Hledání Kassandré

7. ledna 2011 v 1:01 | AgriCE |  Na aktuální téma, nebo-li co mě štve
S úsměvem na líci jsem na stránkách Energybulletinu četl článek "Fotovoltaické elektrárny jsou hnusné?". Úsměv a nadhled mne poněkud opustil nad následnou vášnivou debatou. Pasáž v komentáři p. Wágnera, věnovaná neúspěšným chíliastům, mne donutila začít psát dnešní článek.

Ironicky zlehčující úsměšek, jež zazníval z jeho slov, byl nepříjemný, až to hezké nebylo. Donutil mne, skřípajícího zuby, položit si otázku. Proč zná každý tolik chybných predikcí, ale žádné úspěšné? Trochu jsem procházel historické příklady známých kolapsů (viz následující tabulka) a hledal úspěšné predikce.

Kolabující útvar
Éra
Poznámka
Civilizace Olméků
1500 -
400 pnl
v letech 400 - 350 pnl došlo k poklesu populace z neznámých (pravděpodobně environmentálních) důvodů
Civilizace Májů
2000 pnl -
900 nl
v letech 800 - 900 nl došlo k opuštění měst z neznámých (možná environmentálních) důvodů
Harappa (Mohendžodaro)
2600 -
1900 pnl
období vývoje civilizací Indu končí do roku 1700 pnl opuštěním většiny měst (nejen vlastní Harappy a Mohendžodara)
Mínojská civilizace
2700 -
1450 pnl
Mezi roky 1450 až 1400 př. n. l. civilizace zmizela (vyvrácena a nahrazena Mykénskou civilizací), původní obyvatelstvo nahrazováno po 1100 pnl přibyvšími Dórskými osadníky
Skytské království
pol. 4. stol. pnl -
3. stol. nl
vyvráceno Góty a Huny v průběhu stěhování národů
Hunské (Attilovo) impérium 
370 nl -
454 nl
rozpad konfederace kmenů po bitvě u Nedaa, pouhý rok po Attilově smrti
Osmanská říše
1299 nl -
1922 nl
ukončena Dohodovými mocnostmi a nahrazena Tureckem
Východořímská říše
395 nl -
1453 nl
říše zanikla po porážce od Osmanských turků a byla jimi nahrazena
Západořímská říše
21. 4. 753
pnl (395 nl) -
476 nl
přímý nástupce Římské říše zaniklé rozdělením v roce395 nl byla ukončena v roce 476 nl, vlastní Řím se ze světového centra s cca 1 000 000 obyvatel propadl až na přerostlou vesnici
Fénická říše
814 pnl
(založení Kartága) - jaro
146 pnl
po zničení Kartága (vylidnění, vypálení, osetí solí) jsou zbylé části říše změněny v římskou provincii
Ghanská říše
kolem 300 nl -
1067 nl
z ekonomických důvodů dobyta Almorávidy
Songhajská říšekolem 800 nl -
1590/91 nl
Nepřímé potomstvo ghanské říše, vyvrácena Marokánci
Království Zimbabwe
1100 nl -
1450 nl
zaniká pravděpodobně v důsledku klimatických změn, část odcházejících elit možná zakládá (obsazuje území) budoucí království Mutapa
Trója hérojská
Asi 1300 pnl - asi
1190 pnl
Slavné zničení Homérské Tróji snad není nutné komentovat. Zde máme prý hned dva úspěšné proroky, promptně odměněného Láokoóna (Nevěřte Danajům, když dávají dary) a titulní a slavnou (také nakonec zabitou) Kassandré.
(pnl - před naším letopočtem; nl - našeho letopočtu)

Chtěl jsem nalézt doklady o lidech, kteří, ač ukotveni ve své éře, dokázali odhadnout zhroucení své domovské civilizace/impéria. Pochopitelně nemohu nic podobného nalézt u těch, jejichž existenci dovozujeme z pár kousků zachované keramiky nebo zápisů vzdálených kronikářů. Proč ale nenacházím nic ani u případů nám bližších? Proč se ani u prakticky současného případu civilizačního kolapsu Velikonočního ostrova nedochovalo alespoň zaznamenané ústní podání predikcí? Skutečně nikdo nedokázal odhadnout běh věcí příštích nebo se trefný odhad jenom nedochoval? Napadá mne několik možností, jak mohlo dojít k ztrátě tak podstatné informace.
  • Jedním z důvodů může být prosté "tempo změn"(1). Neustálý vodopád drobných fluktuací sice obsahuje příznaky trendu, ale ty jsou zřejmé jen při zkoumání delšího období. Jednoduše "to" nemůže být vidět. Osobně mám nepříjemný pocit, jako by to, co zažíváme, bylo klasickým příkladem popisované situace.
  • Další, co se může na ztrátách podepsat, je populární zvyk střílet posly špatných zpráv. Pokud bych chtěl být ironický, tak již uvedení proroci (Láokoón a Kassandré) jsou dokonalým příkladem uvedeného stylu.
  • Určitě je nutné zmínit - taktéž užívané - odmítnutí. Přesně ve stylu mé oblíbené Vzteklé řady (2). Něco, jako: "TOHLE se u nás stát NEMŮŽE!".
  • Nesmím opomenout jeden z nejsilnějších motivů - víru. Podivná věcička, jež dokáže stejně snadno dodat sílu, jako podrazit nohy. Pochopitelně si uvědomuji, že tento článek také představuje určitou formu presentace víry. Jsem tudíž nucen pohybovat se v tomto punktu velice opatrně a našlapovat zlehýnka. Přesto si dovolím předpokládat, že tradiční (myšleno původní) víra může působit jako omezovač, bránící vidět situaci v reálných barvách. (No, zase se bude věřícím křesťanům lépe umírat).
  • Poslední uvedená, leč zdaleka ne nedůležitá, je touha po pohodlí a zachování status-quo (Ale já NECHCI). Mocná to ovčanova zbraň. Domnívám se, že většina osob, očekávajících změnu civilizace namísto jejího kolapsu, předpokládá, že dokáže populaci tuto zbraň vyrazit z ruky a přesvědčit ji ke kruté změně. Je mi líto. Moc líto.
Co na to řeknete, pane Wágnere? Není toto alternativou k vašemu plošnému odmítnutí chíliastů?
Co na to řeknete, pane Wágnere?
Věříte ve změnu? Doufáte, že dokážete přesvědčit pomalu chudnoucí většinu populace, aby souhlasila s ještě větším a rychlejším zchudnutím? To přece bude důsledkem omezení disponibilní energie. Nesouhlasíte? Na čí vrub se budeme obohacovat tentokrát? Kdo bude tak neuvěřitelně slabý (případně chudý duchem)?

Bez TV
Ach, kde jenom je ta televize?
Valašský skanzen (vlastní foto)

A.

Literatura a poznámky

Kassandré - lat. Cassandra, dcera Trójského krále Priama a Hekaby, stižena Apollónovou kletbou bránící uvěřit jejím věštbám, usmrcena spolu s Agamemnonem v Mykénách

1) Tempo změn (Energybulletin; 25. 8. 2008)
"Jedním z historických ponaučení je, že změna, bez ohledu na to, jak drasticky vypadá na stránkách učebnic dějepisu, je zřídka tak náhlá pro ty, kdo v jejím průběhu žijí."
Překlad článku J. M. Greera
Mimochodem, ten článek patří mezi opravdu dobré kusy.

Podle tohoto modelu by mělo být prvním stádiem reakce na neodvratitelnou pohromu právě odmítnutí
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 honza | 8. ledna 2011 v 2:56 | Reagovat

Sazim petikacku, ze posledni dva uvedene body jsou zasadnimi duvody, proc NIKDO NIC NEUDELA (cili dostatecne mnozstvi lidi nezmeni dostatecne pristup). Nicmene viru tu beru jinak, sireji  – jako ten beznejsi zpusob poznani. A lidi jsou bezne pudem tlaceni VERIT ve status quo, ze je lepsi nic nedelat a hlavne ne nejaky divny kraviny.

Toto je moc pekne, a dost vzacne: "Pochopitelně si uvědomuji, že tento článek také představuje určitou formu presentace víry".

Nasleduji jasne veci, vlastne se jen se snazim propojit posledni dva body - ze viru (v sirokem smyslu typu poznani) ve status quo ma nas druh snad v genech.

Nazor typu 1, ziskany skrze viru, neni k mani pro zmenu skrze vecnou diskuzi.
Diskuzi se muze zmenit jen nazor typu 2, vybudovany skrze fakta (byt treba domnela) a na nich postavenych konstrukcich.
Potiz vznika tim, ze tyto dva uplne odlisne druhy nazoru se malo kdy vyskytuji v ciste forme.
Mame-li oba na vec ciste nazory typu 1 je lepe diskuzi preskocit a rovnou prejit k pokusu o toleranci (a nebo ne). Pokus o vecnou diskuzi dvou tvrdych nazoru 1 (jako by slo o nazory 2) ma obvykle jediny vysledek - vyhroceni viry a mene tolerance. Trochu jinak to vypada, kdyz si prvne prizname barvu a upustime od argumentovani - pak z toho muze byt fajn povidani (rozsirovani obzoru?).

Pokud se dobre vypracovany nazor typu 2 bavi s nazorem 1 tak dvojka muze jednicku presvedcit. Nekdy.

Nejbezneji je ale k videni nazor typu 1.5. Jednicka (vira) s ksichtem nalicenym dvojkama (fakty). Tak i vypadala ta diskuze pod uvedenym clankem. Handrkovani o to, kdo ze ma pravdu.

Verim (!) ze misenec 1.5 je tak bezny proto, ze byt se dnes obvykle snazime o 2, celime problemu RELATIVNIHO nedostatku faktu. Relativnimu vzhledem k potrebne kvalite & kvantite faktu pro dobre postizeni daneho jevu. Tuto potrebnou uroven ale nikdy dokonale nezname (nevim, kolik mi toho jeste unika). Takze budto:
a. priznam, ze mi to moc pekne vychazi, ale dodam ze z principu veci si jaksi nemuzu byt na tuti fruti jisty ze to tak je (nebo aspon nekricim: JE TO TAK, KDO CHCE PRES DRZKU).
b. dosypu truhlici poznani nazorem typu 1 (truhlice je plna a dochazim k rozhodnuti, ze neco vim dokonale a ne jen tak napul). Tuhle skutecnost muzu uznat anebo si to taky ani neuvedomit a povazovat se za DOKONALEJ nazor typu 2. Dokonalost je viditelne podezrela. Casteji se to maskuje, byt ne vzdy zcela vedomne. Pak to v kratkosti zni jako: “ja vim ze se muzu plest, ale stejne mam pravdu”.

Pokud nastane (b) a neprizname /neuvedomime si to, tak jsme vpodstate jsme vytvorili nazor 1 v kabate nazoru 2 a muzeme se zacit do krve hadat s podobnym kohoutem. Nedostatek pokory poznani. To je nesvar diskuzi na netu, kdeby se clovek puvodne chtel neco dozvedet. Po hospodach je to spis dobra zabava.

Co se tyce (a), tak cim roste vysvetlujici kvalita a cim se zmensuje viditelna prazdnota v truhlici poznani konkretniho jevu (typicky docasne, viditelna prazdnota obvykle v truhlici se spozdenim znovu naroste), tim vice roste potencial nazoru typu 2 “vyargumentovat” nazor 1. Zalezi take na hloubce sebeidentifikace nositele nazoru 1 s vlastnim nazorem (je to vira).

Omlouvam se, toto je cely nuda, jen priprava.

“Jak se budeme mit za 10 let?” Toto je moc slozity orisek pro poctivou stavbu na nazoru typu 2. Verim(!), ze ani lide s maximalni realne dosazitelnou informovanosti, poradnym filipem a dobrou virou dobrat se nazoru typu 2, nedosahnou takove urovne znalosti relevantnich faktu a vykladove sily, aby dokazali hnout nazorem vetsinove spolecnosti v otazce “jak se budeme mit za 10 let”. A co si ma myslet cely zbytek spolecnosti, kteremu tahle otazka prijde v teto podobe na mysl 3x za rok? Nazor vpodstate cele populace vyplyva z viry (postaveno nazorem typu 1 az 1.5). Na zadny dvojky neni prostor.
Pokud tedy skutecne hrozi nejaky druh exitu, tak proc je spolecnost tak blba a jak na potvoru zrovna veri necemu jinymu?

Verim(!), ze lide maji geneticky nastavenu pohodlnost (ve smyslu konzervativnosti, status quo) jako defaultni postoj. Teprve relativne bezprostredni ohrozeni prepne vetsinu lidi do stavu "kasli na pohodli, KONEJ!". Dosazeni zmeny (postoje, zpusobu zivota) hrozi jen (a) nahodou (vyhodna a vcelku necekana zmena u ktere zustanu bo je to pohodlnejsi) nebo (b) ohrozenim (vynucena, zrejme nevyhodna zmena, ale jinak bezprostredni exit. vyhodna zmena je tu mozna, ale spis jen teoreticky).

Jsme pudem hnani verit, ze se budeme mit dobre, protoze jinak bychom se museli pustit do zmeny. To muze byt zbytecny vydej energie. Historicky bylo asi vic chiliastu, co se sekli a exit nehrozil. A mene chytraku, co meli pravdu a exit prisel. Takze v celkove bilanci geneticke vybavy prevazila pohodlnost – status quo NEMENIT. Statisticky je to plytvani energii. Postoj: “to se mi nestane”, tj. exit muze nastat, ale ne tady a ted.

Sumarum, verim(!), ze soucasnou "nic nedelej" viru nezle fakticky lidstvu "vyargumentovat". Teoreticky to snad jde, ale tak kvalitni a presvedcivy vyklad civilizacniho vyvoje a disponibilnich zdroju, ktery by presvedcil masu k akci nehrozi. Je to moc slozity a zustava moc prostoru pro viru. “Jo, ale treba se podari … “ atd.

Osobne jsem zcela prumerny obcan, ktery je plne presvedceny o chudnuti spolecnosti a zacatku faktickeho rozkladu/zjednoduseni soucasnych spolecenskych struktru (o dost min cekam rychly krach) v horizontu par let az jedne generace. Pritom se pripravuji relativne vlazne. Zatimco me okoli si mysli, ze mi "sibe", podle mne nedelam dost vzhledem k realnosti hrozby. Porad jsem jednou nohou v defaultni pohodlnosti a sam na sebe nevericne koukam (“Ses blbej? Chystej se dukladneji uz ted!”).

Lide, co o toto tema zavadi sotva jednou za mesic (to asi prehanim) zrejme nemaji sanci zacit cokoliv podnikat. Pudova vira v nevydat byt jen trochu energie navic mozna zbytecne! Jako by nam trener na startu 100m sprintu septal do ucha: “jeste ne, jeste ne, jeste ne...”. Signal ale neprijde od trenera. Prijde od startera, co po nas z nepochopitelnych duvodu zacne strilet ze startovaci pistole, ve ktery z nepochopitelnych duvodu budou najednou vostry (nocni mura, kdo mu dal tu bouchacku, cely je to prece spatne).

Tj. soudic podle sebe, cestu z tehle slamastiky nevidim naprosto zadnou. Vule ke zmene prijde az (a JEDINE) s prvnim narazem. Co by mohlo jaksi fungovat (ve smyslu zachovani jakesi spolecenske kontinuity a vedomi), jsou periodicke soky (vyprovokuji akci a upravu normalu) s pauzama k oddechu (letma stabilizace noveho normalu). Opakovane to muze vest k znacne zmene. To ovsem predpoklada, ze prvni naraz nezlomi spolecnosti vaz.

2 AgriCE | 10. ledna 2011 v 10:17 | Reagovat

[1]: Mluvíte mi z duše! Vaše pocity ohledně míry přípravy a reakcí okolí je hodně trefná. :-D  Ovšem nesdílím Vaši víru v možnost nalezení vůle ke změně. Obávám se, že k probuzení by byl nutný náraz a my jsme na zvlněné dráze vedoucí do někam. Co na tom, že při každém skluzu fičíme rychleji a hloub a další šplhání je těžší. Náraz nepřichází - ergo nic se neděje. Individuální nárazy nestačí ke změně společenského vnímání.
K uvedenému připojte faktickou neřešitelnost problému (IMO) a máte další důvod na reálný tlak k udržení stavu. Děsná sranda.
Bez ohledu na úroveň příprav budeme svorně sedět v prvním vagónu horské dráhy a "radostně" hledět vstříc osvětleným zítřkům
Děkuji za komentář.
A.
PS osvětlovat mohou i plameny, že...

3 Jaroslav Škývara | E-mail | 10. ledna 2011 v 15:06 | Reagovat

Zdravím, souhlasím s vámi, naděje na nějakou postupnou korekci a "skoky" není žádná. Víc schopnosti o tomto problému přemýšlet a něco i dělat (v oblasti vlastních rozhodnutí), vidím nejčastěji u neakademicky vzdělaných lidí. Povětšinu u těch se selským rozumem. Nedávno mě překvapil soused, chlap co s lakatošem a koněm maká v lese. Když jsem toto téma při sklence trnkové ;-) letmo na ťukl, vyhodil na mě tolik vlastních přímočarých nevyčtených poznatků, že mi brada třískla o stůl. Nicméně procento těch, co jsou vůbec ochotni aspoň nestrčit hlavu do písku, je mizivé. Tedy nejdříve přijde náraz a nám nezbývá než doufat (a tady se pohybujeme v krajině zbožných přání), že to nebude náraz poslední.

4 honza | 12. ledna 2011 v 15:31 | Reagovat

agrice: naopak, ja dekuji za Vas blog.

JS: tusim, ze onim prvnim narazem na konci meho prispevku jsem myslel totez co vy v posledni vete sveho.

V suti jsem tim zmenu vyvalavajicim narazem myslel moznost okamziku, kdy ze chod veci (vlnova draha) zadre ze spolecenskych duvodu drive nez z duvodu nedostatku disponibilnich zdroju. Nase mile spekulativni financni trhy v tomto mohou pomoci odstrelit soucasny "normalni" chod veci. Pak vznika moznost ke zmene pred kompletnim dojezdem. Je to jen moznost a nikde neni psano, ze zmenena spolecnost by mela byt shovivavejsi (dlouhodobe racionalnejsi?) ke zdrojum.

Jako kdyz se clovek vykoti na lyzich uprostred svahu. Kdyz to prezije, tak je lepsi, kdyz mu ty lyze neujedou a on muze pokracovat. Reklo by se, ze je nyni ozaren svym nedavnym drzkopadem pojede opatrneji. No je to otazka, samozrejme.

Na rozdil od velmi zajimavych informaci tu na blogu, je toto jen takove tlachani a trochu ventil, tak to tak prosim i berte.

5 Gregario | 21. ledna 2011 v 0:29 | Reagovat

Zdravím ,
ono těch míst a zkolabovaných systémů je mnoho , např. v Americe kultura , která obývala indiánské město poblíž Saint Luis - zaniklo ještě před Kolumbem ,
V Amazonii indiánská kultura která vytvářela systém vesnic s centrálním útvarem vzdálených od sebe několik kilometrů s rotačním způsobem obhospodařování , bez likvidace nosných částí pralesa , kdy k návratu na stejné místo docházelo cca za 25-30 let ( v kruhu )zánik s příchodem Evropanů.
Kultury v Mezopotámii starověku Asýrie či Babylonie = likvidace úrodných částí krajiny s vyjímkou meziříčí .
Sahara - Egypt musel vzniknout jako důsledek zničení obyvatelného prostoru na prostoru dnešní Sahary , pro představu , faraoni lovili lvy = existující savana atd atd a do Keni asi nejezdili ...
Na poloviční časové vzdálenosti Karthágo mělo jako bojové zvíře slony = opět podstatně jiná krajina než v dnešním Tunisku , opět minimálně savana místo pouště s býložravci i predátory a tak se dá najít skoro nespočítaně příkladů
poslední = Austrálie , osídlení nad Goyderovu linii poblíž žeky Murray , v roce 1865 semi aridní krajina ( o rozloze francie spolu s iberským poloostrovem )  s biotopem schopným nekonečného koloběhu života. Poté následovalo vykácení odhadovaných 15 miliard stromů , vznik polí , sadů , dobytkářství , hotový ráj to na pohled , pak nedávno non-stop sucha , zasolení půd závlahami , posledních 8 let skoro bez vody ( pršelo jen na podzim ) a nyní povodně  aneb " Pokrok nelze ovládat "
Současně se obrátím pro poučení k nám domů , je rok 1315 začíná malá doba ledová trvající až 20 let , opakující se ještě v 15. a 16. století , kdy zamrzají velké řeky ( Rýn , Labe ) celé Baltské moře a někdy i kanál La Manche .
Sotva skončí hladomory a lidé se trochu oklepou přichází " černá smrt " , mor ,1348-1352 postupně  zhyne asi 1/3 až 1/2 obyvatelstva celé Evropy ( až na část vnitra Polska ). A jak se na vše díváme dnes ? To bylo přece zlaté období v budování českéh státnosti !?!
Na závěr technická poznámka , podle výzkumu i českých vědců ( Bárta , Pokorný ) došlo mnohokrát v minulosti lidstva k jeho velice silné redukci a to až na 6% původní výše .
Dobrou noc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama