Končí doba všešlechtická?

15. února 2011 v 23:46 | AgriCE |  Na aktuální téma, nebo-li co mě štve
Dnes jsem se konečně dostal k otevření dávno zapůjčených knih o historii mého rodného kraje a obce a nesmírně jsem se "pobavil". Dovolím si část údajů zveřejnit a zprostředkovat svůj zážitek i Vám.

Ve dvacátých letech minulého století bylo provedeno sčítání obyvatel (pochopitelně pro daňové účely) a jedním z výsledků byla informace, že v našem okrese žilo na ploše 234 km2 necelých 36 tisíc obyvatel, tedy 153 osob na km2. Nikdo z obyvatel nebyl starší 95 let a jen 129 osob dosáhlo věku vyššího než 80 let (tedy 0,36 procenta). Ještě zajímavější byla informace o rozdělení zdrojů obživy. Celých 18 procent pracovalo v zemědělství, 53 procent v průmyslu a na ostatní profese (obchod, správa) připadalo 29 procent. V uvedených osmnácti procentech je skryto i 230 lesních dělníků. Další zajímavostí je údaj školské rady, že pouhých 85 procent žáků má oba rodiče, což je při faktické absenci rozvodovosti údaj o vysoké ztrátovosti mezi nejproduktivnějšími ročníky. Na stejném území zároveň žilo 1827 koní (1 na 20 obyvatel), 8900 kusů skotu (1 na 4 obyvatele), 700 ovcí (1 na 52 obyvatel), 4300 koz (1 na 8 obyvatel), 5300 kusů bravu (1 prase na 7 obyvatel) a 55 tisíc kusů drůbeže (1,53 kusu na 1 obyvatele).
Mnohem zajímavější bylo čtení o historii rodné obce. Pro získání celkového obrazu musím předem uvést, že ve dvacátých letech minulého století se svými cca 1500 obyvateli patřila mezi 7 obcí okresu s počtem obyvatel převyšujícím tisícovku a byla součástí průmyslové páteře okresu. Tomu odpovídala i nabídka pracovních příležitostí:
  • přádelna, barvírna a tkalcovna s povolením k mletí obilí (cca 700 zaměstnanců);
  • dvě cihelny (neznámý počet pracovníků, pravděpodobně desítky);
  • pískovna (taktéž);
  • lom na vápenec (asi 50 dělníků);
  • vápenka s doplňkovou výrobou vápenných hnojiv (asi 50 dělníků);
  • rudný důl (cca 300 zaměstnanců).
Celkem mohlo přímo v obci a bezprostředním (do 3 km) okolí najít práci přibližně 1150 až 1300 pracovníků. Přidejme k tomuto množství obvyklou směs živností té doby z nichž vybírám:
  • hostinský (5 živností),
  • řezník-uzenář (5 živností),
  • koloniál (8 živností z celkem 14 prodejen potravin),
  • pekař (2 živnosti - jedna z pekáren existovala pod družstvem prý ještě v době mého dětství),
  • obuvník (4 živnosti doplněné o dvě prodejny obuvi),
  • pletení punčoch ve mzdě (25 rodin),
  • lékař (2),
  • porodní asistentka (2),
  • dále kovář, kolář, několik mlýnů ...
  • neopominutelně 23 hospodařících rolníků,
a jsme na počtech okolo 1500 pracujících.
K údaji o rolnících, bych se ještě rád vrátil s informací o velikostním složení hospodářství. V obci a bezprostředním okolí (okolní katastry) bylo celkem 97 rolníků (podniků), z toho bylo:
  • 37 rolníků s celkovou výměrou od 2 do 5 ha;
  • 41 rolníků s celkovou výměrou od 5 do 20 ha;
  • 18 rolníků s celkovou výměrou od 20 do 100 ha;
  • 2 velkostatky s celkovou výměrou přes 100 ha.
Jeden ze sousedních katastrů je poměrně atypický s počtem malých a středních rolníků násobně převyšujícím obvyklé počty. V rámci okresu lze očekávat zastoupení (případně vzájemný poměr) víceméně 6 - 10; 6 - 10; 4 - 6; 0 - 1 podle jednotlivých kategorií.
Teď se podívejme do současnosti. Obec má i nadále zhruba 1600 obyvatel, což není nijak zásadní změna oproti minulosti. Rozhodně již nepatří mezi první desítku, co se velikosti týče. Z původního počtu zaměstnatelných jsme spadli na cca 600 zaměstnanců dvou výrob zbytečností (jednou stavební hmoty). K tomu je možné přidat větší množství prodejců v obchodním domě a dvou prodejnách nákladních automobilů. Pochopitelně nesmím zapomenout na pár skladů, ale celkově je zaměstnáno okolo 650 - 700 lidí. Přidejme k tomuto obvyklý vesnický mix současnosti - namátkou vybírám: 6 restaurací s 50 zaměstnanci celkem, školu s 20 učiteli, prodejnu staviv a to je tak všechno. Podle mého je moje obec ještě pořád součástí průmyslové páteře okresu. A to může být problém. Pokud se podíváme na počty pracovníků v hlavních odvětvích, tak zjistíme, že v zemědělství z těch 1600 obyvatel pracuje do deseti lidí, pokud počítám nadšené kovozemědělce a koňský ranč. V celé obci není ani jediný fungující SHR. Počet hospodářství v již kalkulovaných katastrech spadl na 20 - 30, o velikostním třídění nemá smysl uvažovat. Hospodářská zvířata se dají počítat, s výjimkou drůbeže, na desítky (možná až 100) kusů. Domácí výroba čehokoliv nemůže konkurovat importům ani sortimentem ani kvalitou.
Vždy, když si tento nepoměr připomenu, si uvědomím důsledky možného ekonomického otřesu. Představme si, že by země OPEC snížily odhady reserv (opak navýšení z konce 80-tých let) a následně lehce omezily vývoz. Co by to mohlo udělat s ekonomikou? V dřívějších dobách tu bylo zemědělství schopné pohltit i velká množství pracovních sil za současného navýšení intenzity produkce. Dnes již pracovní síly potřebuje ve výrazně menším množství, jak může dokládat pokles zaměstnanosti v odvětví z 20 na 3 procenta v současnosti. Co budou dělat všichni ti lidé, jejichž práce nebude dále nakupována? Vždyť veškerá produkce se z území obce musí exportovat na velké vzdálenosti. Majoritní zaměstnavatel je závislý na vývozu na evropský trh a jeho zboží je ukázkou zbytnosti. Produkce stavebních hmot (maltové směsi) je zcela závislá na stavebním boomu, jež se v posledních letech utlumil a výroba je omezována již v současnosti (demolice částí technologie). Podobný je osud produkční sféry pravděpodobně v celém státě. Co s lidmi, jež mají před sebou možná třicet - čtyřicet let, ale o jejichž práci již není zájem?
Přesto si všichni žijeme, jak baroni středověku. Zadek si vozíme v kočáru taženém stovkou koní (73,5 kW). Neznáme, co je to hlad. Maso je na talíři klidně každý den, pojídáme tropické ovoce a mořské ryby. O naše pobavení se stará neskutečné množství "umělců" a navíc je můžeme sledovat v absolutním soukromí. Očekáváme dožití do skoro 80 let a mnozí i déle. Pokud musíme do špitálu, nemusíme se o lůžko s nikým dělit. Léčiva jsou nám lehce dostupná v dostatečném množství. Způsob života neznámý naprosté většině lidstva ještě v letech po světové válce.
Hlavně, když nám slouží!
A.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jaroslav Škývara | E-mail | 19. února 2011 v 9:16 | Reagovat

Jo, podobný vývoj je patrný na všech vesnicích. Liptál v jehož katastru žiji, má podobná čísla. Míval pivovar, výrobnu hraček a drobných dřevěných výrobků, svíčkárnu ect. Samozřejmostí byla malovýroba zamědělců přivydělávající si např. pletením košíkářských výrobků. V současné době není řeči o nějáké samostatnosti či lokální ekonomice. Pokud něco je, jde o šílence jako já, co jsou schopni co si tvořit a dělat, ale nastavení systému, jim nedovoluje věci dělat jinak než v šedé ekonomice. :-x

2 Petr Gejdoš | E-mail | 20. února 2011 v 21:02 | Reagovat

Nemusím nad tím ani nijak moc přemýšlet, mám docela (ne)výhodu - v tomto směru mi to "přemýšlí samo" !!

Jak se kolem mě "míhají" všechny tyto takové informace, můj mozek jakoby ve věšteckém tranzu mi automaticky - a dalo by říci, že nevyžádaně a mnohdy na obtíž - nabízí výsledky všech možných kalkulů, co a jak může být, když bude to nebo ono k tomu všemu následovat.

Zdrcující. :-?

3 Tony | Web | 23. května 2013 v 12:29 | Reagovat

Pěknej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama