Te deum ...

13. května 2011 v 1:22 | AgriCE |  Podivuhodné technologie
Ač nechovám v oblibě církev s jejím ritem, zvažoval jsem, že dám sloužit mši, mši děkovnou a oslavnou.


Okamžitě mi došlo, že zrovna tohle by mi u bohoslužebníků neprošlo. Přece jen, když by měla být předmětem rašelina…
Předjímaje určité otázky konstatuji, že mi nehráblo. No, nebo ne víc než obvykle. Posuďte sami.
Každoročně na začátku podzimu zvažujeme, čím stlát zvířatům v zimním krmném období. Přesněji, z čeho (1) uděláme hlubokou podestýlku. Stejně tak i poslední podzim. Ovšem tentokrát byla situace diametrálně odlišná od jiných let. Sena bylo díky zničené první seči tak akorát, sláma mizerná, slušné jen pomálu a navíc určené ke krmení a šance na zlepšení v nedohlednu. Zcela zřejmé bylo, že budeme nakupovat mimo obvyklé zdroje. Nebudu se rozepisovat o tom, co nás nakonec vedlo k nákupu rašeliny, ale výběr padl na ní.
Rašelinu nám dovezli a na mne zůstal úkol navozit boxy. Na každý padlo něco přes 1,2 kubického metru - přibližně dvacet koleček. Vrstva, díky spádování podlahy, byla vysoká od 7 do 15 cm. Na tuto spodní matraci přišlo dalších 15 cm slámy, s tím, že se bude postupně dostýlat.
Podestýlka fungovala od počátku perfektně. Po proklínaném amoniaku nebylo ani památky. Pochopitelně, že se ve stájovém vzduchu vyskytovalo jeho nezanedbatelné množství, ale stále dostatečně pod detekovatelnou hladinou (2). Už to samo o sobě byl příjemný výsledek. Ovšem skutečným překvapením bylo snížení množství přistýlky na box a den. Naprosto dostačovalo přistýlání nesežraným zbytkem krmné slámy (mimo jiné i díky obsahu zrna ve slámě nám koníci v zimně většinou zdárně přibývají). Dokonce jsme se dostali do stadia, kdy bylo nutné omezit množství podávaného balastu. Jednoduše proto, že v boxech se začínaly vytvářet "závěje" čisté slámy. Jak se začínalo blížit jaro, tak jsem při pohledu na utěšeně rostoucí hladinu podestýlky cítil větší a větší bolest zad.
Pro věci neznalé uvedu malý příklad. V boxu s plochou podlahy 3,5 x 4 metry je při výšce podestýlky pouhých 40 cm přibližně 5,5 metru krychlového udusané kompaktní hmoty, dobře nasycené močí. Hmoty, kterou je nutné z boxu vydolovat, odvést a vyskládat na kompost. To vše v ovzduší připomínajícím takovou tu komoru, jako je používaná pro trénink nasazování plynové masky.
Pak přišel TEN den. Záda mne bolela už preventivně a jímal mne děs. Naštěstí trochu profukoval větřík, a tak alespoň počasí slibovalo svou pomoc. Vybaven iontovými nápoji (jedno malé pivo) a motivační hudbou jsem nastoupil do boxu a začal hornickou činnost.
Postupně jsem začal odlupovat vrstvu za vrstvou a mé nejčernější očekávání ("že já blbec jsem si ještě pořád nekoupil ten respirátor") se zdálo být naplněno. Když tu náhle zázrak! Prohrabal jsem se na vrstvu rašelinové matrace. V tu ránu ustalo pálení očí a odkašlávání. Amoniak byl jediným větru závanem pryč! Najednou jsem si připadal jak v nebi. Jeden box jsem měl hotový za slabou hodinu a půl i s odvezením a vyrovnáním hnoje na kompost. Bolest zad zůstala v únosných mezích a den najednou vypadal mnohem přívětivěji.
No řekněte, nestálo by to za mši?
Jen abych nezapomněl, po prohmatání rašelinné vrstvy jsem na mírně zvlhlou (dlaně zůstávají suché) matraci hodil suchou a čistou slámu a teď čekám co se z toho vyvine (asi matracová podestýlka).

A.

zdroje:
1) Použité stelivo by mělo být schopné udržet zvířata v čistotě a tepelné pohodě a nesmí ohrožovat jejich zdravotní stav, pochopitelně nesmí ohrožovat ani naši peněženku.
  • Zdravotní stav zvířat ohrožují například steliva mikrobiálně kontaminovaná (podehnitá, zaplísněná) případně prášivá, znečištěná závadnými chemikáliemi a pod.
  • Udržení zvířat v čistotě a tepelné pohodě souvisí mimo dostatku steliva s jeho přilnavostí k srsti zvířat a s nasákavostí.
Nasákavost steliv - hmotnost zachycené vody (moči) na jednotku hmotnosti steliva. Uvedené údaje jsou kompilací většího množství zdrojů, např:


Materiálformanasákavost
Sláma obilnincelá2
Sláma obilninřezaná2,5 (o 25 procent více než celá)
Sláma pšenicelisovaná i řezaná2,1
Sláma žitnácelá2,1
Sláma tritikale (žitovec)celá1,97
Len.2,6
Sláma ječmenelisovaná i řezaná2,0
Ovesná slámalisovaná (celá)2,4 - 2,5 (2,86)
Ovesná slámařezaná2,4 - 2,5 (3,75)
Ovesné plevy.2
Sláma kukuřicedrcená2,5 - 2,7
Listeny a vřetena palic kukuřicemleté (šrotované)2,1
Seno lučnířezané3,0 (podle mé zkušenosti neřezané seno saje hůře než sláma, zvláště při vysokém podílu jetelovin)
Dřevo (měkké)piliny2,5
Dřevo (měkké)hobliny2,0
Břízapiliny0,99
Osikapiliny1,35
Dřevo (tvrdé)piliny i hobliny1,5
Rašelinapodle původní vlhkosti7 - 10
Listí.2
Kůradrcená nebo šrotovaná, suchá1,3 - 2,5
Dubová kůrajemně drcená nebo šrotovaná, suchá4 (pravděpodobně se jednalo o odpad ze získávání tříslovin)
Písek.0,3
Papírřezaný (drcený)2,08

2) Hraniční hodnoty pro obsah amoniaku
10-15 ppm - rozpoznatelný čichem
25-35 ppm - začínají pálit oči
převzato z: Parkhurst C.R. & Mountney G.J., 1988, Poultry meat and egg production; In: J. D. JORDAAN; THE INFLUENCE OF BEDDING MATERIAL ... (PDF!)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Střelec | E-mail | Web | 13. května 2011 v 9:05 | Reagovat

Zdravím! Pěkně popsaná zkušenost ...
Ta podestýlka byla tedy pro koně? A myslíš že u dojnic by to fungovalo stejně dobře?

2 AgriCE | 13. května 2011 v 13:23 | Reagovat

[1]: V případě ustájení skotu je tu jeden velmi podstatný rozdíl - technologie. Pokud by Vám to nevadilo, pokusím se téma zpracovat a pustit jako článek. Tedy hned co dodělám ten rozepsaný (už skoro měsíc 8-O ).
Krátce shrnuto - je nutné zohlednit rozdíly ve skladbě krmné dávky a trávení u skotu a koně. Vezměte třeba rozdíl v obsahu vody ve výkalech.
A.

3 Martin Střelec | E-mail | Web | 13. května 2011 v 15:23 | Reagovat

[2]: No to by bylo skvělé, těším se tedy na další článek :-)

4 Richard | E-mail | 14. května 2011 v 23:52 | Reagovat

Děkuji za inspiraci - předpokládám, že to bude fungovat i pro hlubokou podestýlku u ovcí.

5 AgriCE | 15. května 2011 v 2:05 | Reagovat

[4]: Rádo se stalo. U koz to funguje, jen z důvodu rozdílné zátěže není rozdíl tak markantní.
A.

6 Richard | E-mail | 15. května 2011 v 20:10 | Reagovat

Ještě bych se zeptal - nemáte recept na hliněnou podlahu - prý se do ní přidává lněný olej psla mi totiž kamarádka, která chová koně: ",my udělali do chodbičky pro koně hliněnou podlahu z vepřáků (pořád vzpomínám na podlahu v
Ol.maštali),jenže to pořád jaksi není ono. Gita (dcera ) byla kdysi na ekologické farmě,kde dělali podlahu- nějak už přesně si nevzpomíná na postup,kde kromě přesívání prý míchali se lněným olejem a vodou. Tak jsem podlahu pokropila vodou a pak polila slunečnicovým olejem.
je to lepší, ale přece asi není postup úplný. Tedy..........neznáš postup při tvorbě hliněné podlahy??????Aby se
nedrolila a neprášila????????
podotýkám je namáhaná-chodí po ní koně."
Bohužel nevím co ji poradit, ale když se zabýváte těmi techologiemi - nenarazil jste na něco, co by ji mohlo pomoct? Děkuji.

7 AgriCE | 16. května 2011 v 0:05 | Reagovat

[6]: Zkuste stejnou otázku na Soběstačnosti. Je slušná možnost, že to někdo už dělal.
Já vám mohu poskytnout leda tak odkaz na věci znalé - http://www.vmp.cz/cs/odborna-cinnost/tradicni-rukodelna-vyroba/vyroba-hlinene-podlahy/vyroba-hlinene-podlahy.html - je to na Rožnovský skanzen a ti je nejspíš dělají (občas).
Osobně jsem podlahu v kryté chodbě neřešil a nechal neupravenou hlínu. Není to sice ideál, ale asi nejlepší ze špatných řešení. Nejvíc nadával kovář, když mu upadl hřebík a já, když do chodby při přívalech hrkne voda. Také je nutné opatrně manipulovat s čerstvým krmivem, aby ho člověk neobalil, ale jinak pohoda. V boxech mám beton ale již několikrát jsem viděl místo podlahy rovnou povrch půdy.
A.

8 AgriCE | 16. května 2011 v 0:06 | Reagovat

Jo a abych nezapoměl podlaha při vyschnutí práší, hlavně pokud ta naše paka hrabou :-(

9 František Marčík | E-mail | Web | 18. května 2011 v 22:30 | Reagovat

Odpověď panu Richardovi. Hliněnou podlahu natřenou lněným olejem jsem dělal. Nebylo to sice do maštale, ale do koupelny, ale řekl bych, že by vašemu účelu mohla posloužit. Po natření totiž hlína ztvrdne jako kámen (přítomný chemik to vysvětlil tak, že tam vzniknou nasycené vazby), takže ani koňská váha a nezbednost kopyt by ji nemusela výrazněji poškodit.

10 AgriCE | 19. května 2011 v 0:58 | Reagovat

[9]: Děkuji. :-)
Máte ještě v paměti spotřebu?
A.

11 ivan | E-mail | 23. července 2011 v 11:02 | Reagovat

ahoj,zaujal mě článek o použití rašeliny do boxu pro koně.Stejný "problém" řešíme léta i my.Máme betonovou vyspádovanou podlahu a to není zrovna šťastný řešení.   Pokud je to jak píšeš,šel bych do toho.Rašelinu,co jsi dal na podzim tam máš stále? Je jich více druhů ,ta tvoje je jaká? Nebo jsi vzal co bylo? Potřeboval bych tak čtyři kubíky máš tip?Nechal jsi ji na začátku suchou ,nebo mírně pokropil?  Ale klidně bych na oslavu rašeliny šel na mši.

12 AgriCE | 25. července 2011 v 7:38 | Reagovat

[11]: Ještě pořád mám původní matraci a zatím funguje k mé plné spokojenosti. Jediné co je vhodné doplnit, je nutnost zhruba jednou týdně odebírat vznikající  vrstvu promočené slámy a dostatečně nastýlat. Pokud je box pouze přistýlán (jako v zimě) dochází k vzniku "bažinatých" míst. Proč vznikají v létě a ne v zimě zatím nemám potvrzeno.
Použil jsem rašelinu, kterou místní výrobce hnojiv používá, jako základní složku směsí. Pouze jsem trval na rašelině a důrazně odmítal nabídky levnějšího kompostu. Skutečná "pálka" byla cena za dopravu, proto je nutné najít zdroj v místě (ex agropodniky, ZZN a pod.)
Dovezená rašelina mne překvapila tím, jak byla vlhká. Dnes jsem přesvědčen, že při navážení nesmí prášit, ale musí být příjemně vlahá.
A.
PS Při navážení bacha na kořeny, kameny a jinou bordelózní příměs

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama