Noticky z lomu no. 4

14. května 2011 v 13:27 | AgriCE |  Povzbudivé výroky
ASPO a Cílek - společný zemědělský jmenovatel
Už se vám někdy stalo, že jste při sledování smutného romantického filmu prodchnutého neurčitou nadějí měli chuť začít řvát děsem? Ne? Tak si přečtěte příspěvky z letošní konference ASPO (1) a poslechněte pátý díl Osudů V. Cílka (2). Ač naprosto odlišné zaměřením i rozsahem jsou oba uvedené zdroje určitým způsobem podobné. Mají, tak říkajíc, společný jmenovatel. Jsou přes svůj realistický základ docela optimistické. To mne nutí si položit otázku po oprávněnosti takového očekávání.

Nechci v žádném případě snižovat kvalitu příspěvatelů nebo páně Cílka. V obou případech lze určitou míru optimismu očekávat. Vždyť ASPO se snaží působit ve světě politiky. Tedy světě, kde je naděje a radostné očekávání to, čím politici platí voličům. A pedagog? Optimismus je jedinou ochranou před sebezničujícím vyhořením a podmínkou práce se studenty.
Jen mám pocit, že každý závan optimismu je spojen s nalezením potenciálního řešení konkrétního problému. Například, když už bude "ten nedostatek paliv" pro spalovací motory, tak budeme jezdit na kole nebo chodit pěšky (5) ideálně na elektřinu. Případně, když bude snížena nabídka potravin v obchodech (2), vyjedeme chutě na venkov. Nepřijde vám to divné? Není zde ve jménu hledání řešení přehlížen důsledek souvislostí? Proč není propojena otázka mobility s otázkou zaměstnanosti? Proč je přehlížena neexistence venkova (meziválečného) a vliv suburbií - nocleháren?


Chůze

Přepokládejme, že můj oblíbený Liebigův zákon (3), často vysvětlovaný pomocí bečky, platí v neztenčené podobě nejen v zemědělství, ale ve všech směrech lidské činnosti. Neoliberální ekonomové na chvilku zapomenou, že vyznávají zákon substituce (4). Předpokládejme, že zákon minima skutečně funguje. Všude!


Liebigův sud

Náhle se mi zdá, že všichni ti přicházející s jednoduchými (dílčími) řešeními jsou zástupci podivných bednářů. Jak jinak chcete popsat řemeslníka, který si ve snaze nastavit konkrétní prkénko půjčuje z jiného místa sudu? Případně krejčího, jež začne opravovat roztržené kalhoty u člověka zmasakrovaného po dopravní nehodě (náraz do zdi) a nějaké podělané tepené krvácení ho nemůže rozházet. Rozumím sice snaze rozdělit komplexní problém na řadu dílčích, snáze řešitelných částí, ale nesmím pro jedno zapomenout na další - související. Nakonec jsou to právě souvislosti, jež nás mohou potopit. Často souvislosti zjevné a přesto skryté přímo v popisu řešení.
Nádherným příkladem je příspěvek dr. Gomiera (6) z konference ASPO, který se věnuje porovnání účinnosti různých forem zemědělské produkce. Konkrétně se zaměřuje na porovnání intenzivní a organické produkce. Výsledkem je, dle mého názoru, přes všechny výhrady následující shrnutí: Pokud budeme méně plýtvat potravou, omezíme spotřebu masa a přejdeme na organickou produkci, budeme schopni nakrmit svět. Můžeme říci - nádherný výsledek. Ale...
Výše uvedené je založeno na následujících předpokladech:
A) úroveň výnosů organické produkce je srovnatelná s intenzivní produkcí - to sice může být pravda ale...
  • statistika pro naše území říká o výnosech své (7)
  • uvedeného výnosu je dosaženo jednou za 5-7 let místo jednou za 3-4 roky (dané délkou rotace plodin).
  • pro pěstování jsou obvykle použity jen vybrané části ploch - v příspěvku opomenuto (8)
Výsledek není zdaleka tak elegantní, jak by se mohlo zdát. K uveddenému jsem se již vyjadřoval a drze tedy ocituji sám sebe.
pokles zastoupení obilnin v osevním sledu - podíl na produkci je 0,56 % při 1,59 procentním podílu na ploše, tedy zatímco průměrný výnos (t/ha) je 1,726-krát nižší, tak poměrná produkce dle plochy je nižší 2,839-krát (9)
B) pokles výroby masa uvolní rostlinou produkci pro humání spotřebu - to je sice u prasat a drůbeže nutně pravda, ale jak jsem se snažil na blogu poukázat (9, 10), tak zvířata nejsou primárně a pouze zdrojem masa. Ostatně, připomínku je možné najít i u Gomiera, když porovnává produkci kukuřice v Mexiku a USA, tedy relativně primitivní (manuální) zemědělství s průmyslovým.
C) omezení plýtvání - v tomto punktu naprosto souhlasím, jen bych chtěl podotknout, že největším zdrojem "plýtvání" je samotný technologický řetězec (výroba-sklad-zpracování-obchod-spotřeba), kdy dle grafu ze strany 41 (Gomiera) vyplývá, že se primární produkce na celkové energetické spotřebě řetězce podílí 14,7 procenty. Potom vyřazení řetězce velmi sníží celkovou spotřebu energie na produkci potravin. Otázkou zůstává, jak to lze provést bez převedení lidstva na pastvu.
Závěrem bych chtěl dodat. Prosím, vezměte na vědomí, že kritizované autory si velmi považuji, jen toho optimismu bylo na mne pro tentokrát příliš.
A.
PS: Při psaní článku mne dohnaly následující aforismy:
  • Když jdou věci dobře, něco jsi přehlédl
  • Popadne-li mne záchvat optimismu, sednu si tiše do kouta a počkám, až to přejde
Zdroje:
1) Pěkně udělané shrnutí v češtině - T. Hyjánek; Ropný zlom v evropském parlamentu. Případně lze začít na stránkách ASPO. Osobně přednesené presentace velmi doporučuji, protože jsou slušně hutným shrnutím současné situace.
2) Energybulletin CZ - "Čeká nás krize, která bude trvat 30-40 let a během které dojde k velké přestavbě světa"
3) Liebigův zákon (EN)
4) Substituce (cz) nebo (en)
5) Jörg Schindler (ASPO Germany); Mobility after Peak Oil in Europe (PDF!)
6) Dr. Tiziano Gomiero; Energy Efficiency of different Agricultural Systems (PDF!)
7) Tab. 11 Plochy a produkce v EZ v letech 2008 a 2009 a srovnání s celkovou osevní plochou a produkcí v roce 2009; Kolektiv autorů; Ročenka Ekologické zemědělství v České republice 2009; MZE Praha; ISBN 978-80-7084-927-9; viz. (9)
8) Tab. 3 Srovnání struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství v letech 1999, 2003, 2005, 2008 a 2009; Kolektiv autorů; Ročenka Ekologické zemědělství v České republice 2009; MZE Praha; ISBN 978-80-7084-927-9; viz. (9)

Obrázky
Chůze (str 19) viz. (5)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alexander Ač | E-mail | Web | 15. května 2011 v 19:28 | Reagovat

Velmi pekne!

Taky mam tu zkusenost, ze kazdy spravny realisitcky clanek je nutne zakoncit davkou optimizmu (aby to nekdo cetl) - vyjimkou je Orlov, Heinberg, nebo treba Nicole Foss...

Saša

2 AgriCE | 15. května 2011 v 23:46 | Reagovat

[1]: Děkuji, chvála potěší :-)

3 František Marčík | E-mail | Web | 18. května 2011 v 22:14 | Reagovat

Díky za skvělý článek. Na vaši reakci jsem se těšil, už když jsem přepisoval pořad s V.Cílkem.

Abych to možná přehoupl trochu víc do toho optimismu (jakkoliv tolik důvodů zase nemám, poněvadž VC pomíjí mnoho důležitých rovin celého) a otevřel tak - možná - prostor k diskusi.

České enviro organizace často zmiňují, že v ČR leží ladem cca 500 tisíc ha půdy a že tuto by bylo lze využít k pěstění biomasy... O tomto víme, mimo jiné i vaší zásluhou, své. Nedala by se však tato půda využít právě k pastvě zvířat? Vždyť přeci pastviny bývají často půdy chudé na živiny, tedy neúrodné, nezřídka těžko přístupné (svažitý terén atp.). Kdesi jsem četl, že před 1. sv. válkou se jenom na území dnešní Prahy chovalo cca 150 tisíc dobytka (zejména ovcí), samozřejmě, že tehdy se páslo na mnoha místech, která jsou dnes již nedílnou součástí Prahy, ale stále zůstává mnoho lokalit, kde by se pastva dala výrazně rozšířit (dnes se pase několik lokalit v Prokopském údolí, v Chuchli a v Šárce - vesměs je to ale spíše činnost symboličtějšího rázu). Také co sleduji kol sebe, tak se mi zdá, že přibývá kusu domácích zvířat, že sice výrazně ubylo králíkáren a kurníků, ale že naopak přibývá vícero ovcí. Myslím, že na králíky a slepice zase brzy dojde a že u ovcí se zůstane a že k nim přibudou i nějaké ty kozy. Jsou dostupné nějaké statistiky, které by odhalovaly trendy v chovu domácích zvířat?

Co si o tom myslíte?
(Tento komentář dám i na Energybulletin, aby se tam diskutovalo, ale klidně můžeme diskutovat jenom zde, příspěvky tam pak vložím.)

4 František Marčík | E-mail | Web | 18. května 2011 v 22:18 | Reagovat

A ještě vás odkážu na materiály organizace Glopolis, myslím, že si přijdete na své (zejména analýza Potraviny už levné nebudou, velmi zajímavé jsou tam právě statistické údaje, kdy Spojené státy drží prvenství ve vývozu jisté klíčové plodiny).

http://glopolis.org/cs/clanky/informacni-balicek-o-rostoucich-cenach-potravin/

5 Alexander Ač | E-mail | Web | 19. května 2011 v 15:31 | Reagovat

Toto je nejake divne:

"Perhaps the most compelling support for Ahmed’s optimism (and again returning to the example of food) is a 2007 study on the potential of organic farming methods, conducted by researchers at the University of Michigan. A common fear among gloom-and-doom prognosticators has long been that as industrial agriculture collapses under its own stupendous weight, we’ll experience a worldwide famine of untold severity. But this extensive study shows that in addition to ameliorating environmental harm, organic, low-input integrated farming systems using little or no pesticides are also quite capable of supporting current and projected populations. They could increase global food production by as much as half, to 4381 kilocalories per person per day, which Ahmed calculates could easily sustain an estimated population peak of 10 to 11 billion people by 2100."

http://www.energybulletin.net/stories/2011-05-18/review-user’s-guide-crisis-civilization-nafeez-mosaddeq-ahmed

-- no jo, organicke zemedelstvi je klic ???

6 AgriCE | 19. května 2011 v 22:11 | Reagovat

[5]: Dejme tomu, že dosáhnu v organickém zemědělství výnosy totožné s konvenčním. Potom budu mít díky skladbě plodin roční produkci na úrovni cca 40 až 70 procent roční produkce z konvence (vzájemný poměr délky osevního sledu). Pokud to má znamenat, že může dojít k růstu světové populace na 10-11 G ze současných 7 G, tak bych očekával nárust hladových z cca 0,9 dnes na budoucích možná 5 a více (8) miliard hladovějících. :-!  :-D
Pohoda, klídek
A.

7 karel | 23. května 2011 v 7:33 | Reagovat

Produkce zemědělství od roku 1989 klesla o třetinu - Produkce českého zemědělství se od roku 1989 snížila o třetinu. Klesala především živočišná výroba, jejíž roční výkon propadl za 20 let téměř o polovinu.

http://www.denik.cz/ekonomika/produkce-zemedelstvi-20110522.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama