Odpověď: Skladování hnojiv

30. listopadu 2010 v 21:58 | AgriCE |  Zemědělství
V posledním článku zaznělo několik otázek po problematice dlouhodobého skladování hnojiv.

Mou okamžitou a chybnou reakcí bylo podivení se nad skutečností, že v tom někdo vidí nějakou potíž. Na omluvu své chvilkové profesionální slepoty mohu uvést pouze skutečnost, že nikdo ze současných zemědělců nehromadí víceleté reservy hnojiv. Důvody jsou finanční. Hnojiva jsou totiž "poněkud" drahá. Přesto jsem byl překvapen absencí daného tématu v literatuře a tak je dnešní článek značně slabý a navíc chudý, co se pramenů týče.
Rád bych ještě hned zpočátku zdůraznil, že osobně považuji za lepší spíše úpravu dosahovaného množství produkce na hladinu splňující podmínku udržitelnosti, než se snažit hromadit z principu nedostačující zásoby průmyslových hnojiv. Leč toto rozhodnutí je ryze soukromé a mě nepřísluší je hodnotit, ale snažit se odpovědět na položené otázky.
Předpokládejme, že je zřejmý požadovaný sortiment živin. V takovém případě by další na řadě mělo být rozhodnutí, jaký typ hnojiv potřebuji/chci skladovat. Zde je dle mého názoru vhodné přihlédnout k jednoduchému třídění. Třídění na hnojiva tekutá a tuhá, ta pak dále na hnojiva dusíkatá a bez obsahu dusíku. V případě hnojiv tekutých jsou možnosti skladování omezené jednak zákonnými požadavky, ale hlavně nutností využití nepropustných obalů. K tomu by mohly být primárně použity plastové nádoby. Výhodou plastových sudů nebo IBC kontejnerů je možnost uzavření i plnícího hrdla a tím omezení ztrát čpavkového dusíku. Osobně považuji tekutá dusíkatá hnojiva (např. DAM) za jedinou skladovatelnou podobu dusíku. Pokud dokážeme zabránit změnám teplot a výměně (úniku) plynů nad hladinou hnojiva, můžeme očekávat minimální skladovací ztráty.
V případě tuhých hnojiv bych nedoporučoval hnojiva dusíkatá. Důvodů je několik, ale hlavní část výhrad souvisí s nestabilitou a nekulturním chováním sloučenin dusíku a kyslíku (1). Příkladem může být močovina, jež se ochotně slévá a rozkládá, nebo případně síran amonný, při jehož tepelném rozkladu se mohou vyvíjet zdraví neprospěšné oxidy dusíku či amoniak. Každopádně velmi vřele doporučuji sledovat údaje uvedené v bezpečnostním listu a příbalovém letáku (etiketě).
Zůstávají hnojiva tuhá, bez obsahu dusíku. Bohužel, ani v jejich případě nedoporučuji spoléhat na udržení elegantních granulek při víceletém skladování. Pravděpodobněji dosáhnou stavu různě pevného bloku, který bude před aplikací nutné rozrušit...
Pokud již řečené shrnu do jednoduchého výroku, pak musím říci, že skladovat koncentrovaná hnojiva s ideou zachování fyzikálně-chemických parametrů není vůbec jednoduché.

Poznámky, náměty a postřehy (které jste každý četl již nejméně stokrát)

Skladování hnojiv se řídí zákonnými požadavky - příkladem může být zákon o hnojivech, nitrátová směrnice a další nejmenované.
Uskladněné hnojivo podléhá:
  • drcení - i jen vlastní vahou uskladněného hnojiva vzniká krystalická drť, jež se snadno ovlhčuje a rekrystalizuje,
  • abrazi - zvláště při manipulaci vzniká jemný prach působící po ovlhčení jako lepidlo,
  • ovlhčení - valná většina hnojiv je hygroskopická, což souvisí s jejich obecně dobrou rozpustností (5), přece potřebujeme, aby byly živiny převedeny do roztoku a tak přijatelné pro rostliny,
  • spékání - souvisící s uvedenými procesy, dobou skladování, vlhkostí a teplotou skladovacího prostoru, znamená poslední ránu mechanickým vlastnostem hnojiva.
Údaj o bodu hygroskopičnosti někdy uváděný pod bodem devět bezpečnostního listu hnojiva (např. agrofertí amofos s 67 - 75 % (4)) je ekvivalentem k CRH (2) a patří z pohledu skladování mezi podstatné údaje.
Pro skladování používejte jednosložková hnojiva. Kombinace mají nižší bod hygroskopičnosti než kterákoli ze složek. Stejně tak působí příměsi.
Pro skladování hnojiv je vhodné užívat suché a dobře větratelné stavby - určitě není vhodnou variantou skladování ve sklepě obytného domu.
Obal by měl být obtížně prostupný pro plyny (3) a vodu - příkladem mohou být plastové pytle, pak je nutné dbát na jejich ochranu před poškozením. Dbejte na vhodný poměr velikosti balení a hrdla kontejneru.
Alternativou k užití "hi-tech" plastových obalů je skladování volně ložených hnojiv v prosté hromadě, nebo jednoduché dřevěné kóji (ne dusíkatá hnojiva) - v takovém případě rezignujeme na snahu o udržení mechanických vlastností a pouze skladovaný materiál chráníme před přístupem vody (rozplavením).
Při uskladnění v hromadě opřené o zábranu je možné zeď před naskladněním a posléze i vlastní hromadu zakrýt plastovou folií. Stejně tak je možné chránit kovové sudy.
Průnik vlhkosti do volně ložené hromady je řádově v cm za den.
Nepravidelnost velikosti kusů, vzniklých rozbíjením slitých bloků, je sice na závadu v případě rozmetání, ale nemusí tolik vadit při kompostování - příkladem může být aplikace superfosfátu na hlubokou podestýlku. Osobně se domnívám, že cesta přes kompost (hnůj) je nejschůdnějším způsobem aplikace "prošlých" dlouholetých zásob.
Bloky vzniklé rekrystalizací může být nakonec snazší rozpustit (4, 5) než rozdrtit.

Literatura:

1) (!pdf-en)  Obsah kyslíku v některých hnojivech; NITRATE FERTILISER GUIDANCE NOTES, Incitec Pivot Limited;
Obsah kyslíku


Zjednodušeně řečeno je to úroveň relativní vlhkosti vzduchu pod níž hnojivo obvykle nepřijímá vodu. Pokud není hranice překračována, tak můžeme očekávat, že nebude docházet ke vzniku spečených ploten - bohužel velmi nereálné očekávání.

SaltCritical Relative Humidity (%)
Calcium nitrate46.7
Ammonium nitrate59.4
Sodium nitrate72.4
Urea72.5
Ammonium chloride77.2
Ammonium sulfate79.2
Diammonium phosphate82.5
Potassium chloride84.0
Potassium nitrate90.5
Monoammonium phosphate91.6
Monocalcium phosphate93.6
Potassium sulfate96.3


3) Se studem přiznávám, že naprosto netuším kde jsem tohle schrastil. Pokud je někomu tato tabulka známa, tak mi, prosím, zašlete odkaz.
propustnost
Prostupnost plynů (pořadí - Kyslík, Oxid uhličitý, Dusík) v kubických centimetrech prostoupivších jedním metrem čtverečním materiálu o tloušťce 1 mm při tlaku jedné atmosféry za 24 hodin.

4) Amofos - výtah z bezpečnostního listu
Amofos (Agrofert)


5) Rozpustnost udávaná v kg na 100 l vody
rozpustnost



A.
... tak a teď bude na řadě minimalizace.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 spamst | 21. prosince 2010 v 12:41 | Reagovat

ahoj dik za pekni clanok :D

ale v komentaroch som nasiel este toto http://blog.baraka.cz/2010/10/terra-preta/ skusal si to uz  vytvorit vypada to ako super napad bez nutnosti skladovat hnojiva a pritom by sa mohla odrazu preosiat poda a zbavil by som sa aj nasich "kysuckich brambor" kamenou. :)

2 AgriCE | 22. prosince 2010 v 8:06 | Reagovat

k uvedenému jsem se již vyjadřoval a něco možná ještě dodám ale ne formou komentáře.
Idea odkamenění zásedně skeletovytých půd má poněkud "zajímavé" konsekvence. Mohl bych, jako příklad, uvést ztrátu mocnosti orničního profilu s následujícím naoráním podorničí (zakameněním) případně vynoření kamenů díky změnám objemu při zamrzání/rozmrzání. Raději než prohodit a vrátit na místo doporučuji zvýšení mocnosti ornice meliorací - navážkou.
A.

3 QNX | E-mail | Web | 25. prosince 2010 v 12:51 | Reagovat

AgriCE: díky za článek. Došel jsem k podobným závěrům. Dokonce jsem uvažoval i o možnosti "kompostování" hnojiv. V případě P a K hnojiv v tom asi žádný problém nebude, ale co N hnojiva? Máš nějakou představu, jaké ztráty dusíku se dají očekávat při kompostování N hnojiv?
Zkoušel jsem používat přídavek močoviny při kompostování organiky s velkým obsahem C a nedostatkem N (piliny, seno) a opravdu dojde ke znatelnému urychlení kompostování. Předpokládám, že by to byla i cesta k potlačení fytotoxicit močoviny (biuretu)(ale to stejně nebude při nějakém malém dávkování problém), ale vůbec netuším, jaké očekávat ztráty dusíku (a to v jeho různých formách).

spamst: TerraPreta není náhradou hnojení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama