Noticky z lomu no. 006

1. prosince 2011 v 15:57 | AgriCE |  Noticky
Po delší době jsem otevřel stránku The Oil Drum a upoutal mne článek o mezích EROI (1), respektive komentáře k tomuto článku, probírající hodnoty EROI dosahované v agrárních společnostech. Hranice, pod níž nemůže společnost existovat na své úrovni komplexity (rozuměj životní úrovně), je evidentně velice kontroverzní číslo.

Napadlo mne pokusit se podívat na energetickou návratnost v agrárních společnostech trochu jinak, než přes kalkulace energetických toků. Vedla mne k tomu úvaha, že pokud lze EROI použít k vyjádření energie disponibilní pro společnost a veškeré zdroje jsou v podstatě srovnatelné, lze podobně vypovídající hodnotu získat i srovnáním celkového času a času nutného k zajištění obživy. Přiznávám, že je to značně kostrbaté, ale dovolte mi tuto ideu rozvinout.
Jediným zdrojem energie předprůmyslových společností byla potrava, ať již sloužila k nasycení pracujících lidí nebo jiných zvířat. Zároveň bylo k jejímu dosažení investováno alespoň, možná by bylo lepší použít slovo právě, tolik práce, aby získaná potrava stačila k zajištění chodu společnosti jako celku. Vzhledem k minimálnímu přírůstku v počtu obyvatel je dle mého názoru možné předpokládat, že vznikající přebytky byly minimální. Z toho důvodu jsem si je dovolil zanedbat. Stejně tak jsem neuvažoval práci konanou jinými zdroji, jako jsou například vodní a větrné mlýny.
Potom by mohlo platit, že mohu počet hodin, odpracovaných při polních pracech, použít jako hodnotu investované energie a pokud jej porovnám s celkovým počtem hodin, dostávám hodnotu, jež mohu považovat za hraniční hodnotu EROI pro udržení společnosti. Pokud bych šel ještě dál a předpokládal dokonalou dělbu práce, tedy farmáře, jež veškeré produkty exportuje mimo farmu a všechny vstupy nakupuje, pak by hodnotou EROI pro udržení společnosti byl pouhý poměr počtu obyvatel a počtu farmářů. Podívejme se na možnosti, jež z uvedeného plynou.
1. období - zemědělské 
Téměř veškeré obyvatelstvo se zabývá zemědělstvím. Pouze mizivé procento lidí (elity) získává obživu jiným způsobem. Zde lze předpokládat, že průměrné rozdělení dne může být zhruba následující:
  • 10 hodin odpočinek - vzhledem k nedostatku osvětlení lze s úspěchem pochybovat o pracovním využití nočních hodin;
  • 8 hodin polní práce - v období sezóních prací (žně) lze očekávat více hodin, ovšem mimo sezónu naopak mnohem méně; typicky lze očekávat zahájení práce na úsvitu (4. hodina) s přerušením v období slunečního úpalu (asi 2 hodiny okolo pravého poledne) a končící za soumraku (21. hod.), dohromady cca 15 hodin; v zimě pro změnu maximálně 1-2 hodiny na nakrmení a pod.;
  • 6 hodin ostatní práce - příprava nářadí by mohla být obvyklou náplní, ale určitě můžeme počítat i s jednoduchou řemeslnou výrobou;
Z uvedeného předpokladu bude vycházet poměr celku ku vkladu na 3 (24/8)
2. období - polovina 18. až polovina 19. století 
V zemědělství pracuje 75 procent obyvatel (prosím berte s rezervou). Průměrné rozdělení dne je totožné s předcházejícím obdobím. Z uvedeného vychází poměr celku ku vkladu na 4 (3/0,75)
3. období - konec manuálního zemědělství 
V zemědělství pracuje zhruba 30 - 35 procent obyvatel. Rozdělení dne je i nadále zhruba stejné, stále platí omezení na světelnou část dne a pomocné práce. Lze se dopočítat k poměru zhruba 12 - 13;

Domnívám se, že za povšimnutí stojí, že pro účely následujícího hodnocení není nutné sledovat jednotlivé zdroje energie, ale postačí sledovat pouze imaginární "průměrný" zdroj. Zároveň platí, že s klesajícím podílem osob v zemědělství roste EROI zdroje do závratných výšin. Podstatnou otázkou se potom stává, kdy nastane "peak" a jak rychle začne hodnota klesat. Bohužel to uvidíme až při pohledu do historie.

Nechtěné souvislosti

Jsem jen rád, že mohu připsat též podporovanou životní úroveň v uvedených obdobích
1. období - zemědělské 
Absolutní většina populace je negramotná. Vrcholem kulturního vyžití je návštěva potulného komedianta. Kniha stojí tolik, co dobrý jezdecký kůň. Obvyklým zaměstnaneckým poměrem je nevolnictví. Neexistuje lékařská péče, hygiena je na nulové úrovni, vši a blechy běžné. Obvyklé "civilizační" choroby jsou: silikóza, rachitis, tuberkulosa, záškrt, hlavnička (4), úplavice, neštovice, avitaminózy …
Celkové hodnocení - slum (2) po povodni
2. období - polovina 18. až polovina 19. století 
Velká část populace je negramotná, zvláště se jedná o starší osoby nebo osoby příliš chudé, než by podporovaly povinou základní docházku. Kulturu představuje kočovné divadlo. Období rozvoje námezdné práce. Lékařská péče je dostupná pro osoby majetné, ovšem její kvalita (účinnost - viz. 3) je sporná. Hygiena je v plenkách. Obvyklé "civilizační" choroby jsou: rachitis, tuberkulosa, úplavice, avitaminózy, horečka omladnic (3) apod.
Celkové hodnocení - slum
3. období - konec manuálního zemědělství 
Část populace je stále negramotná. Obvykle jde o osoby velmi chudé. Knihy jsou obecně dostupné, leč stále ne zrovna levné. Námezdná práce představuje většinovou formu zajišťování prostředků k obživě. Lékařská péče je v základní úrovni dostupná. Hygiena není neznámým pojmem. Obvyklé "civilizační" choroby jsou: tuberkulosa, rakovina …

Závěr

Možná podstatnější než úvahy nad úrovní EROI zdojů energie v agrárních společnostech je pohled na životní úroveň. Považuji za jisté, že většinu lidí netrápí hodnota nějakého indexu, ale potenciální ztráta pohodlí, v němž žijí. Je ovšem možné, že hádka o index je příjemnější, než se podívat pravdě do očí.
Je velmi hořké si přiznat, že krásné nové hybridní automobily, solární panely a kdo ví co ještě, nebudou pro mne ani mou rodinu. Ostatně v tom bude jádro pudla. Spolu s poklesem dostupnosti energie se bude ztrácet současný životní styl. Pochopitelně, že u každého různou rychlostí. Uvidíme nádherně markantní rozdíly. Většina populace se bude stěhovat "v čase" někam do prvního období, zatímco majetní si dál povedou spokojený život v současném stylu.
No nenaštvalo by Vás to?
A.

Zdroje:
1) článek o mezích EROI na TOD
2) Slum
3) puerperální sepse - poporodní komplikace jež zabíjela zhruba pětinu (čtvrtinu) žen; v případě epidemického výskytu ovšem až sto procent z celého oddělení; ještě po 200 letech od prvního zaznamenaného epidemického výskytu zabíjela infekce téměř pětinu rodiček - paradoxně častěji v nemocnicích než mimo ně;
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Parabellum | E-mail | 6. prosince 2011 v 17:09 | Reagovat

A co dřevo na topení? Troufnu si říci, že vobecné rovině tenhle energetický tok převzšoval ten potravinový - jinak souhlas, "OZE" - větříček, voda je možné zanedbat

2 AgriCE | 6. prosince 2011 v 18:55 | Reagovat

[1]: Děkuji za připomínku. To já mám větší problém s materiály na nástroje, protože ty se podílely na výrobě potravy (mého zdroje č.1).
ale
Možná lze odpovědět otázkou, zda je do výpočtu eroi u ropy započítána energie z potravin k uživení výrobců traktorů k výrobě potravin pro dělníky na plošinách? Domnívám se, že každý si nastaví hladinu významnosti a pak počítá jen co nepropadne. Já jsem si řekl, že budu brát v potaz jen přímé náklady na produkci - tzn. práci svalů. V tom spočívá má komparativní výhoda.
:-D
A.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama