Noticky z lomu no. 3

23. dubna 2011 v 17:17 | AgriCE |  Povzbudivé výroky

Ekonomie plná otazníků.

Tak se mi zase jednou poštěstilo narazit na výběr naštvaných optimistů. Mám na mysli skupinu komentující článek o potenciálu pro potravinovou krizi na blogu A. Ače. Po přečtení vlastního článku a komentářů (někdy jsem nevěděl zda se smát nebo plakat) jsem získal pocit, že mnozí něco přehlížejí.


Konkrétně se jedná o souvislosti stojící za oblíbeným argumentem o dostupnosti (substituci) zdrojů. Mám na mysli argument znějící zhruba takto - pokud se věci X začne nedostávat, tak vzroste cena a to podpoří … (doplňte vývoj, výzkum, těžbu, dovoz nebo jiný kus mantry dle svého výběru) její substituci. Nepříjemné je na tom, že uvedený argument je platný.

Obvykle.
Představme si nyní specifickou situaci.
Celkové množství disponibilních prostředků je v průběhu času zhruba stejné a roste cena některého z nepominutelných statků (vzduch, voda, potrava, daně, udržovací náklady). Ergo - dochází zákonitě ke snižování podílu přostředků alokovaných na zbytné statky. Položme si nyní otázku. Co nastane, pokud již nadále nejsou k dispozici pominutelné - zbytné statky? Jak je možné se v takové situaci přizpůsobit růstu cen? Snížení ceny je nakonec stejně možné pouze snížením nákladů. Kterou část nákladů snížíme?
Fixní náklady? Budeme stále levněji pořizovat nástroje vyrobené z dražších surovin. Budeme stále levněji stavět stavby, jež jsou po dvaceti letech na odpis.
Variabilní materiálové náklady? Jistě se našim předním manažerům podaří nakoupit suroviny stále levněji ve stále vyšší kvalitě. Vlastně nač suroviny v kognitivní ekonomice.
Mzdové náklady? ...
Skutečně je možné očekávat, že dojde k poklesu ceny určitého zboží, pokud je jeho produkce v optimu nákladů a zisku? Zvláště pokud zároveň existuje převis poptávky právě nedostatečný k uhrazení technologické změny? Opravdu se domníváte, že dojde k těžbě fosfátů z (například) mořské vody, ač náklady nemohou být uhrazeny z důvodu absolutní chudoby potřebné populace? Přece je objektivně nutné, aby náklady na extrakci materiálu ze zdroje o nižší koncentraci byly vyšší než ze zdroje velmi koncentrovaného (fosfáty viz. Nauru, Kola, Maroko). Přesto je cena pro ně již nyní příliš vysoká.
Jak chcete dosáhnout snížení ceny v dnešním outsorcovaném světě? Jak znovu snížíme mzdy? Na čí vrub připíšeme nesplácené externality?
Považuji za velmi pravděpodobné, že začínáme žít ve světě s rostoucí omezeností zdrojů. My bohatí seveřané v EU si to nemusíme uvědomovat. Nemusíme, přesně do okamžiku, kdy se náš disponibilní příjem z jakéhokoli důvodu stane nedostatečným (předlužení, nemoc, propuštění) k pořízení některého z nepominutelných statků. Pak již nemáme jak vyprávět o tom, že jsme pravděpodobně porozuměli tragedii (1) občanů třetího světa.
Světa, jež se stává i naším domovem.
A.

Zdroje
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alexander Ač | E-mail | Web | 23. dubna 2011 v 21:01 | Reagovat

Díky za reakcii, optimizmus umira posledni...

jen pro uplnost pridavam odkaz na muj clanek od mladeho a snad i nadejneho studenta ekonomie, ktery podelil ceny potravin cenou zlata... no co dodat?

http://pavolminarik.blog.sme.sk/c/262732/Prichadza-potravinova-kriza-Ad-Alexander-Ac.html

Srdečně,

Alexander

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama