázané na fosilní zdroje a jehož výsledkem je určité množství energie a živin ve stravitelné podobě. Současné zemědělství dosud má jednu neocenitelnou výhodu oproti předešlým. Díky možnosti extrakce, syntézy a transportu nesvalovou energií je schopné zajistit eliminaci některých zákonitostí, jež vedou ke stabilnímu společenství. Industriální hnojiva (vápenec, ledek, DAM) spolu se závlahou umožňují v přírodních podmínkách nemyslitelnou úroveň exploatace stanoviště a ve svém důsledku vedou k ochuzování životního prostoru společenstva o dostupné růstové faktory. Pokud jsem schopen zvýšit úroveň mineralizace půdní organické hmoty nebo zajistit biologický transfer prvků (živin) z podloží, tak zákonitě ochuzuji současnou nebo budoucí půdu o přijatelné živiny. Vždyť z konečné zásoby nemohu čerpat do nekonečna. Stejně působí jakýkoliv intenzifikační faktor. Otázka rozdílu mezi poly- a mono- kulturními systémy pěstování je, dle mého názoru, z tohoto úhlu pohledu bezpředmětná. Je nutné udržet balanci faktorů ve stavu vyhovujícím cílové plodině.
Nálepka a přesvědčení nejsou podstatné.
Do podobné kategorie "úsměvných omylů" spadá i častá představa o zemědělské krajině našich předků. Pokud bychom zavítali do minulých století s převahou trojpolního hospodaření (2. pol. 19. stol.) a pohlédli z výšky na polnosti v katastru obce, uviděli by jsme velké jednolité plochy plodin a úhorů. Rozdělení dané nutností. Předpokládám, že si podle dávného studia dějepisu představujete tak jako já, že si každý sedlák hospodařil pěkně na svém a nikdo mu do toho nekecal, že? A napadlo někoho, proč jsou v původním katastru (PK) parcely jednoho vlastníka rozházeny po celém okolí? Případně, jak menší vlastníci prováděli pastvu na svých půlakrových (0,2 ha, častá to výměra pk parcely) honech úhoru? Pochopitelně docházelo k obdělávání celého katastru po částech! Za další příklad může sloužit jednoduchý terénní útvar. Úvozová cesta, neodbytně spojená s představou o staré krajině. Mnohde dobře rozpoznatelná v okolí malých a starých obcí. Proč zrovna úvozová? Mnohdy sloužila jako nedobrovolná součást meliorační sítě a tak se obyčejná cesta stala erozně úvozovou.
S výše uvedeným souvisí i odhad plochy nutné k zajištění dostatečné sklizně. V článku (2) jsem si již jednou pohrával s množstvím potravy nutným pro člověka na jeden rok. Následující tabulka obsahuje údaje blízké hodnotám uvedeným ČSÚ a jejich přepočet na plochu při různých výnosech. V tabulce nejsou uvedeny minoritní potravinové zdroje (mák, ořechy) ani živočišné produkty. Plocha je stále ještě podhodnocena!

nutná plocha

















Kde jsou další nutné plodiny? Plodiny sloužící ke krmení/kompostování nebo technické plodiny? Kde je prostor k vlastní produkci osiv?
Ze vzájemného poměru plodin lze dovodit, že při snaze sestavit osevní sled bude na 55 procentech plochy pšenice. To znamená, že máme k dispozici pouze dvouletý sled okopanina/olejnina - pšenice. Co myslíte, jak dlouho lze takový sled udržet bez industriální podpory? Pravdou je, že při zařazení živočišných produktů bude do osevního sledu vneseno ještě nemalé množství pícnin. Souhlasíte? Chyták. V současné době pochází většina sušiny živočišných produktů od druhů, jež jsou potravními konkurenty člověka. Doufat v podstatné vnesení plochy pícnin lze jen v případě zařazení polygastrů (skot, kozy, ovce nebo koně). Bohužel se zdá, že každý krok, jež zvyšuje odolnost a stabilitu zemědělské soustavy zároveň výrazně zvyšuje plochu nutnou pro obživu jedince.
Jednomu se pak v této souvislosti chce plakat, když se dočte, že - cituji: "Celkový úbytek zemědělské půdy od roku 1927 činí 846 000 ha, tj. 20 % zemědělské půdy... v úhrnu došlo v tomto období (2000 - 2008 pozn. A.) k úbytku zem. půdy o 36 000 ha". (5)
Zvažuji co říci závěrem. Co takhle nabídnout novou definici:
Udržitelná je taková produkce potravin, jež umožňuje zachovat úroveň ztrát živin produkcí pod úrovní množství příslušné živiny uvolněné z matečné horniny v průběhu půdotvorného procesu.
A.
PS:
Také se Vám chce věřit, že bude na osobu stačit 95 m2? Nevím proč ale já to pořád nedokážu. Jsem optimista.

Literatura:
  1. Predace (doporučuji přečíst je to výborný článek)
    Vybírám: Jako predátor je všeobecně chápán takový organismus, který spotřebovává organismus jiný nebo alespoň jeho část ... Spásači svoji kořist neusmrcují a spotřebovávají pouze její část (sem patří např. kráva nebo třeba pijavice)... Podle tohoto pojetí lze mezi pravé predátory zařadit jak houbu Pythium (Oomycota), která likviduje klíční rostlinky, tak i vlky pronásledující losa...
    Doporučuji též porovnat hesla Dravec a predace (en); již jen překlad anglického the organism jako živočich skutečně něco napovídá...
  2. Potřeba potravin na osobu a rok a odběr živin jejich produkcí
  3. Prognóza sklizní - operativní zpráva k 15.9. 2007 Průměrné výnosy jsou uvedeny v t/ha; u ovoce se jedná o údaj v kg/strom;
  4. Sylabus Technologie cukru; Prof. Ing. Pavel Kadlec, DrSc, VŠCHT Praha (pdf)
    výnos rafinovaného cukru -  8 t/ha
  5. Zábor půdy; Ing. Jan Vopravil, PhD., Ing. Tomáš Khel, In: Seriál: Degradace půdy; Úroda 9/2010
článek sepsán za poslechu filmu Home
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Parabellum | E-mail | 22. září 2010 v 22:51 | Reagovat

Zdravim AgriCE,

Mam s touhle redukovanou tabulkou co se tyce te puvodni CSU trooosicku problem - vis jakej? Tohle ti oproti te puvodni verzi s zivocisnymi produkty a lusteninami sebere asi 65 procent bilkovin - a to prosim jeste tech kvalitnejsich. Takze nedovedu si predstavit, jak jedinec s touhle veganskou skladbou potravy bude vykonavat tezkou praci na poli......no nic.

2 AgriCE | 23. září 2010 v 20:46 | Reagovat

[1]: Naprosto souhlasím.
Pochopitelně jsem mohl uvádět kompletní skladbu ale domnívám se, že to pro ilustraci dostačuje. Podstatou je poukázat na nereálnost určitých čísel při BEZMASÉ dietě. V článku upozorňuji, že výměra není kompletní ale asi jsem to měl vypíchnout více. Navíc luštěniny jsou sice podstatným bílkoviným zdrojem ale v současné dietě jsou zastoupeny jen minimálně (4 kg - 20(?) m2) a tak spadají do minoritních zdrojů.
Snad to nepoškozuje cíl článku.
A.
PS: Děkuji za kritiku

3 spamst | 1. října 2010 v 8:57 | Reagovat

Ahoj zas pekny clanok a zase my to pripomina ze cesta na spet uz nie je mozna :(.  

A ma k tebe jednu otazocku uz niekolko krat si narazal ze nasi predkovia spotrebovali 2/3 humusu co sa nazhromazdil tak ma napada ci by sa nedalo trosku pomouct starym zahonom a kym sa da a zaorat do nich niekolko vleciek hnojiva :) vydrzalo by to par rokou alebo su tam  nejake ine problemy pokial by bol zahon prehnojeny?

4 AgriCE | 1. října 2010 v 19:13 | Reagovat

[3]: Děkuji :-)
Snahy o vyrovnání výživného stavu půd byla jedna z nejvychytanějších věcí, kterou minulý režim umožnil. Aplikace melioračních dávek jsou tím co při zachování produkce umožnilo současnému zemědělství přežít minulá léta. Ovšem takové aplikace byly rozděleny do mnoha let. Důsledky aplikace opravdu velkých množství minerálních hnojiv by mohly být velice nečekané a hodně nepříjemné. Obávám se že většina rostlin by masivní přehnojení ustála jen obtížně a jejich poživatelnost by byla pofidérní.
Nesnažím se říci, že dosycování a meliorační zásahy jsou špatně. Jen je třeba je provádět s rozumem. Například používat jednosložková (P, K) nebo PK hnojiva raději než NPK. Pohlídat si pH a dovápnit. Používat "dobré" dávky statkových hnojiv a pokud mám hodně peněz, tak koupit a v suchu uložit pár big bag-ů hnojiv. Pochopitelně je používat k hnojení a zásobu doplňovat.
A.
PS - stejně jednou dojdou a pak bude nutné problém s vznikajícím deficitem vyřešit. Myslím si, že teď na to máme ideální podmínky - přesněji, že lepší už nebudou.

5 QNX | E-mail | Web | 3. října 2010 v 13:13 | Reagovat

[4]: AgriCE: "koupit a v suchu uložit pár big bag-ů hnojiv" Není to sice to pravé EKO-BIO, ale plný žaludek, to se také počítá. Takže Jak správně "křečkovat hnojiva"
1) BigBag je velké a těžké balení. Předpokládám, že většina potencionálních "malokřečků" nebude vybavená potřebnou manipulační technikou. Počáteční stav, kdy je bigbag někde na dvorku bude nutné dále řešit. Pravděpodobně rozdělením do menších (transportovatelných) balení, nebo transport metodou "per partes" do nějakého nového obalu ve skladu. Takže pár otázek:
1) Co bude vhodným obalem pro dlouhodobé uskladnění hnojiv? Plastové sudy umožňující těsné uzavření? Předpokládám, že 200l kovový barel bude při styku s většinou hnojiv velice rychle korodovat.
2) Jaká je skladovatelnost hnojiv? Po chemické stránce jsou to většinou stabilní látky, ale při zvlhnutí se z granulek stane pevný "blok" hnojiva.  Jak dlouho vydrží v granulované podobě?
3) Jaké druhy hnojiv jsou pro křečkování nejvhodnější?

6 dodo50 | E-mail | 5. října 2010 v 23:09 | Reagovat

AgriCE mohl bys prosím napsat na můj email tvůj email? chtěl bych se zeptat na pár věcí emailovou formou. dodo50@seznam.cz

7 AgriCE | 6. října 2010 v 15:00 | Reagovat

[5]: To ONX: Ajta. Prosím, přijmi omluvu za spoždění. Nějak jsem svůj blog flákal. Na odpovědi na otázky se pracuje a jak bude hotovo tak dodám.
A.

8 QNX | E-mail | Web | 6. října 2010 v 19:22 | Reagovat

[7]:AgriCE: Omluva není nutná :-) Na křečkování BigBagů je snad ještě dost času. Předpokládám, že nejlepší doba na křečkování bude v jarních měsících.

9 alex | 26. října 2010 v 13:17 | Reagovat

co rikate treba na http://blog.baraka.cz/2010/10/terra-preta/

dava to nejaky smysl ?

--------

Terrapretovat nebo kompostovat?

Je to alchymie. Kompost se po založení a asi jednom metru výšky za rok může slehnout až na deset centimetrů. Poslouží jako hnojivo, to ano, obohatí půdu, ale vyčerpává se. Bakterie, houby, plísně a mikroorganismy jej doslova sežerou, rozloží. To postupem přípravy novodobé Terra preta, který nám byl předvedený a vysvětlený, připravíme materiál který vyzrává tak za půl roku a je stabilnější, sedá si mnohem pomaleji. Zpočátku se zmenší  jen asi o 10 – 20%. Normálním hospodařením nevyčerpatelný: je to nakonec kvalitní výživná černozem. Také díky žížalám. Vrtají a načechrávají, žerou a tráví. A jsou jich různé druhy. Některé žijí při povrchu, mají rády kompost, jiné se zavrtávají do hloubky, do zralé hlíny.

Na založení Terra prety je důležitá nadrcená dřevní hmota, nejlépe čerstvá (ještě než na dřevě začnou pracovat houby a plísně a začnou tak jeho rozklad). V Terra pretě (dále jen TP) se pak rychle (jde o jiné procesy než jaké probíhají při kompostování) začne tvořit ze štěpky humus, jakoby napůl rozložená houbovitá struktura, ve které se uhnízdí mikroorganismy i prvky, které jsou potom jako v jakémsi zásobníku snadno k dispozici na další roky. Podobně prospěšné je i jemně drcené dřevěné uhlí, a biouhel obecně (zuhelnatělá biomasa).  Znovuobjevitele TP nadchlo, že v Amazonii jsou tyto půdy i po několika stech letech pro rostliny tak výživné, přestože okolní přirozená půda je tak špatná. Zvětralá, kyselá a chudá na živiny, pravidelně vyplavované prudkými tropickými dešti

10 QNX | E-mail | Web | 26. října 2010 v 21:27 | Reagovat

alex: K samotné TP se vyjadřovat nebudu, už jsem toho napsal dost na sobestacnost.cz, ale ten článek se mi moc nezdá. Asi bude lepší promluvit přímo s Vojtou Klusákem :-)
BTW právě jsem se vrátil ze sympozia věnovaného výrobě dřevěného uhlí. Bylo tam dost velké množství badatelů a experimentátorů a tak jsem se jich ptal zda pozorují na "placech" nějaké známky větší úrodnosti půdy. Odpověď byla negativní. Snad pouze bříza velice ochotně kolonizuje opuštěný uhlířský plac, ale to není důkaz vzniku úrodnější půdy. Samotné DU není zárukou vzniku úrodné půdy a stejně tak ani použití štěpky a hoven není důkazem o fungování TP. Pro jistotu upozorňuji, že jsem zastáncem TP a pracuji na technologii umožňující výrobu vhodného DU ve větším měřítku (tuny na přidávání do půdy).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama