Pane. Co mně to děláte?!

24. února 2011 v 14:28 | AgriCE |  Na aktuální téma, nebo-li co mě štve
Novinky se rozhodly fušovat do problematiky, jež považuji za jednu ze zásadních pro budoucnost své osoby. Úmyslně píšu fušovat, protože přesně tohle redaktoři v článku Půda v Česku přestává rodit udělali. Autor si kopl do zemědělců a namísto rozumně zpracovaného článku napsal reklamu na recyklaci směsného biologicky degradovatelného materiálu. Navíc hloupou, s bulvárním a zavádějícím nadpisem, záměnou problematiky ohrožení erozí a snižování obsahu organické hmoty a ... a dost. Nehodlám se již věnovat jejich kritice. Nekamenuj, kdo nejsi, vždyť to znáte. Určitě také hlásám … (čtenář doplní dle svého gusta) a nevím o tom.

Nechci se rozepisovat o významu organické hmoty v půdě, každý člověk s přístupem k internetu a trochou snahy to dokáže najít sám. Jen stručně uvedu, že neživá organická hmota v půdě se podílí:
  • primární OH (1) je zdrojem živin a energie pro rostliny a půdní organismy, zdrojem pro tvorbu humusových látek a zlepšuje fyzikální vlastnosti půd;
  • látky humusové (2) povahy jsou součástí sorpčního půdního komplexu - podílejí se na snížení mobility některých látek (kationtů, těžkých kovů, reziduí pesticidů, a pod.), udržují a zlepšují půdní strukturu a tím retenci vody.
Souhrnně pojmenováno je OH tím co stojí za schopností půdy udržet a podporovat život. Zajímavější mohou být souvislosti stojící za poklesem obsahu půdní organické hmoty (OH) a jejich důsledky pro biosféru.
Pokud již známe význam půdní OH, můžeme se podívat na důsledky a souvislosti za jejím poklesem. Co může být důsledkem ochuzování půdy ? V první řadě je třeba připomenout, že se změny v řádu let nebodesítek let dotýkají převážně (jedině - viz (2)) primární OH. Potom můžeme říci, že s poklesem jejího množství se bude půda více a více přibližovat podorničí (tzv. mrtvině) nebo až matečnému substrátu. Důsledky jsou zřejmé každému, kdo měl někdy pokojovou květinu v hydroponické kultuře s inertním substrátem. Pokud takovou květinu zaléval čistou (nejlépe demineralizovanou) vodou, tak rostlina postupně chřadla a chřadla, až, slovy filmového klasika, uchřadla. Obdobně by se chovaly rostliny rostoucí z půdy zbavené schopnosti retence a postupného uvolňování živin. Nepříjemným faktem je skutečnost, že při snížení obsahu OH pod mez dostačující k růstu rostlin dojde k podstatné změně. Bez růstu není organická hmota, jež by se mohla v půdě kumulovat, následně dochází ke ztrátě schopnosti samovolné obnovy a nastupuje poušť. Stejného efektu je možné dosáhnout i pouhou erozí, kdy dojde k odnosu podstatné části biologicky aktivního horizontu a následně je plošně obnažen půdotvorný substrát. V této souvislosti si nemohu nepřipomenout slavnou knihu Duna, kde se nadšení fremeni snaží odsartovat rostlinou sequestraci uhlíku s cílem změnit klima planety. Mrazí mne z pomyšlení, že se pohybujeme opačným směrem.
Málokdo si uvědomí, že ke spuštění plošné eroze naší běžné (kopcovité) krajiny stačí odstranit lesní porosty. Čím by odlesnění bylo rychlejší a rozsáhlejší, tím rychleji a mohutněji by nastoupila eroze (3). K dosažení uvedeného by, jak se obávám, stačila pořádně studená zima s omezenou dostupností konvenčních energetických zdrojů.
Za poklesem obsahu OH skutečně stojí zemědělství a zemědělci, ale nejenom současní. Ovšem nikoli jako škůdci, ale jako spotřebitelé. Nezdá se Vám to reálné?
Pokud obsahují produkty rostlinného původu nějaké bílkoviny, tak zákonitě obsahují i dusík, a ten musela rostlina někde získat. Na vrub nesymbiotické fixaci je možné připsat cca 5 kg na hektar a rok. Symbiotická fixace je účinnější, ale při rozpočtení v rámci osevního sledu jde o 10 - 40 kg N na hektar a rok. Toto množství je dostačující na produkci 0,65 - 2,00 tuny pšeničného zrna a podílu slámy. Zbytek produkce musel být saturován nějak jinak. Například rozkladem naakumulované půdní organické hmoty. Tak na každý odebraný kilogram dusíku muselo být mineralizováno mezi 10 a 12 kg sušiny půdní OH (vyjádřeno přes Cox). Na vyprodukovanou tunu zrna a příslušné slámy nekrytou jinými zdroji by muselo padnout 10 - 12 tun sušiny půdní OH. Pro mineralizaci je nutná dostatečná aerace půdy a v této souvislosti bych rád připomněl nárůst výnosů spojený s rozvojem nářadí na zpracování půdy. Paradoxně trend poklesu obsahu OH v půdě pomohla zpomalit a někde dokonce, alespoň dočasně, zvrátit právě často obviňovaná Zelená revoluce. Tedy prokletí Veverkové a chvála práškům? Ale ne. Při zemědělské exploataci půdy dochází v průběhu prvních 50 - 100 let k vytvoření nové rovnováhy na úrovni cca ½ původního obsahu OH. Takto utvořená rovnováha je bez změn systému poměrně stabilní, ale rozhodně není snadné ji zvrátit směrem k vyšším hodnotám. Naprotitomu bych očekával, že nevyrovnané hnojení způsobí zrychlení degradace OH a půdy.
Co se s tím dá vlastně dělat?
Při zachování současného způsobu života? Nic.
A.
Pozn.:
1) Primární organická hmota - kořenové exudáty, odumřelé kořeny a další rostliné zbytky, organická hnojiva, odumřelá těla mikro a makroedafonu a ostatní organická hmota jež se dostala do půdy a je nyní na různém stupni rozkladu, poločas rozpadu týdny až roky.
2) Humusové látky - stabilní látky s vysokou molekulární hmotností, huminy, huminové kyseliny a humáty, fulvokyseliny, néjméně stabilní jsou právě fulvokyseliny s poločasem rozpadu v řádu několika destiletí, humáty a huminové kyseliny 600 až tisíce let a takové huminy už 3000 let.
3) Zářným příkladem budiž nám osudem stíhaná Hispaniola.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 karel | 26. února 2011 v 10:14 | Reagovat

predpoklad mam k dispozici pozekem 1 hektar porostly travou po 10 let v chude piscite pude v okoli vihohrady

jak jej mohu zuslechtit ?

a) ponechat dale bez mechanizace (nebo jen sekat)
b) preorat a nasadit svazenku, nebo jetel
c) hnojit mrvou, zaorat, vytvaret sad a zahradu
d) dalsi reseni

co navrhujete z hlediska pouziti pozemku pro dalsi generace pestitelu

2 AgriCE | 26. února 2011 v 18:48 | Reagovat

Tohle je moc pěkná otázka. Pokusím se odpověď zpracovat, ale nemám se moc čeho chytit. Potřeboval bych, pokud Vám to nebude vadit, údaj o BPEJ spolu se zem. šířkou a je-li to možné i vzdálenost od zbytku hospodářství. Případně, jak se stavíte k chovu a využití zvířat.
Obecně pro lehké půdy platí - udržovat obsah půdní OH (komposty lze hnojit i TTP) a držet půdu pod krytem rostlin. Největší starost bude stejně vždy s vodou. Pomoci mohou vhodně umístěná a orientovaná stromořadí, která mohou půdy zastínit a omezit proudění vzduchu...
Další mne zatím nenapadá.
A.

3 Martin | 26. února 2011 v 20:34 | Reagovat

Pro Karla: Rakytníky? Písčitou půdu snáší dobře a zároveň z nich může být docela dobrý užitek.

4 Richard | E-mail | 27. února 2011 v 0:05 | Reagovat

Pro Martina - můžete ten užitek nějak rozvést? Děkuji.

5 Martin | 27. února 2011 v 8:55 | Reagovat

[4]:Jde o pionýrskou rostlinu, která váže dusík a tím dlouhodobě zlepšuje půdu. Keře se dožívají až 100 let, aby se jim dařilo co nejlépe, potřebují hodně slunce. Jsou trnité, takže by mohly být i součástí živého plotu. Mají velice užitečné plody s vysokým obsahem vitamínu C. A co jsem se dočetl nejnověji, rakytník by měl být hodně kvalitní i z hlediska výhřevnosti :)

Aby to všechno nevypadalo tak růžově, je třeba přiznat problematičtější sklizeň plodů. Vzhledem k tomu, že keř je ostnitý a plody se při sklizni snadno znehodnotí, doporučuje se odřezávat celé větve a ty pak zamrazit. Poté by plody měly jít uvolnit snadněji. Ale to samozřejmě zkracuje životnost stromu.

Další nevýhoda je, že jde o rostliny dvoudomé, takže pro plodnost potřebujete samčí i samičí exempláře a vzhledem k tomu, že k opylení dochází větrem, je třeba na to brát ohledy.

Netvrdím, že rakytník musí být nutně nejlepší volba a osobně bych prosazoval pestřejší skladbu keřů:), ale když se napíšu chudá písčitá půda, tak je to první, co mě napadne :)

P.S. Nerad bych to zakřikl, ale zdá se, že jsou i odolné proti okusu :) Na jaře a na podzim jsem jich vysázel něco kolem tuctu a zdá se, že zatím přežily :)

P.P.S.

Když si čtu ještě jednou příspěvek od Karla, tak je to vlastně možnost C:)

No nemůžu si pomoci, ale nejvíce ze všeho mě stále láká "lesní zahrada":) Ale nechci to vnucovat každému, jako univerzální recept....ono to je minimálně zpočátku dost pracné a ne úplně levné řešení(tedy pokud by mělo dojít k založení co nejdříve a na velké ploše) přitom když pominu zatím poměrně nevelkou výsadbu u sebe, tak o to o tom pořád jen čtu :)

Autorovo pojednání o tomto tématu:

http://agrice.blog.cz/1004/klady-a-zapory-trvale-kultury-jako-primarniho-zdroje-potravy

U kolegy:

http://www.sobestacnost.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=32

6 Richard | E-mail | 27. února 2011 v 19:26 | Reagovat

Uvědomujete si, že to je celý hektar. Víte kolik větví byste musel zamrazit? Otázka je co míní majitel s pozemkem po zušlechtění dělat, jestli je to na rovině či na svahu a celkově - co s tím co vypěstuje. Např. - jestli na to bude navazovat chov zvířat.

7 Martin | 27. února 2011 v 21:06 | Reagovat

[6]: Nepředpokládám, že by se někdo pustil jen na základě rady v diskusi do výsadby hektarového "sadu" rakytníků :) Jen píšu, že je to velice vhodný a víceúčelový keř pro chudou a písčitou půdu. Opravdu hodně záleží na tom, co vlastně autor příspěvku chce s pozemkem dále podniknout.

Jestli jsem to ale dobře pochopil, Karel uvažuje i o dalších generacích pěstitelů a z tohoto hlediska je opět rakytník docela vhodný jako pionýrská rostlina snášející sucho i písčitou půdu. Po zúrodnění lze vysadit i něco "užitečnějšího", co by se v prvotní výsadbě nechytlo případně, co by jinak vyžadovalo příliš péče.

Opět však předesílám, pokud jsou motivací i ohledy na budoucnost, nezbývá než doporučit lesní zahradu;)

8 Martin | 27. února 2011 v 21:34 | Reagovat

Ještě jednou ke zlepšení úrodnosti půdy:

QNX dal dohromady solidní seznam rostlin, které lze využít k obohacení půdy o dusík

http://www.sobestacnost.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=150

Kromě "dusíkáčů"  je dobré využít ke zlepšení půdy také akumulátorů živin.

K nejlepším na základě knihy Edible Forest Gardens patří třeba:bříza tuhá, heřmánek, šťovíky, kostival, pampeliška, kopřivy. Ze zmíněných minimálně heřmánek lze využít i v písčité půdě - akumulace vápníku, draslíku a fofsforu.

9 Richard | E-mail | 27. února 2011 v 23:31 | Reagovat

Ty živiny se pak získají z rostlin jak? Jde mi konkrétně o tu bříza tuhá - počítá se jen s opadem listí a nebo se celý strom rozdrtí na štěpku a pak zaorá? Já osobné bych na zlepšování takové půdy použil nějaký druh lupiny nebo ligrus - tak jak to dělali lesníci při zakládání lesů na vátých píscích. Pozor na akát - sice váže dusík, ale vypouští do půdy látky, které jsou pro ostatní rostliny jedovaté.

10 AgriCE | 28. února 2011 v 6:26 | Reagovat

Z prvního příspěvku je IMO zřejmé, že na pozemku existuje TTP. Není zřejmé zda je nějak užíván. Pokud není, pak se pomalu přibližuje k ustálenému stavu (klimax). Je otázkou zda jsou v oblasti srážky dostačující pro zalesnění. U nás znamená klimax nějakou formu smíšeného lesa (pochopitelně podle stanoviště). Dostatek příkladů přinesly restituce.
Domnívám se, že prvním krokem by mohlo být soustředění na změnu mikroklimatu. S tím souvisí omezení proudění vzduchu, zastínění, pokud je k dispozici vodní zdroj (potok) i zpomalení odtoku (pozor na legálnost) - úpravy břehů, laguny...  Nejlepší pro určení vhodných dřevin je rozhlédnutí po okolí.
Musím končit
A

11 Martin Střelec | E-mail | Web | 28. února 2011 v 9:08 | Reagovat

[10]: Karel v úvodu píše, že v okolí jsou vinohrady, tzn. pohybujeme se zřejmě v thermofytiku a klimaxovým stavem lesa by byla asi nějaká teplomilná doubrava.

Já osobně bych jako řešení navrhoval pastvu (ovcí nebo koz). Je-li to chudá písčitá půda, nelze čekat velké výnosy ani z orné, ani z TTP, takže pro ovce nebo kozy by to mohlo být akorát.

Pastva by určitě prospěla jak půdě, tak biodiverzitě - zvlášť u ní je pozitivní vliv extenzivní pastvy nesporný a na sušších stanovištích zejména.

Nějaká roztroušená výsadba na pozemku (nebo jen ponechání částečné sukcesi) by neuškodila, vznikl by takový pestrý pastevní areál.

Ale samozřejmě záleží, jestli máte ovce resp. chcete je pořídit :-)

12 Martin | 7. března 2011 v 20:34 | Reagovat

Ještě k akumulátorům živin:

rozsáhlejší seznam opět u QNX na soběstačnosti :)

http://www.sobestacnost.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=151&sid=5565b40c2d9aa652b1cf526b51f28a70

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama